Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 489/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelky LUHA group s. r. o., se sídlem v Praze 5, U Albrechtova vrchu 1153/32, zastoupené Mgr. Hynkem Navrátilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 1, proti rozsudku Okresního soudu pro Prahu 5 č. j. -124 ze dne 23. 11. 2021, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 5, jako účastníka řízení, a společnosti T-mobile Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 4, Tomíčkova 2144/1, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelce bylo napadeným rozhodnutím uloženo zaplatit vedlejší účastnici 9 273,49 Kč s příslušenstvím jako úhradu za sjednané a poskytnuté služby (výrok I), náklady vedlejší účastnice spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I doplňujícího rozsudku) a náklady řízení ve výši 10 201 Kč (výrok III); v části nárokující náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 21 600 Kč byla žaloba zamítnuta (výrok II).

2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz , a , o Ústavním soudu (dále jen " ")], domáhá zrušení napadených rozhodnutí pro porušení d (dále jen " "), spočívající v neprovedení jí navržených důkazů a nezohlednění jejích námitek.

3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

4. Při posuzování jednotlivých pochybení orgánů veřejné moci Ústavní soud přihlíží také k tomu, jak intenzivně zasahují do práv a svobod stěžovatelů. Z toho důvodu obvykle odmítá ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím o částkách, jež jsou svojí povahou bagatelní [usnesení

sp. zn.

ze dne 25. 8. 2004 (U 43/34 SbNU 421)]. Je veden úvahou, že tyto částky, již s ohledem na svou výši, zpravidla nemohou dosáhnout ústavněprávní roviny pro své obvykle nikoliv významné faktické dopady na osobu stěžovatele (jeho majetkové poměry). Výše předmětné částky v souzené věci je bagatelní (proti napadenému rozsudku není přípustný ani řádný opravný prostředek) a stěžovatelka neuvádí žádné skutečnosti, které by napovídaly zvýšenému významu předmětu řízení pro ni, či možnému dopadu na řadu jiných obdobných případů (obecné tvrzení, že v důsledku napadených rozhodnutí se další zákazníci mohou stát rukojmími mobilních operátorů, v tomto směru nepostačuje).

5. S ohledem na uvedené Ústavní soud zkoumal pouze, zda nalézací soud nevybočil z mezí a násl. y na první pohled zjevně závažným a flagrantním způsobem (neporušil samotnou podstatu dotčeného základního práva), což neshledal.

6. Nalézací soud své rozhodnutí odůvodnil vyčerpávajícím způsobem; procesní obranou stěžovatelky se zabýval a nerozhodl jednostranně jen na základě tvrzení žalující strany, jak uvádí stěžovatelka. Úspěch žaloby je založen na prosté skutečnosti, že žalobkyni se podařilo její tvrzení prokázat, zatímco stěžovatelce nikoli. Procesní obrana stěžovatelky byla nalézacím soudem náležitě vypořádána; porušením zásad spravedlivého procesu není sama o sobě skutečnost, že soud neprovede žádný z důkazních návrhů účastníka. Průběh dokazování je v dispozici soudu, který v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů ( ) váží, které důkazní návrhy provede ( ) a jak bude provedené důkazy hodnotit. Úvahy nalézacího soudu jsou srozumitelné, přezkoumatelné a dávají logický smysl.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu