Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 417/2025

-240

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobceBohemia Faktoring, a. s.,se sídlem v Praze, Letenská 121/8, PSČ 118 00, identifikační číslo osoby 27 24 26 17, zastoupeného JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze, Letenská 121/8, PSČ 118 00, proti žalovanému M. R., zastoupenému JUDr. Martinou Mervartovou, Ph.D., advokátkou, se sídlem v Praze, Senovážné náměstí 1464/6, PSČ 110 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 5. listopadu 2024, č. j. -215, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 12.910,70 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 27. prosince 2021, č. j. -48, Městský soud v Praze zrušil směnečný platební rozkaz ve vztahu k prvnímu žalovanému; usnesením ze dne 27. prosince 2021, č. j. -49, vyloučil věc ve vztahu mezi žalobcem a prvním žalovaným k samostatnému projednání a rozhodnutí.

Rozsudkem ze dne 27. března 2024, č. j. -195, Městský soud v Praze ponechal směnečný platební rozkaz vůči žalovanému M. R. v platnosti (výrok I.), uložil mu zaplatit žalobci na nákladech námitkového řízení částku 64.537,80 Kč (výrok II.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení státu (výrok III.).

Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 5. listopadu 2024, č. j. -215, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud ‒ vycházeje ze skutkového stavu (řádně) zjištěného soudem prvního stupně, odkazuje na a 3, a zákona č. 99/163 Sb., (dále jen „“), a čl. I. a , zákona směnečného a šekového, jakož i na (označenou) judikaturu Nejvyššího soudu ‒ dospěl (ve shodě se soudem prvního stupně) k následujícím závěrům:

a) Žalobce je jako majitel platné směnky [vystavené dne 26. ledna 2007 v Mělníku společností A-Z LUMBER s. r. o. (dále jen „výstavce“) na řad GE Money Bank, a. s. (dále jen „remitent“) na směnečnou sumu 472.347,- Kč, opatřené doložkou „bez protestu“, splatné dne 25. září 2018 v Praze, avalované žalovaným a převedené na žalobce nedatovaným rubopisem (dále jen „směnka“)] aktivně legitimován k podání žaloby o zaplacení směnky.

b) Podpis žalovaného na směnce je jeho pravým podpisem.

c) Ačkoli žalovaný, kterého tížilo břemeno tvrzení a důkazní břemeno ohledně kauzálních námitek, ve včasných námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu uvedl, že „zajištěný závazek“ zanikl splněním, přes poučení soudem prvního stupně nijak nekonkretizoval, kdy a jakým způsobem se tak stalo. K takto uplatněným námitkám proto soud prvního stupně po právu „neprovedl“ žalovaným navržené důkazy (nevyžádal od remitenta výpisy z účtu výstavce za období 11 let).

Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle o. s. ř, Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle a 2

Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - ) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v považuje za splněné. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. , a ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.

Současně je zjevné, že dovolatel nijak nevymezil ani důvod dovolání, tj. právní posouzení věci, na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, a které pokládá za nesprávné, včetně toho, v čem spočívá tato nesprávnost (srov. a ).

Dále dovolatel (jakkoli formálně namítá nesprávné právní posouzení věci) ve skutečnosti polemizuje (posuzováno podle celého obsahu dovolání) se závěrem odvolacího soudu ohledně pravosti svého podpisu jako směnečného rukojmí na směnce. Nepřípustně tak zpochybňuje skutkový stav zjištěný soudy nižších stupňů, kterým je Nejvyšší soud vázán. Podle a 3 je totiž jediným způsobilým dovolacím důvodem, pro který lze připustit dovolání podle , dovolací důvod, jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (lhostejno, zda v rovině práva procesního nebo v rovině práva hmotného). Při úvaze, zda je právní posouzení věci odvolacím soudem ( ) správné, dovolací soud vychází ze skutkových závěrů odvolacího soudu a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů (případně) nejprve zformuluje sám dovolatel. Srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 19/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2013, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 10/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Toto omezení, které se prosazuje u věcného přezkumu dovolání (je-li dovolání přípustné), má vliv i na posouzení způsobilosti dovolací argumentace přípustnost dovolání vůbec založit (srov. shodně např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2022, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 42/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

K nemožnosti úspěšně napadnout samotné hodnocení důkazů (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ) srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nálezy Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , a ze dne 26. září 2017, sp. zn. .

Přitom skutkové závěry odvolacího soudu o pravosti podpisu žalovaného na směnce [o tom, že žalobce v tomto směru unesl důkazní břemeno (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. prosince 2009, sp. zn. , ze dne 31. května 2011, sp. zn. , ze dne 17. srpna 2011, sp. zn. , a ze dne 28. dubna 2021, sp. zn. , k jejichž závěrům se Nejvyšší soud následně přihlásil i v usnesení ze dne 29. srpna 2024, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 37/2025 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)] neshledal Nejvyšší soud ani zjevně nepřiměřenými [srov. závěry znaleckých posudků znalkyň Mgr. Jiřiny Strakové a PhDr. Václavy Musilové ve spojení s dohodou o způsobu vyplnění blankosměnky ze dne 26. ledna 2007 (č. l. 57)].

Konečně výhrada týkající se (ne)provedení dovolatelem navržených důkazů není způsobilá založit přípustnost dovolání (vedle výše uvedeného nedostatku vymezení důvodu přípustnosti dovolání) i proto, že jejím prostřednictvím dovolatel namítá existenci vady řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. S přihlédnutím k , který jako jediný způsobilý dovolací důvod vymezuje ten, jenž je založen na námitce, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle ), a jež s účinností od 30. září 2017 výslovně vylučuje tzv. zmatečnostní vady řízení dle ustanovení , a b) a , nejsou způsobilým dovolacím důvodem ani tvrzené „jiné vady“, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a k nimž Nejvyšší soud přihlíží z úřední povinnosti u přípustného dovolání ( ), jestliže takové (tvrzené) vady procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky procesního práva ve smyslu

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn , a , když dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Ty v dané věci sestávají z odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 9. ledna 2025), která podle bodu 6, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve znění účinném k datu sepisu vyjádření, činí (z tarifní hodnoty 473.921,- Kč) 10.220,- Kč, a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 450,- Kč ( advokátního tarifu); s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ( a 3 ) celkem činí 12.910,70 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).

V Brně dne 30. 7. 2025

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu