Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Nd 245/2025

29 Nd 245/2025-711

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Heleny Myškové a soudců JUDr. Tomáše Zadražila a Mgr. Hynka Zoubka v právní věci žalobce IMOSA spol. s r. o., se sídlem v Karlových Varech, Kolmá 857/6, PSČ 360 01, identifikační číslo osoby 25705121, zastoupeného JUDr. Miloslavou Konvalinkovou, advokátkou, se sídlem v Častrově, Ctiboř 42, PSČ 394 68, proti žalované D. D., zastoupené JUDr. Ondřejem Kramperou, LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 5, Kořenského 1107/15, PSČ 150 00, o vydání věcí, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. František Švantner, JUDr. Josef Holejšovský, Ph.D., a JUDr. Ing. Dušan Hrabánek nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Žalobce (IMOSA spol. s r. o.) podal odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. února 2025, č. j. -633, kterým soud I. stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků, o něž žádal v řízení o dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. září 2024, č. j. -512, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. října 2023, č. j. -365. Odvolací řízení je vedeno u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. .

2. Podáním ze dne 21. března 2025 (č. l. 664) žalobce namítl podjatost soudců senátu 9 Cmo Vrchního soudu v Praze, zvláště JUDr. Františka Švantnera a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka. Míní, že uvedený senát nejedná nestranně a že jeho soudce je třeba „určitým směrem podpořit“, aby si přečetli spis. Vznáší námitky proti způsobu projednání odvolání ve věci samé a proti rozsudku odvolacího soudu. Závěrem uvádí výhrady i proti rozhodování v jiné věci, v níž byli členy senátu Vrchního soudu v Praze soudci JUDr. František Švantner a JUDr. Josef Holejšovský.

3. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu spolu s vyjádřením k námitce podjatosti dotčených soudců senátu 9 Cmo Vrchního soudu v Praze, JUDr. Františka Švantnera, JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D., a JUDr. Ing. Dušana Hrabánka, kteří shodně uvedli, že nemají žádný vztah k věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům a nejsou jim známy žádné skutečnosti, pro které by měli být vyloučeni z projednávání a rozhodnutí dané věci.

4. Pro řízení je rozhodný v aktuálním znění.

5. Podle , (dále též jen „ “), soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

6. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

7. Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský.

8. Ve světle takto vymezených kritérií pak Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení, jimiž žalobce podle obsahu spisu namítá podjatost označených soudců odvolacího soudu, nevypovídá (poměřováno ustanovením , 2 a 4 ) o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o jejich nepodjatosti. „Důvod“ pochybovat o nepodjatosti soudce ve smyslu výše uvedeného je dán, je-li zde objektivní skutečnost (nikoli pouhá domněnka nebo pouhé difamující tvrzení), která, poměřeno „věcí“, „osobami účastníků“ nebo „osobami jejich zástupců“, vzbuzuje pochybnosti o nepodjatosti soudce. Srov. též nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 20/2015 Sb. rozh. obč.

9. Zabývat se vznesenou námitkou podjatosti na základě tvrzení ohledně rozhodování žalobcem označených soudců v jiných řízeních, Nejvyššímu soudu zapovídá (jenž takový typ námitek vylučuje jako nezpůsobilý).

10. Nejvyšší soud proto podle (jako soud nadřízený) rozhodl, že ve výroku označení soudci odvolacího soudu nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené odvolací věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 8. 7. 2025

JUDr. Helena Myšková předsedkyně senátu