Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2086/2025

25 Cdo 2086/2025-155

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Vršanské a soudců JUDr. PhDr. Filipa Havrdy a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně: Jana Marcolová, IČO 46110887, se sídlem Dukelská 205, Nový Bohumín, zastoupená JUDr. Tomášem Chlebikem, advokátem se sídlem Stavbařů 2202/34, Karviná, proti žalované: Allianz pojišťovna, a.s., IČO 47115971, se sídlem Ke Štvanici 656/3, Praha 8,o zaplacení 363 980 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 2. 2025, č. j. -135, takto:

I. Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 2. 2025, č. j. -135, potvrdil usnesení ze dne 24. 10. 2024, č. j. -123, kterým Obvodní soud pro Prahu 8 odmítl pro opožděnost odvolání žalobkyně proti jeho rozsudku ze dne 9. 2. 2023, č. j. -115, a zamítl její návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání; dále rozhodl o nákladech řízení. Citovaný rozsudek doručil soud prvního stupně zástupci žalobkyně do datové schránky spolu s protokoly z jednání dne 10. 3. 2023, zástupce žalobkyně (oprávněná osoba) se přihlásil do datové schránky dne 16. 3. 2023, tímtéž dnem tak byla založena domněnka doručení dokumentů uvedených v předmětu zprávy. Lhůta k podání odvolání podle odst. l uplynula 3. 4. 2023. Žalobkyně podala odvolání až dne 12. 8. 2024, proto odvolací soud shledal ve shodě se soudem prvního stupně její odvolání opožděným. Odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně i ve výroku o zamítnutí návrhu na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání podle , neboť pro tento postup nebyly splněny předpoklady. Žalobkyně netvrdila žádný omluvitelný důvod zmeškání lhůty.

2. Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost odůvodnila tím, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na otázce procesního práva, která v rozhodovací praxi dovolacího soudu doposud nebyla řešena. Dovolatelka je přesvědčena, že fikce doručení ve smyslu nenastala, neboť nestačí pouze samotné uvedení a nejednoznačné označení jedné z doručovaných listin (rozsudek soudu prvního stupně byl v datové zprávě označen číslem listu ve spise a zkratkou „rozs.“), pokud současně nebylo prokázáno, že taková skutečně byla v datové zprávě obsažena (přiložena) a adresátovi do datové schránky dodána. Podle tvrzení dovolatelky rozsudek soudu prvního stupně připojen nebyl, tudíž lhůta k podání odvolání žalobkyni marně neuplynula, a soud prvního stupně tak nemohl rozhodnout o odmítnutí odvolání pro jeho opožděnost. Rozhodnutí odvolacího soudu navíc vychází ze skutkových zjištění, která nemají oporu ve spise a provedeném dokazování. Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

3. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) shledal, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky právního zastoupení dovolatelky ( .), avšak není přípustné ( ).

4. Podle není dovolání přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle

5. Podle může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.

6. Odvolací soud dovoláním napadeným usnesením v části potvrdil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Proti této části usnesení odvolacího soudu proto není dovolání podle přípustné.

7. V dovolání proti části usnesení odvolacího soudu, kterou byl potvrzen výrok rozsudku soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na prominutí zmeškání lhůty, nevymezila žalobkyně žádnou konkrétní pro rozhodnutí ve věci významnou právní otázku a neuplatila žádný z důvodů přípustnosti dovolání ve smyslu Závěr odvolacího soudu i soudu prvního stupně o absenci omluvitelného důvodu zmeškání lhůty žalobkyně v dovolání nikterak nezpochybnila.

8. Vytýká-li dále dovolatelka odvolacímu soudu, že jeho skutkové závěry nemají oporu v dokazování, jde o námitku vady řízení, ke které však lze podle v dovolacím řízení přihlédnout pouze tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2018, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. , nebo nález Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. ), což není tento případ.

9. Dovolání v části směřující proti rozhodnutí o náhradě nákladů řízení není přípustné podle

10. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle věty první jako nepřípustné.

11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 8. 2025

JUDr. Martina Vršanská předsedkyně senátu