Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1611/2025

30 Cdo 1611/2025-260

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Poláškovou Wincorovou v právní věci žalobce L. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Jiřice, zastoupeného Mgr. Ladislavem Preclíkem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu za majetkovou a nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2024, č. j. -212, takto:

I. Dovolání seodmítá.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou (po jejím rozšíření připuštěném usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 10. 2023, č. j. -118) po žalované domáhal náhrady majetkové i nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepravdivém záznamu v programu vězeňského informačního systému bránícím jeho pracovnímu zařazení. Z tohoto důvodu žalobce požadoval zaplacení celkové částky 907 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jednotlivých měsíčních splátek splatných v lednu 2014 až září 2023 do jejich zaplacení jako náhrady za ztrátu pracovní odměny za dobu od 4. 12. 2013 do srpna 2023, dále požadoval úhradu částky 10 000 Kč měsíčně od 6. 11. 2023 do 6. 6. 2033 představující náhradu za ztrátu možností čerpat tzv. předčasný starobní důchod a rovněž částky 1 000 000 Kč jako zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu.

2. Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 27. 11. 2023, č. j. -137, žalobu v celém rozsahu zamítl (výroky I, II a III) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč (výrok IV).

3. Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 30. 10. 2024, č. j. -212, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1 200 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

4. Rozsudek odvolacího soudu byl právnímu zástupci žalobce doručen dne 3. 12. 2024 a podáním ze dne 2. 1. 2025, doručený soudu prvního stupně dne 6. 1. 2025, požádal žalobce o ustanovení (stejného) zástupce pro podání dovolání, o němž uvedl, že je podat chce, nicméně tak spolu se žádostí o ustanovení zástupce neučinil. Usnesením ze dne 11. 2. 2025, č. j. -238, soud prvního stupně žalobce plně osvobodil od soudních poplatků pro dovolací řízení a ustanovil mu zástupcem Mgr. Ladislava Preclíka, která pak dne 1. 4. 2025 podal dovolání, kterým napadl rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu. Toto dovolání však Nejvyšší soud podle ustanovení věta první ve spojení s a , , ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII ), dále jen „ “, odmítl pro opožděnost, neboť tak v rozporu s a neučinil již soud prvního stupně.

5. Dovolání je možno podat proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ), a to ve lhůtě do 2 měsíců od doručení napadaného rozhodnutí ( ). Pokud je dovolání stiženo vadami ( a 241a ), je nutno je odstranit v uvedené lhůtě ( ). Požádal-li však dovolatel před uplynutím uvedené lhůty o ustanovení zástupce ( ), běží lhůta k odstranění těchto vad znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

6. Napadený rozsudek odvolacího soudu byl žalobci (prostřednictvím jeho zástupce) doručen dne 3. 12. 2024, lhůta pro podání dovolání mu tedy uplynula v pondělí 3. 2. 2025, dovolání však žalobce prostřednictvím svého zástupce podal až 1. 4. 2025, tedy po uplynutí zákonné lhůty, jejíž zmeškání nelze prominout ( ). Dovolání tedy bylo podáno opožděně. Okolnost, že žalobce podáním ze dne 2. 1. 2025 požádal o ustanovení zástupce pro podání dovolání, pak není pro závěr o opožděnosti dovolání významná, neboť žalobce s tímto procesním úkonem (žádostí o ustanovení zástupce) dovolání nespojil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. ). Prodloužená lhůta dle totiž platí pro odstranění vad již podaného dovolání, nikoliv teprve pro jeho podání.

7. Nákladový výrok není třeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 7. 2025

JUDr. Hana Polášková Wincorová pověřená členka senátu