Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 439/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele R. Š., nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Rapotice, zastoupeného Mgr. Stanislavou Jurčíkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Zelný trh 332/12, proti usnesením Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci č. j. -1063 ze dne 10. listopadu 2021 a Okresního soudu v Přerově č. j. -1052 ze dne 5. října 2021, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Přerově, jako účastníků řízení, a Krajského státního zastupitelství v Ostravě a Okresního státního zastupitelství v Přerově, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Přerově (dále jen "soud prvního stupně") napadeným usnesením rozhodl, že stěžovatel vykoná souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let, uložený mu rozsudkem soudu prvního stupně č. j. -805 ze dne 16. května 2017, jehož výkon byl podmíněně odložen; stěžovatel byl zařazen do věznice s ostrahou. Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen "stížnostní soud") stížnost stěžovatele napadeným usnesením zamítl.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), namítá, že obecné soudy svá rozhodnutí nedostatečně odůvodnily a nevypořádaly se s existencí výjimečných okolností ( trestního zákona), aby zamezily nepřiměřené kumulaci trestních sankcí [viz nález Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 30. července 2019 (N 142/95 SbNU 230)]. Stěžovatel uvádí, že předložil relevantní důvody, ale obecné soudy se jimi dostatečně nezabývaly a nereagovaly na jeho námitky; soud prvního stupně pouze konstatoval, že zkušební dobu nelze prodloužit nad zákonem stanovenou mez, nejde o nepřiměřenou kumulaci trestů a stěžovatel "pouze ‚sklízí' co ‚zasel' svou promyšlenou trestnou činností". Stěžovatel je dále přesvědčen, že soud prvního stupně nesprávně vycházel z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách č. j. -476 ze dne 5. února 2021, jehož výrok o trestu byl zrušen rozsudkem Okresního soudu Frýdek-Místek č. j. -780 ze dne 23. září 2021, který stěžovateli uložil souhrnný trest odnětí svobody v trvání tří let. Podle stěžovatele obecné soudy nezkoumaly souhrnnou výši již uložených nepodmíněných trestů, porušily fair proces a jeho základní práva zakotvená v , 39 a 40 odst. 2 d (dále jen " ") a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

3. Z napadených usnesení se podává, že rozsudkem č. j. -805 uložil soud prvního stupně stěžovateli souhrnný, podmíněně odložený trest odnětí svobody, při současném zrušení výroku o trestu z rozsudku téhož soudu sp. zn. ze dne 22. června 2015. Při rozhodování o nařízení výkonu trestu odnětí svobody vycházel soud prvního stupně z faktu, že stěžovatel byl rozsudkem Okresního soudu ve Svitavách (viz výše) uznán vinným ze spáchání shodné trestné činnosti, spáchané ve zkušební době rozsudku soudu prvního stupně sp. zn. ; v době rozhodování o nařízení výkonu trestu odnětí svobody ještě nebyl pravomocný rozsudek Okresního soudu Frýdek-Místek (rušící současně výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu ve Svitavách), jímž byl stěžovatel uznán vinným za jednání, jehož se dopustil ve zkušební době stanovené rozsudkem soudu prvního stupně sp. zn. . V řízení pak obecné soudy pouze reflektovaly i řízení Okresního soudu v Kroměříži (sp. zn. ) o další trestné činnosti stěžovatele.

4. Podle nálezu

sp. zn.

může výjimečnost okolností případu spočívat i v kumulaci výkonů trestů odnětí svobody, která je v celkové výměře nepřiměřená závažnosti spáchané trestné činnosti nebo osobě pachatele, a obecné soudy se musí zabývat konkrétní argumentací stěžovatele. Soud prvního stupně reagoval na námitky stěžovatele k uvedenému nálezu a zřetelně vysvětlil, proč není možné v jeho věci aplikovat ustanovení § 86 odst. 1 trestního zákona. Při hodnocení soud prvního stupně zohlednil i nedostatečnou aktivitu stěžovatele nahradit způsobenou škodu.

5. Účelem podmíněného odkladu výkonu trestu odnětí svobody je přesvědčení obecných soudů, že na pachatele působí již samo trestní řízení a že hrozba nařízení výkonu trestu odnětí svobody jako Damoklův meč výrazně snižuje riziko možného páchání trestné činnosti v budoucnu. Následně obecné soudy posuzují, zda bylo dosaženo účelu, aniž by odsouzený musel trest odnětí svobody vykonat. V projednávaném případě jak soud prvního stupně, tak i stížnostní soud vyhodnotily podmíněné odložení výkonu trestu jako neúčelný krok - s tím, že jediným možným způsobem reakce na recidivu stěžovatele, při dostatečném zohlednění konkrétních okolností případu, je nařízení výkonu trestu odnětí svobody.

6. Ústavní soud nesdílí přesvědčení stěžovatele o nedostatečnosti a nepřezkoumatelnosti rozhodnutí obecných soudů. Právo na přístup k soudu ( y) a fair proces ( Úmluvy) přestavují záruky, že řízení proběhne podle zákonem stanovených podmínek a s přihlédnutím k zákonnému vymezení, jaké jednání je trestným činem, respektive zda uložený trest je přiměřený závadnému jednání ( y). Těmto požadavkům napadená rozhodnutí dostála (pro úplnost lze uvést, že Okresní soud v Kroměříži neuložil stěžovateli trest, neboť považoval trest uložený Okresním soudem Frýdek-Místek za dostačující). Skutečnost, že stěžovatel pokračoval v trestné činnosti i přes opakovaně deklarovanou hrozbu výkonu dříve uložených trestů, nemůže bez dalšího vést k jinému než zákonem stanovenému a soudy deklarovanému postupu. Princip presumpce neviny ( y) předpokládá, že na obviněného není možné hledět jako na pachatele, nebyla-li mu vina prokázána. Jakkoliv nyní probíhá řízení o dovolání ve věci vedené u Okresního soudu ve Svitavách, jde o mimořádný přezkum pravomocného rozhodnutí. Rozhodnutí Okresního soudu Frýdek-Místek ani Okresního soudu v Kroměříži odvoláním napadena nebyla a nabyla právní moci dne 24. září 2021 a 15. února 2022.

7. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu