Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 730/2025

-210

USNESENÍ

E. Č.

městu Tábor

, se sídlem v Táboře, Žižkovo náměstí 22, IČO 00253014, o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 5. 12. 2024, č. j. -176, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 450 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se domáhala určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, kterou jí dalo dne 2. 1. 2023 žalované (pronajímatel) z důvodu hrubého porušení povinnosti nájemce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), které spatřovalo v opakovaném zamoření bytu štěnicemi.

2. Okresní soud v Táboře (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 9. 8. 2024, č. j. -142, žalobu zamítl (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků a státu (výroky II a III).

3. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře (odvolací soud) rozsudkem ze dne 5. 12. 2024, č. j. -176, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I a II potvrdil (výrok I), změnil jej ve výroku III (výrok II), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III).

4. Dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti rozsudku odvolacího soudu není podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“, přípustné.

5. Je tomu tak proto, že ač se dovolatelka snaží formulovat otázky, které považuje za rozporné s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu, veškeré její námitky směřují ke zpochybnění skutkových závěrů odvolacího soudu o jejích konkrétních krocích jako nájemkyně učiněných v souvislosti s opakovaným výskytem štěnic v bytě, na jejichž základě odvolací soud dospěl k právnímu závěru, že dovolatelka hrubě porušila své povinnosti nájemce tím, že řádně neužívala byt a nedodržovala pravidla obvyklá pro chování v domě a rozumné pokyny pronajímatele pro zachování náležitého pořádku obvyklého podle místních poměrů. Výtka nesprávného právního posouzení věci tak v tomto směru vychází primárně z kritiky správnosti skutkových zjištění. Jinak řečeno, dovolatelka ve skutečnosti nesouhlasí se skutkovými zjištěními odvolacího soudu a hodnocením provedeného dokazování, a uplatňuje tak jiný dovolací důvod, než který je uveden v Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v přitom rovněž nelze úspěšně napadnout (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněný pod č. 78/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. ). Navíc skutková zjištění, k nimž odvolací soud dospěl, nevykazují jakýkoli významný nesoulad s provedenými důkazy a odpovídají obsahu spisu.

6. Přípustnost dovolání nezakládá ani dovolatelkou předkládaná otázka rozporu výpovědi s dobrými mravy.

7. Otázku souladu výpovědi pronajímatele z nájmu bytu s dobrými mravy posuzuje soud v rámci úvahy o její neplatnosti (§ 580 zákona o. z.). Soud i bez návrhu přihlédne k neplatnosti právního jednání (výpovědi), které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 o. z.); závěr o (ne)platnosti pro rozpor výpovědi s dobrými mravy je přitom třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy jak důvody na straně nájemce, tak pronajímatele (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 9. 2017, sp. zn. , a ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. ).

8. Při posouzení otázky (ne)platnosti výpovědi z nájmu pro její rozpor s dobrými mravy přihlédl odvolací soud ke všem zjištěným skutečnostem, a to jak na straně dovolatelky, tak na straně žalovaného, přičemž vycházel z konkrétních zjištění učiněných v dané věci. Jeho úvahy současně (s ohledem na provedené dokazování a učiněná skutková zjištění) nejsou zjevně nepřiměřené, přitom právě jen v případě jejich zjevné nepřiměřenosti by je bylo možné v dovolacím řízení zpochybnit (srovnej např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněného pod č. 7/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; judikatura přijatá k výkladu rozporu s dobrými mravy podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2013, je zásadně použitelná i při výkladu ustanovení , o. z. – srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. ).

9. Dovolací soud nepřehlédl ani sdělení dovolatelky, že dovoláním napadá rozsudek „v celém rozsahu“. Zastává však – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – názor, že proti té části výroku I, kterou byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o nákladech řízení, a proti nákladovým výrokům II a III napadeného rozsudku dovolání ve skutečnosti nesměřuje, neboť ve vztahu k uvedeným výrokům postrádá dovolání jakékoli odůvodnění. Ostatně proti nákladovým výrokům by nebylo ve smyslu v této části ani přípustné.

10. Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně odmítl podle

11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněné podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 17. 6. 2025

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu