Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Cdo 1598/2025

-696

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Vláčila a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. v právní věci žalobkyně L. K., zastoupené opatrovníkem Mgr. Miroslavem Dongresem, advokátem, se sídlem v Jablonci nad Nisou, Dolní náměstí 679/5, proti žalovaným 1)Katastrálnímu úřadu pro Liberecký kraj, identifikační číslo osoby 00213713, se sídlem v Liberci 1 – Staré Město, Rumjancevova 149/10, 2)D. P., 3)JUDr. Editě Volné, identifikační číslo osoby 25803107, se sídlem v Liberci, Rumunská 655/9 a 4) České republice - Okresnímu soudu v Liberci, identifikační číslo osoby 00024864, se sídlem v Liberci, U Soudu 540/3, o zrušení zápisů v katastru nemovitostí a o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 30. 1. 2025, č. j. -644, takto:

Řízení o odvolání se zastavuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví označeným rozhodnutím a v probíhajícím odvolacím řízení ustanovil žalobkyni k ochraně jejích zájmů Mgr. Miroslava Dongrese, advokáta, coby opatrovníka podle a 4

Usnesení odvolacího soudu žalobkyně napadla blíže neoznačeným podáním, jež je podle svého obsahu projevem nesouhlasu s označeným usnesením odvolacího soudu s nímž je spojena výhrada proti obsazení ve věci činného senátu krajského soudu, který žalobkyně považuje za podjatý. Uvedené podání doplnil ustanovený opatrovník žalobkyně podáním ze dne 12. 6. 2025, které (opakovaně) označil jako „odvolání“. I v něm je obsažena námitka podjatosti předsedkyně senátu Mgr. Petry Vogelové pro její poměr k věci, resp. k žalobkyni. Současně je namítána „systémová podjatost“ Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci.

S ohledem na výše uvedené lze shrnout, že „odvolání“ žalobkyně směřuje proti usnesení o ustanovení opatrovníka, které odvolací soud vydal v rámci rozhodování o odvolání žalobkyně proti usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 13. 3. 2024, č. j. -580.

S ohledem na to, že „odvolání“ jako řádný opravný prostředek proti rozhodnutí odvolacího soudu nepřipouští, neupravuje tudíž ani funkční příslušnost soudu k projednání takového odvolání. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, jehož důsledkem je vždy zastavení řízení (srovnej věta první ).

Funkčně příslušným k rozhodování o opravném prostředku proti rozhodnutím odvolacích soudů je Nejvyšší soud, který je zároveň vrcholným článkem soustavy obecných soudů. Z těchto důvodů je příslušný i k rozhodnutí o zastavení řízení v případě, kdy proti rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno „odvolání“ (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2001, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že nedostatek funkční příslušnosti k projednání odvolání proti rozhodnutí odvolacího soudu je ve smyslu věty první neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o podaném odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 30. 1. 2025, č. j. -644, vydaného v rámci odvolacího řízení, zastavil.

Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud dodává, že i v případě, že by proti napadenému usnesení podala žalobkyně mimořádný opravný prostředek v podobě dovolání, to by nemohlo být věcně projednáno, neboť neobsahuje zákonem stanovené povinné obsahové náležitosti (zejména důvod dovolání a vymezení přípustnosti dovolání) a tyto vady nebyly v zákonné a neprodloužitelné lhůtě bez výzvy soudu odstraněny.

Pokud jde o repetitivní námitku podjatosti členů odvolacího senátu, k rozhodnutí o ní je obecně funkčně příslušný nadřízený soud ( věta prvá ), to je Vrchní soud v Praze. Není však třeba přihlížet k opakovaným námitkám podjatosti, jež neobsahují nové údaje, a které ve své podstatě představují zneužití procesního práva. Odvolací soud se s námitkou podjatosti adresovanou proti jeho soudcům, kteří byli rozvrhem práce povoláni tuto věc projednat a rozhodnout, již dříve výstižně zabýval (srovnej za mnohé kupř. odst. 5 usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 15. 2. 2024, č. j. -577), když navíc o návrhu na vyloučení rozhodujících soudců opakovaně rozhodoval i nadřízený Vrchní soud v Praze (k tomu srov. dikci a a např. též usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 11. 2007, sp. zn. ).

Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za to, že žalobkyně procesními obstrukcemi dlouhodobě zneužívá svá procesní práva, a to nikoliv za účelem soudní ochrany, a způsobuje bezdůvodné průtahy (procesní obtíže) v soudním řízení. Její postup tak podle a nemůže požívat právní ochrany. Zneužití procesního práva totiž může mít, jak podobu snahy získat výhodu nepředvídanou procesním právem, tak i podobu maření řádného postupu v řízení. Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu v souladu s jako k nepřípustnému nepřihlíží (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2020, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. , anebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2020, sp. zn. ).

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 7. 2025

JUDr. David Vláčil předseda senátu