Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2511/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Davida Uhlíře a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jaromíra Jirsy ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. Z., t. č. ve Věznici v Plzni, zastoupeného Mgr. Lukášem Matějkou, advokátem se sídlem Pražská 140, Příbram I, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 5. 2021 č. j. -3519, usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 9. 2020 č. j. -3109 a rozsudku Okresního soudu v Příbrami ze dne 31. 10. 2019 č. j. -2766, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označený stěžovatel podal v zákonné lhůtě prostřednictvím advokáta a po vyčerpání všech procesních prostředků, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen ""), ústavní stížnost. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, neboť má za to, že jimi bylo porušeno jeho právo na osobní svobodu dle a 2d (dále jen "") a právo na soudní a jinou právní ochranu dle , a y.

2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a připojených rozhodnutí, rozsudkem nalézacího soudu byl stěžovatel, v té době vykonávající nepodmíněný výkon trestu odnětí svobody ve věznici Příbram-Bytíz, uznán vinným ze spáchání zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropním látkami a s jedy podle , odst. 2 a), b) , dále z přečinu šíření toxikomanie podle , odst. 2 písm. a) a přečinu maření úředního rozhodnutí a vykázání podle , za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou, a dále k trestu propadnutí věci. Stěžovatel se následně neúspěšně odvolával ke krajskému soudu i Nejvyššímu soudu. Další podrobnosti případu není nutné uvádět, neboť jsou všem účastníkům známy.

3. Stěžovatel ve své ústavní stížnosti brojí proti porušení zásady proporcionality a zásady zdrženlivosti při výkonu veřejné moci, čímž došlo k porušení zásady subsidiarity trestního práva a také porušení ústavně garantovaných práv. Stěžejní část své trestné činnosti spatřuje v nedovoleném nakládání s léčivem a nikoliv v nedovoleném nakládání s omamnými a psychotropními látkami. Dále stěžovatel namítá, že nebylo dostatečně prověřeno, zda došlo k naplnění skutkové podstaty výše uvedených trestných činů a také že tyto trestné činy spáchal jako člen organizované skupiny.

4. Ústavní soud při přezkumu skutkových zjištění obecných soudů respektuje princip nezávislosti obecných soudů (y) a zásadu, že Ústavnímu soudu zásadně nepřísluší pravomoc nahrazovat svým názorem úvahy obecných soudů stran úplnosti, věrohodnosti a pravdivosti důkazů, jakož i jejich úvahy stran skutkových zjištění, neboť tato činnost je ve výlučné kompetenci obecných soudů [nález ve věci

sp. zn.

ze dne 1. 2. 1994 (N 5/1 SbNU 41) a na něj navazující judikatura]. Uvedený závěr vyplývá mimo jiné i ze zásad bezprostřednosti a ústnosti uplatňujících se v trestním řízení před soudem (§ 2 odst. 11 a 12 trestního řádu).

5. Každé trestní stíhání a z něho vzešlý trest je z povahy věci zásadním zásahem do základních práv, života a životního osudu jednotlivce, což zejména platí, je-li jednotlivci uložen mnohaletý trest odnětí svobody jako např. v nyní posuzované věci. V trestním řízení tudíž nevyhnutně dochází ke střetu mezi základními právy obviněného (např. právem na osobní svobodu podle y) a veřejným zájmem reprezentovaným pravomocí státní moci označit jednání škodlivá pro společnost a potažmo trestat pachatele takových jednání.

6. Argumentaci obecných soudů týkající se dokazování průběhu zločinu, resp. přečinů, kterých se stěžovatel dopustil, i jejich kvalifikaci, považuje Ústavní soud za ústavně konformní a úvahy soudů neshledal ani extrémními ani nepřiměřenými. Obecné soudy se námitkami stěžovatele řádně a zákonu odpovídajícím způsobem zabývaly a své právní závěry dostatečně a srozumitelně odůvodnily; uvedly, které skutečnosti mají za zjištěné, jakými úvahami se při rozhodování řídily a které předpisy aplikovaly. Z námitek uvedených v ústavní stížnosti je zřejmé, že stěžovatel se u Ústavního soudu domáhá přehodnocení právních závěrů obecných soudů. Pokračuje dále v polemice s obecnými soudy, a především opakuje a rozvádí tytéž argumenty, se kterými se již obecné soudy náležitě vypořádaly.

7. Ústavní soud vzhledem k výše uvedenému uzavírá, že ve věci neshledal důvod ke svému zásahu do rozhodování obecných soudů. Z těchto důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. března 2022

David Uhlíř, v. r.

předseda senátu