Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1493/2025

21 Cdo 1493/2025-748

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Miroslavem Hromadou, Ph.D., v exekuční věci oprávněného Apston Capital Ltd. se sídlem v Dublinu 2, 4th Floor, Hanover Building, Windmill Lane, Irsko, reg. č. 408579, zastoupeného Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště č. 259/55, proti povinným 1) J. H., a 2) J. H., o žalobě pro zmatečnost podané povinnými proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 30. listopadu 2020, č. j. -355, ze dne 30. listopadu 2020, č. j. -357, a ze dne 30. listopadu 2020, č. j. -363, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2022, č. j. -546, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 24. 2. 2022, č. j. -519, zastavil řízení o dovolání povinných ze dne 29. 10. 2021 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 8. 2021, č. j. -470, (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. K odvolání povinných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. 12. 2022, č. j. -546, usnesení soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil a ve výroku II je změnil tak, že o nákladech řízení před soudem I. stupně se nerozhoduje.

3. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání.

4. Podáním dovolání vznikla dovolatelům povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)].

5. Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 6. 2025, č. j. -716, které bylo povinným doručeno dne 4. 7. 2025, vyzval povinné, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatili soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. -546, a zároveň povinné poučil, že nebude-li soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.

6. Podáním datovaným dnem 26. 6. 2025 povinní požádali o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto dovolací řízení.

7. Povinní nesplňují předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení stanovené v , neboť v projednávané věci jde z jejich strany o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (k otázce, kdy jde ve smyslu ustanovení o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod č. 67/2014 Sb. rozh. obč.).

8. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná (shodná) hlediska. Je-li tedy například již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno (a představuje-li tedy žaloba zřejmě bezúspěšné uplatňování práva), jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím řízení a v dovolacím řízení, aniž by tu bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; nedává dobrý procesní smysl úvaha, že předmětem odvolacího nebo dovolacího řízení je (v nemeritorních otázkách) řádně uplatněné právo žalobcem, je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno (srov. například odůvodnění již zmíněného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. ).

9. Jak vyplynulo z obsahu spisu, toto řízení je jedním z mnoha, která vyvolali povinní svými (opakujícími se) žalobami „o zmatečnost a na obnovu řízení“ a která se „vygenerovala“ z exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, Ph.D., pod sp. zn. 067 EX 7351/08; v tomto exekučním řízení Krajský soud v Hradci Králové (mimo jiné) usnesením ze dne 21. 11. 2012, č. j. -97, potvrdil usnesení uvedeného soudního exekutora ze dne 27. 1. 2012, č. j. 067 EX 7351/08-362, jímž bylo rozhodnuto o ceně nemovitostí povinných pro účely dražby. Ve vztahu k tomuto usnesení zaslali povinní soudnímu exekutorovi podání datované dnem 31. 12. 2012, v němž uvedli, že podávají „žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost“ mimo jiné i proti uvedenému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, a právě o toto řízení se původně jedná. V souvislosti s tímto řízením byla vydána celá řada rozhodnutí, která reagovala na další „žaloby na obnovu řízení a pro zmatečnost“, opakované (bezdůvodné) návrhy na osvobození od povinnosti platit soudní poplatek apod. Přitom však z obsahu spisu vyplývá (srovnej přípis soudního exekutora Krajskému soudu v Hradci Králové ke sp. zn. ze dne 26. 8. 2015, založený na č. l. 99 spisu, a přípisy Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. 12. 2015, zaslané povinným a založené na č. l. 94 a 95 spisu), že předmětná exekuce (tedy exekuce vedená soudním exekutorem JUDr. Jurajem Podkonickým, Ph.D., pod sp. zn. 067 EX 7351/08) byla ukončena úplným vymožením a prodej nemovitostí povinných nebyl realizován, neboť exekuce byla provedena výhradně prodejem cenných papírů povinného.

10. Dovolacímu soudu je dále z úřední činnosti známo, že povinní po zahájení řízení podávají mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, jakož i opravných prostředků, včetně opravných prostředků nepřípustných, opakovaně podávají neodůvodněné námitky podjatosti soudců a žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Zmíněné dlouhodobé a cílené jednání povinných tak lze označit za obstrukční (srov. mimo jiné např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2022, sp. zn. ).

11. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že povinní procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívají svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobují bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Jejich postup tak podle a nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. ).

12. Protože dovolatelé přes poučení o následcích jejich nečinnosti soudní poplatek za dovolání nezaplatili ani poté, co k tomu byli dovolacím soudem vyzváni, dovolací soud řízení o dovolání povinných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 12. 2022, č. j. -546, podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.

13. Právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku poplatková povinnost zaniká (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).

14. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatelé spolu s dovoláním vznesli námitku podjatosti soudců senátu Vrchního soudu v Praze, který rozhodoval o jejich odvolání, JUDr. Stanislava Bernarda, JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýkají jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označují za „právní zmetek“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti jednak jako nedůvodnou (srov. ), jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2025, sp. zn. ).

15. Podáním datovaným dnem 26. 6. 2025 a dále podáním datovaným dnem 21. 7. 2025 dovolatelé v návaznosti na informaci ze dne 19. 6. 2025 o složení senátu, který je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu příslušný o dovolání v této věci rozhodnout, vznesli také námitku podjatosti soudců senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu v této informaci uvedených, tj. Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., JUDr. Marka Cigánka a JUDr. Jiřího Doležílka. Námitku odůvodnili tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo a je objekt. a nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny“. Podání dovolatelů neobsahuje žádná tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených osob, tj. konkrétní tvrzení o jejich poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům. Z obsahu spisu se nadto podává, že dovolatelé takto nekonkretizované námitky podjatosti podávají v řízení opakovaně. Nejvyšší soud proto i tuto vznesenou námitku podjatosti považuje za zjevné zneužití tohoto procesního institutu ( ), a proto ani k této námitce nepřihlížel.

16. Dovolání povinných obsahovalo rovněž návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již samostatným výrokem nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 7. 2025

Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D.

předseda senátu