Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 2006/2025

-616

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci nezletilé AAAAA (pseudonym), zastoupené opatrovníkem Statutárním městem Ústí nad Labem, se sídlem magistrátu v Ústí nad Labem, Velká Hradební č. 2336/8, dcery matky H. J. a otce Z. T., za účasti navrhovatelky N. B., o svěření do pěstounské péče a o nařízení ústavní výchovy, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , o odvolání otce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. února 2025, č. j. -599, takto:

I. Řízení o odvolání otce se zastavuje.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 1. 10. 2024, č. j. -557, rozhodl, že nezletilá AAAAA (pseudonym)se svěřuje do pěstounské péče navrhovatelky, která je povinna o ni pečovat a oprávněna zastupovat ji v běžných záležitostech; že navrhovatelka je oprávněna za nezletilou přijímat výživné, vymáhat výživné soudním výkonem rozhodnutí nebo exekucí a dále ho oprávněna za nezletilou žádat o poskytování dávek státní sociální podpory, dávek pomoci v hmotné nouzi, důchodu a zastupovat ji v těchto řízeních a přijímat dávky SSP a důchod; že návrh otce na nařízení ústavní výchovy nezletilé se zamítá a že žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal otec odvolání, ve kterém uvedl, že nesouhlasí s pěstounskou péčí navrhovatelky a k tomu sdělil důvody, které ho k tomu vedou. Dne 18. 2. 2025 se ve věci konalo odvolací jednání, při kterém vzal otec své odvolání v celém rozsahu zpět. Ostatní účastníci se ke zpětvzetí odvolaní otcem nevyjádřili. Krajský soud v Ústí nad Labem proto usnesením ze dne 18. 2. 2025, č. j. -599, zastavil odvolací řízení a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal otec dne 24. 6. 2025 u Krajského soudu v Ústí nad Labem podání označené jako „odvolání“.

3. Odvolání je podle opravným prostředkem, jímž může účastník napadnout (a tím se domoci přezkumu) rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje. Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů ( ). Odvoláním napadené usnesení je ovšem rozhodnutím krajského soudu jako soudu odvolacího, proti němuž , , ve znění pozdějších předpisů, odvolání nepřipouští; není přitom rozhodné, zda jde o rozhodnutí ve věci samé nebo o rozhodnutí procesní povahy.

4. Rozhodnutí odvolacího soudu lze napadnout, je-li podle zákona přípustné, dovoláním ( ). Soudem příslušným k rozhodování o dovoláních proti rozhodnutím krajských nebo vrchních soudů jako soudů odvolacích je Nejvyšší soud ( ).

5. Odvolání tak není opravným prostředkem, který by bylo možno podat proti rozhodnutí krajského soudu jako soudu odvolacího (srov. a ). Tomu koresponduje i skutečnost, že Nejvyšší soud, ve shodě s tím, jak soustavu soudů vymezuje ČR v článku 91, může být jen soudem prvního stupně nebo soudem dovolacím (srov. a ) a že funkční příslušnost soudu pro projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu občanský soud řád neupravuje.

6. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srov. věta první ). Řízení o odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu zastaví Nejvyšší soud jako vrcholný článek soustavy obecných soudů a jako soud, který je funkčně příslušný k rozhodování o dovolání jakožto opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. , publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 85, ročník 2001; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2019, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. ). Uvedené judikatorní závěry obstojí i po účinnosti novely provedené od 1. 1. 2013, neboť právní úprava a z hlediska vymezení mimořádných opravných prostředků, o nichž Nejvyšší soud rozhoduje, nedoznala změny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. ).

7. Otec by nemohl přitom být úspěšný, ani kdyby svým podáním zamýšlel podat dovolání, neboť podle ustanovení z. ř. s. projednávají a rozhodují soudy podle tohoto zákona právní věci stanovené v tomto zákoně. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se ( z. ř. s.).

8. Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

9. Podle ustanovení § 30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

10. Protože se v dané věci jedná o řízení ve věci pěstounské péče podle § 466 písm. n) z. ř. s. a ve věci ústavní výchovy nezletilého dítěte podle § 466 písm. m) z. ř. s., tedy o řízení ve věcech upravených v části páté z. ř. s., a nejedná se přitom o žádnou z taxativně vymezených výjimek uvedených v ustanovení § 30 z. ř. s., není v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními proti tomuto rozhodnutí odvolacího soudu dovolání přípustné (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2017, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. ).

11. Nejvyšší soud proto řízení o odvolání otce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 2. 2025, č. j. -599, podle zastavil.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení se nezdůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. 8. 2025

JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu