Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3439/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele města K., zastoupeného Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou, advokátkou, sídlem Olomoucká 36, 789 85 Mohelnice, proti usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Kroměříži č. j. ZT 228/2019-10 ze dne 16. 9. 2019 a usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočka ve Zlíně č. j. 8 -9 ze dne 11. 10. 2019, za účasti Okresního státního zastupitelství v Kroměříži a Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočka ve Zlíně jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Z ústavní stížnosti a přiložených rozhodnutí se podává, že usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Zlínského kraje, územní odbor Uherské Hradiště, oddělení hospodářské kriminality č. j. KRPZ-78479- 228/TČ-2018-151181 ze dne 12. 9. 2019 (dále jen "usnesení policejního orgánu ze dne 12. 9. 2019") bylo zahájeno trestního stíhání proti J. N., starostovi města K., a to pro zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle , odst. 2 písm. f) (dále jen " "), zločin zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle , odst. 2 písm. b) a přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle , odst. 2 písm. b) . Poškozenému městu K. (dále také "stěžovatel") byl rubrikovaným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Kroměříži č. j. ZT 228/2019-10 ze dne 16. 9. 2019 (dále také "napadené usnesení OSZ") postupem podle § 45 odst. 2 trestního řádu (dále jen "TŘ") ustanoven opatrovník - advokátka Mgr. Silvie Majtánová, AK Dolní 1567, 768 61 Bystřice pod Hostýnem. Proti napadenému usnesení OSZ podal stěžovatel stížnost, o které státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně - pobočka ve Zlíně rubrikovaným usnesením č. j. -9 ze dne 11. 10. 2019 (dále také "napadené usnesení KSZ") rozhodl tak, že stížnost stěžovatele podle § 148 odst. 1 písm. c) TŘ jako nedůvodnou zamítl. Posléze bylo usnesením Okresního státního zastupitelství v Kroměříži č. j. ZT 228/2019-77 ze dne 8. 11. 2019 usnesení policejního orgánu ze dne 12. 9. 2019 o zahájení trestního stíhání starosty stěžovatele podle § 149 odst. 1 písm. a) TŘ zrušeno a věc byla podle § 159a odst. 1 TŘ odložena.

2. Stěžovatel v obsáhlé ústavní stížnosti namítá to, že napadená usnesení považuje za protiústavní a nezákonná a zásadně nesouhlasí s tím, aby za stěžovatele jako jednotku územní samosprávy rozhodovala státním zástupcem určená fyzická osoba místo řádně zvolených orgánů města. Stěžovatel kategoricky odmítá, aby mu bylo v dané věci státním zástupcem odebráno jeho ústavně chráněné právo na samosprávu, aby zastupitelům byl odebrán státním zástupcem v dané věci výkon jejich mandátu, aby město bylo zbaveno možnosti svobodně si zvolit svého advokáta, aby došlo k odebrání rozhodovací pravomoci města jednostranným úkonem veřejného žalobce ve prospěch jediné fyzické osoby. Nelze tedy připustit, aby jednostranným úkonem veřejného žalobce byla stěžovateli v dané věci odebrána samospráva, a aby mu bylo odepřeno právo zvolit si svého právního zástupce rozhodnutím svých řádně zvolených orgánů; takový postup je v rozporu s věta první y (dále jen " "). Jednotka územní samosprávy je zcela jiný subjekt než subjekt soukromého práva, a nelze proto vůči ní použít stejný procesní postup, jaký je používán vůči soukromoprávním subjektům.

3. Stěžovatel uvádí, že uvedeným postupem mu bylo odebráno nejen právo na samosprávu, ale zastupitelům je odebráno právo vykonávat mandát člena zastupitelstva. Mandát člena zastupitelstva přitom zaniká pouze v taxativně stanovených případech podle a 3 , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění předpisů pozdějších. Žádná taková situace nenastala, a tak členové zastupitelstva - stejně jako starosta J. N. - mají zákonné právo vykonávat své mandáty v rozsahu zákona o obcích, mají právo hlasovat, a město je oprávněno rozhodovat svými orgány v rámci ústavně garantovaného práva na samosprávu. Starosta navíc je jako jediný ze zákona oprávněn zastupovat město navenek a podepisovat y, mj. i procesní plnou moc, a to dokonce i za předpokladu, kdyby k tomu neměl žádné rozhodnutí rady města. Nelze připustit, aby vůli města vytvářel městem nezvolený, ale státním zástupcem ustanovený advokát, a aby tento advokát za stěžovatele bez jeho vůle cokoli podepisoval či jinak projevoval vůli navenek v pozici poškozeného. Podle , o obcích (obecní zřízení) platí, že "Starosta zastupuje obec navenek". Nikdo jiný není oprávněn ze zákona takto činit, i místostarosta zastupuje jen v době nepřítomnosti, jinak k zastupování obce není oprávněn. Starosta města jako jediný má zákonné právo obec zastupovat navenek, a toto zákonné právo mu nemůže nikdo odebrat, ani státní zastupitelství, které je navíc v dané věci žalobcem, mající svůj procesní zájem na věci, tedy není nezávislým orgánem.

4. Stěžovatel dále uvádí, že pokud nelze odebrat výkon mandátu dokonce ani pravomocně odsouzenému zastupiteli k podmíněnému trestu, nelze si již vůbec představit, že by bylo právo na výkon mandátu upíráno v době, kdy musí být aplikována presumpce neviny; právo vykonávat mandát tak bylo odebráno i osobám, které vůbec nejsou obviněny. Uvádí, že nelze připustit žádný extenzivní výklad ani trestního řádu, protože by byl bezprecedentním zásahem do ústavního pořádku. Stěžovatel závěrem uvádí, že se jedná o klíčovou a principiální otázku, která nebyla v judikatuře dosud řešena (nevyjadřoval se k ní ani Ústavní soud), přičemž navrhuje zrušení obou napadených usnesení a dále to, aby Ústavní soud zakázal ustanovené advokátce s okamžitou platností vykonávat funkci opatrovníka města K.

5. V doplnění ústavní stížnosti ze dne 25. 11. 2019 stěžovatel oznámil, že rozhodnutím dozorového státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Kroměříži č. j. ZT 228/2019-77 ze dne 8. 11. 2019 bylo podle § 149 odst. 1 TŘ na základě stížnosti obviněného starosty usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání zrušeno. Stěžovatel uvádí, že ačkoliv nedošlo k procesnímu zrušení usnesení o ustanovení opatrovníka, je předvídatelné, že zrušením trestního stíhání starosty byla činnost opatrovníka města jako poškozeného rovněž ukončena. Stěžovatel navzdory nastalé procesní situaci trvá na tom, aby Ústavní soud v řízení nadále pokračoval a k nastolené právní otázce se vyjádřil.

6. Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny procesní předpoklady projednání ústavní stížnosti podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Dospěl přitom k závěru, že k jejímu projednání není za dané procesní situace příslušný. Přezkumu Ústavního soudu podléhají jen takové akty orgánů veřejné moci, které autoritativně zasahují do právní sféry právnické či fyzické osoby tím, že zakládají, mění nebo ruší jejich oprávnění a povinnosti, bez ohledu na to, jak je takový zásah označen. Ústavní soud dále uvádí, že ústavní stížnost slouží k ochraně před zásahem orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod stěžovatele [ písm. d) y]. Tento zásah do základních práv stěžovatele však musí být "osobní, aktuální a bezprostřední" ("selbst, gegenwärtig, unmittelbar", srov. např. SACHS, M. Verfassunsprozessrecht. 4. vyd., Tübingen: Mohr Siebeck, 2016, str. 155). Vzhledem k tomu, že usnesení o zahájení trestního stíhání starosty stěžovatele bylo několik dnů po podání ústavní stížnosti (konkrétně dne 8. 11. 2019) podle § 149 odst. 1 písm. a) TŘ zrušeno a věc byla podle § 159a odst. 1 TŘ odložena, odpadl tak právní důvod pro vydání napadených usnesení OSZ a KSZ, resp. ukončením trestního řízení tak došlo k zániku ustanovení opatrovníka. Návrh, aby Ústavní soud zakázal ustanovené advokátce s okamžitou platností vykonávat funkci opatrovníka města K., se tak stal fakticky bezpředmětným.

7. K návrhu stěžovatele, aby Ústavní soud v řízení pokračoval, stejně tak jako k jeho shora uvedeným argumentům pro řešení otázky ustanovení opatrovníka poškozené obci, se Ústavní soud - s ohledem na jemu svěřené pravomoci a vymezené funkce soudního orgánu ochrany ústavnosti podle y - konkrétně nevyjadřuje, neboť není výkladovým místem s iuris respondendi či místem pro diskuze primárně akademického charakteru (viz nálezy ze dne 26. 11. 2008

sp. zn.

(N 201/51 SbNU 445), bod 75, a ze dne 3. 11. 2009

sp. zn.

(N 233/55 SbNU 197), bod 99]. Tím samozřejmě není vyloučena možnost, aby se stěžovatel (případně jiná poškozená obec) za jiné vhodné procesní situace na Ústavní soud v budoucnu obrátil.

8. Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. března 2022

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj