Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 28/2025

7 Td 28/2025-1331

USNESENÍ

I. M.

a

T. G.

vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o příslušnosti soudu takto:

Podle § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání věci

příslušný

Okresní soud v Karviné.

Odůvodnění:

1. Státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9 podala dne 29. 4. 2025 k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 obžalobu na shora jmenované obviněné. Na obviněného I. M. pro přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku (resp. pro dílčí útoky tohoto pokračujícího přečinu s ohledem na ust. § 116 tr. zákoníku), jehož se měl dopustit jednáním popsaným pod body 1–32 žalobního návrhu, a pro přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, jehož se měl dopustit jednáním popsaným pod bodem 33 žalobního návrhu. Na obviněného T. G. byla obžaloba podána pro pomoc k přečinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, § 209 odst. 1 tr. zákoníku, jíž se měl dopustit jednáním popsaným pod body 1–32 žalobního návrhu.

2. Přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku podle obžaloby spočíval v podstatě v tom, že obviněný I. M. společně s obviněným T. G. v době od 22. 10. 2022 do 4. 11. 2022 z přesněji nezjištěných míst či z místa tehdejšího bydliště obviněných v XY prostřednictvím internetových portálů obviněný I. M. zveřejňoval inzeráty na různé zboží, jímž však nedisponoval a ani neměl v úmyslu je osobám, které o ně projevily zájem, zaslat, obviněný T. G. založil bankovní účet a vybíral poškozenými zaslané finanční prostředky, obvinění jednali v úmyslu se obohatit a vylákali od poškozených finanční prostředky, které si nechali zaslat bezhotovostním převodem.

3. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 20. 5. 2025, č. j. -1325, bylo rozhodnuto podle § 314c odst. 1 písm. a) a § 188 odst. 1 písm. a) tr. ř. o předložení věci Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o příslušnosti s tím, že Obvodní soud pro Prahu 9 není místně příslušný k projednání a rozhodnutí této trestní věci. Předkládající soud uvedl, že „oproti podané obžalobě soud konstatuje, že dle popisu skutku nemají být naplněny znaky kvalifikované skutkové podstaty podvodu podle § 209 odst. 3 tr. zákoníku“. Z toho dovodil, že nejpřísněji trestným žalovaným trestným činem je přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, který měl být spáchán v místě tehdejšího bydliště obviněných v XY, okres Karviná. Pokud jde o tento trestný čin, z ničeho podle předkládajícího soudu neplyne, že k vniknutí do e-mailového a facebookového účtu poškozeného J. P. došlo v místě bydliště poškozeného, a z ničeho nevyplývá ani to, kde se měl poškozený nacházet v době, kdy narušení svých uživatelských účtů zjistil. K jednání ani k následku, ke vzniku škody ani k obohacení pachatele nedošlo v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 9, resp. to z ničeho nevyplývá. S ohledem na předpokládanou místní příslušnost Okresního soudu v Karviné byla věc předložena k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu soudu, který je oběma zmíněným soudům nejblíže společně nadřízen.

4. Nejvyšší soud jako soud příslušný k rozhodnutí ve smyslu § 24 odst. 1 tr. ř. shledal, že věcná příslušnost okresního (resp. obvodního) soudu vyplývá z ustanovení § 16 tr. ř. a není o ní žádných pochyb. Místní příslušnost je primárně stanovena v § 18 odst. 1 tr. ř., podle něhož řízení koná soud, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán. Podle § 21 odst. 2 tr. ř. společné řízení koná soud, který je příslušný konat řízení proti pachateli trestného činu nebo o nejtěžším trestném činu.

5. Závěr předkládajícího soudu, že nejtěžším trestným činem ve smyslu posledně citovaného ustanovení je v tomto případě přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, je nesprávný. Jednání obviněného I. M., jehož se měl dopustit jednáním popsaným pod body 1–32 žalobního návrhu, bylo v obžalobě kvalifikováno jako součást pokračujícího přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku (resp. jako dílčí útoky tohoto pokračujícího přečinu s ohledem na ust. § 116 tr. zákoníku), přičemž bylo v žalobním návrhu uvedeno, že jde konkrétně o součást pokračujícího jednání, za jehož část byl již obviněný odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 6. 11. 2024, č. j. -1611, jímž bylo toto jednání právně kvalifikováno jako pokračující přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku. Z uvedené právní kvalifikace použité v obžalobě je nutno v tomto případě vycházet a není důvod ji z hlediska rozhodování o příslušnosti soudu zpochybňovat. Přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku je přitom ve smyslu § 21 odst. 2 tr. ř. „těžším“, tj. přísněji trestným činem než přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, na který zákon stanoví nižší trestní sazbu.

6. Místem spáchání trestného činu ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř. jsou všechna místa, kde došlo ke skutečnostem naplňujícím některé znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu, v tomto případě trestného činu podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku. Ten spočíval podle právní věty obžaloby v tom, že obviněný sebe obohatil tím, že uvedl někoho v omyl, byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a tímto činem způsobil na cizím majetku větší škodu. Obecně místem spáchání trestného činu podvodu podle § 209 tr. zákoníku jsou všechna místa, kde pachatel uvedl někoho v omyl, využil něčího omylu nebo zamlčel podstatné skutečnosti, kde jiná osoba (nemusí jít vždy o poškozeného) učinila v tomto omylu nebo s pachatelem způsobenou neznalostí věci majetkovou dispozici, kde vznikla škoda a kde se pachatel nebo jiná osoba tím obohatili. Proto místem spáchání tohoto trestného činu nemusí nutně být sídlo nebo bydliště poškozeného, ledaže v tomto místě je poškozený uveden v omyl, učiní zde v omylu nebo s pachatelem způsobenou neznalostí věci majetkovou dispozici nebo mu tady vznikne škoda.

7. Trestný čin podvodu (stejně jako některé jiné trestné činy) může být spáchán v podobě tzv. distančního deliktu, který se vyznačuje rozdílností místa jednání pachatele a místa vzniku následku. Závěr, že jde o distanční delikt, však nelze vyvozovat ze samotné skutečnosti, že poškozený má sídlo nebo bydliště v jiném místě, než ve kterém došlo k jednání pachatele. Odlišnost těchto míst sama o sobě nemůže být důvodem k úsudku, že následek vznikl v místě sídla nebo bydliště poškozeného. Tuto zásadu Nejvyšší soud judikoval ve vztahu k trestnému činu zpronevěry v usnesení velkého senátu trestního kolegia ze dne 14. 12. 2017, sp. zn. , publikovaném pod č. rozh. tr., má však obecnou platnost. Ani trestný čin podvodu není distančním deliktem jen proto, že poškozený má sídlo nebo bydliště v jiném místě, než ve kterém došlo k jednání pachatele. Sídlo nebo bydliště poškozeného samo o sobě nemá z hlediska místa spáchání činu (a tedy místní příslušnosti soudu) žádný význam, i když je časté, že zejména u poškozených právnických osob škoda způsobená tímto trestným činem vznikne v sídle právnické osoby a že zde také proběhne v omylu učiněná majetková dispozice.

8. V posuzovaném případě z obsahu spisu vyplývá, že obviněný I. M. měl jednat způsobem naplňujícím znaky objektivní stránky přečinu podvodu v místě svého tehdejšího bydliště v XY, okres Karviná. Je tudíž nepochybné, že (přísněji trestný) přečin podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku měl být spáchán v obvodu Okresního soudu v Karviné [což by ostatně bylo možné předběžně dovodit také ohledně přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a neoprávněného zásahu do počítačového systému nebo nosiče informací podle § 230 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zákoníku]. Naproti tomu ze spisu nevyplývá, že by k jednání obviněného uvedenému v obžalobě mělo dojít v obvodu předkládajícího Obvodního soudu pro Prahu 9.

9. Pokud jde o místa, kde poškození učinili v omylu majetkovou dispozici a kde vznikla škoda, jednak nelze vycházet bez dalšího z míst bydlišť poškozených, jednak žádný z poškozených uvedených v obžalobě neměl bydliště v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 9. Většina poškozených se ostatně ani nevyjádřila, zda byli uvedeni v omyl a majetkovou dispozici učinili v místě svého bydliště. Stejně tak nebylo ve většině případů postaveno najisto místo vzniku škody. I pokud by přesto bylo možné z tohoto hlediska dovodit místo spáchání přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku zčásti i v jiných místech, než je obvod Okresního soudu v Karviné, je jasné, že právě příslušnost tohoto soudu je nejzřetelnější a nezpochybnitelná.

10. Shrnuto, v posuzovaném případě bylo místem spáchání především místo, kde obviněný I. M. – pokud se trestné činnosti dopustil – jako pachatel nejpřísněji trestného činu provedl úkony popsané v obžalobě, jimiž uváděl poškozené v omyl, tj. místo jeho tehdejšího bydliště, které se nacházelo v obvodu Okresního soudu v Karviné, který je tak místně příslušný ve smyslu § 18 odst. 1 tr. ř.

11. Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl tak, že k projednání věci je podle § 24 odst. 1 tr. ř. příslušný

Okresní soud v Karviné.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. 6. 2025

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu