Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 589/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelů Jany Krištofové a Pavla Krištofa, zastoupených Mgr. Tomášem Palíkem, advokátem se sídlem v Brně, Husova 16, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. -591 ze dne 8. 12. 2021 a výroku III rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí č. j. -569 ze dne 24. 6. 2021, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí, jako účastníků řízení, a dále a) Jolany Králové, b) Aleny Kadeřábkové, c) Michala Bartka, d) Ludmily Bartkové, e) Josefa Růčky, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Nadepsaným rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí (dále jen "nalézací soud") nebylo vyhověno žalobě vedlejších účastnic a) a b) proti stěžovatelům a dalším vedlejším účastníkům o zřízení nezbytné cesty. Výrokem III předmětného rozsudku nalézací soud za použití rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Napadeným usnesením rozhodoval Krajský soud v Ostravě (dále jen "odvolací soud") o odvolání stěžovatelů proti uvedenému výroku nalézacího soudu: potvrdil jej (výrok I) a stěžovatelům uložil nahradit vedlejším účastnicím a) a b) náklady odvolacího řízení ve výši 5 082 Kč (výrok II).

2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelé jako osoby oprávněné a řádně zastoupené advokátem [k podmínkám řízení viz , a , o Ústavním soudu (dále jen " ")], domáhají zrušení napadených rozhodnutí; vyjma obecného odkazu na nález

sp. zn.

ze dne 9. 6. 2015 (N 106/77 SbNU 555) však nepřipojují bližší ústavněprávní argumentaci, vyjadřují pouze nesouhlas s důvody, které zejména nalézací soud k aplikaci v projednávané věci vedly.

3. Ústavní stížnost je proto zjevně neopodstatněná.

4. Ač se Ústavní soud k problematice nákladů řízení staví rezervovaně, neboť jako pouhý derivát (nikoli samotný předmět) soudního řízení není případné pochybení při rozhodování o nákladech řízení zpravidla způsobilé dosáhnout intenzity porušení základních práv (nadto jde-li o částku bagatelní), právě otázce ústavně konformní aplikace jako výjimky z pravidla (ať už úspěchu ve věci při meritorním projednání, či procesního zavinění na zastavení řízení) je v nálezové judikatuře Ústavního soudu věnována častá pozornost. Obecný soud při tzv. nákladové moderaci zejména nesmí postupovat pro účastníky překvapivě, neočekávatelně z pohledu dosavadního průběhu řízení [např. nález

sp. zn.

ze dne 25. 8. 2015 (N 156/78 SbNU 353)] a svévolně (tedy bez pádného a přesvědčivého odůvodnění) - viz odkazovaný nález

sp. zn.

.

5. Ústavní soud přezkoumal napadená rozhodnutí obecných soudů v intencích své rozhodovací praxe a dospěl k závěru, že všem požadavkům beze zbytku vyhovují. O případ překvapivé aplikace nejde, neboť byla výlučným předmětem odvolacího řízení; nejde ani o aplikaci svévolnou, obecné soudy své závěry odůvodnily dostatečně (viz body 5 a 6 usnesení odvolacího soudu, rekapitulující a doplňující závěr nalézacího soudu). S dotčeným řízením se Ústavní soud ve své rozhodovací praxi již setkal ve věci vyřízené usnesením

sp. zn.

ze dne 8. 10. 2019 (dostupné na https://nalus.usoud.cz), v níž stěžovatelé neúspěšně brojili proti udělení pořádkové pokuty; odůvodnění obecných soudů (chování stěžovatelů v průběhu řízení, které zapříčinilo neúspěch žaloby) tedy z jeho pohledu koresponduje dosavadní znalosti věci.

6. Stěžovatelé ostatně ani neuvádějí, o jakou částku nepřiznáním nákladů řízení "přicházejí". Jejich pokračující nespokojenost proto působí spíše principiálně, než že by v souvislosti s napadenými výroky pociťovali skutečně citelnou újmu, promítající se až do sféry jejich základních práv.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu