Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Nd 144/2025

28 Nd 144/2025-16

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci žalobkyně ZEBR s.r.o., IČ 269 15 308, se sídlem v Milovicích 178, zastoupené JUDr. Vojtěchem Mihalíkem, advokátem se sídlem v Mikulově, Bezručova 1896/90, proti žalované 5Element spol. s r.o., zahraniční osobě registrované pod č. 550 38 344, se sídlem v Trenčíně, Brnianska 2531, Slovenská republika, o zaplacení 6.299 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o určení místní příslušnosti, takto:

Odůvodnění:

1. Okresnímu soudu v Hodoníně byla dne 17. 1. 2025 doručena žaloba, jíž se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení shora uvedené částky z titulu smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla oprava vzduchotechnické jednotky a odvětrávání na adrese XY, která, ač uhrazena zálohovou fakturou, dle žalobních tvrzení nebyla žalovanou provedena.

2. Usnesením ze dne 22. 1. 2025, č. j. -11, dotčený soud vyslovil svou místní nepříslušnost (výrok I) a rozhodl o předložení věci Nejvyššímu soudu (výrok II). V odůvodnění svého usnesení ocitoval čl. 7 odst. 1 písm. a) a čl. 63 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, ze dne 12. prosince 2012 (dále jen „nařízení Brusel I bis“), jakož i ustanovení a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), o místní příslušnosti soudu. Následně konstatoval, že místo splnění předmětného závazku bylo v České republice, pročež je založena pravomoc českých soudů. Nemá-li ovšem žalovaná na území České republiky své sídlo, závod nebo organizační složku, chybějí podmínky místní příslušnosti, a je tedy zapotřebí, aby místně příslušný soud ve smyslu určil Nejvyšší soud.

3. Dle se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.

4. Podle jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.

5. Dle vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek předloží Nejvyššímu soudu.

6. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se ukotvila v názoru, že je-li mu věc předložena k postupu podle ustanovení procesním soudem, který vyslovil svou místní nepříslušnost, pak Nejvyšší soud otázku, zda věc patří do pravomoci soudů České republiky, nezkoumá (srov. především usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.). Nemá ani prostor pro prověřování, zda podmínky místní příslušnosti skutečně chybějí, neboť ustanovení ve spojení s předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud (srov. mimo jiné usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2017, sp. zn. ).

7. V nyní posuzované věci nelze však přehlížet skutečnost, že čl. 7 nařízení Brusel I bis upravuje nejen mezinárodní příslušnost (pravomoc) soudů konkrétního státu, ale i příslušnost místní (s výjimkou odst. 6, srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 3. 5. 2007, ve věci C-386/05, Color Drack GmbH proti Lexx International Vertriebs GmbH). V důsledku toho jsou pravidla místní příslušnosti zakotvená v národním právu v případě aplikace nařízení Brusel I bis nepoužitelná (srov. SIMON, P., in DRÁPAL, L., BUREŠ, J. a kol. II, až 376. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 2893-2894; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2025, sp. zn. , či ze dne 17. 2. 2021, sp. zn. ).

8. Podle čl. 7 odst. 1 nařízení Brusel I bis osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována

a) pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn;

b) pro účely tohoto ustanovení a pokud nebylo dohodnuto jinak, je místem plnění zmíněného závazku:

- v případě prodeje zboží místo na území členského státu, kam zboží podle smlouvy bylo nebo mělo být dodáno,

- v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty;

c) nepoužije-li se písmeno b), použije se písmeno a);

9. V nynější věci je řešen spor ze smlouvy o dílo, přičemž ze spisu se podává, že místem plnění bylo sjednáno sídlo žalobkyně v obci XY. Místně příslušným je tedy Okresní soud v Břeclavi, do jehož obvodu území řečené obce patří.

10. Nejvyšší soud, nemaje jinou možnost než postupovat podle ustanovení , určil s ohledem na shora uvedené jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci Okresní soud v Břeclavi, v jehož obvodu měl být sjednaný závazek splněn.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. 7. 2025

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu