Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 698/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Josefem Fialou o ústavní stížnosti stěžovatele M. K., zastoupeného Mgr. Lukášem Pechem, advokátem, sídlem Široká 117/22, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 21. února 2022 č. j. 1 KZV 97/2021-105 a usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, ze dne 22. listopadu 2021 č. j. KRPU-176792-288/TČ-2020-040080-RP, za účasti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem a Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle písm. d)y a a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu zaručené d (dále jen "") a dále právo dle y. Konkrétně se stěžovatel domáhá zrušení usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, kterým byla zamítnuta jeho stížnost podle § 148 odst. 1 písm. c) zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), proti usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, odboru hospodářské kriminality (dále jen "policejní orgán"), jímž bylo zahájeno trestní stíhání stěžovatele pro zločin zpronevěry podle , odst. 4 písm. b), d) , , ve znění pozdějších předpisů, zločin zpronevěry podle , odst. 3, odst. 4 písm. b) a zločin krádeže podle , odst. 5 písm. a) . Stěžovatel vytýká policejnímu orgánu řadu nedostatků a shrnuje, že policejní orgán zjevně neprovedl řádné prověření věci a zcela bezdůvodně a libovůlí zahájil trestní stíhání, mimo jiné bez toho, aby stěžovatele k některým podezřením vyslechl. Dále se policejní orgán opírá o důkazy, které nejsou, resp. neexistují, zjevně tápe o výši škody a poškozeném, podle stěžovatele porušil rovnost stran, a to umožněním poškozeným nahlédnout do spisu v okamžiku, kdy byla věc teprve ve fázi prověřování. Evidentně nejsou chráněna práva stěžovatele jakožto obviněného, čímž jsou zásadním způsobem narušována jeho základní práva.

2. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením napadených rozhodnutí, je vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení stanovené .

3. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

4. Ústavní soud vychází z toho, že stěžovatel je povinen uplatnit všechny procesní prostředky, které k ochraně jeho práva v daném případě zákon poskytuje, včetně oprávnění státního zástupce bdít nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení [srov. např. nález ze dne 2. 3. 2015

sp. zn.

(N 51/76 SbNU 691), popř. usnesení ze dne 15. 3. 2016

sp. zn.

(pozn. rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)].

5. Z ústavní stížnosti a napadených rozhodnutí se podává, že ústavní stížnost směřuje primárně proti rozhodnutí, jímž dozorující státní zástupce zamítl stěžovatelovu stížnost podanou proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Tím však podle ustálené judikatury Ústavního soudu nejsou opravné prostředky v trestním řízení vyčerpány. Příslušným k řešení námitek proti postupu dozorujícího státního zástupce je v první řadě státní zástupce vykonávající ve věci dohled podle a násl. , o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (např. usnesení ze dne 1. 4. 2019

sp. zn.

, ze dne 23. 9. 2019

sp. zn.

, ze dne 4. 10. 2019

sp. zn.

nebo ze dne 8. 1. 2020

sp. zn.

). Této procesní možnosti stěžovatel zjevně nevyužil, resp. žádné rozhodnutí, kterým by bylo rozhodnuto v rámci zmíněného dohledu, nenapadá. Nad rámec toho je třeba upozornit, že Ústavní soud zásadně nezasahuje do probíhajícího řízení, neboť většinu v něm učiněných pochybení je možné napravit v průběhu trestního řízení. Kasace usnesení o zahájení trestního stíhání Ústavním soudem je proto možná jen zcela výjimečně, a to tehdy, je-li takové usnesení projevem zjevné libovůle orgánů činných v trestním řízení a zároveň stěžovateli hrozí neodvratná újma, která je nenapravitelná v dalším průběhu řízení [k tomu srov. např. nález ze dne 9. 10. 2014

sp. zn.

(N 191/75 SbNU 155), usnesení ze dne 7. 12. 2006

sp. zn.

(U 14/43 SbNU 655), usnesení ze dne 5. 2. 2004

sp. zn.

(U 4/32 SbNU 467)]. I proto je vhodné dodat, že stávající přístup Ústavního soudu stěžovatele neomezuje v eventuální ochraně jeho práv v řízení o ústavní stížnosti, neboť vyčerpá-li stěžovatel shora uvedené procesní prostředky k ochraně svých práv a bude mít i za to, že došlo k porušení jeho základních práv nebo svobod, bude moci ústavní stížnost následně podat a ta bude - při splnění všech procesních předpokladů stanovených - řádně posouzena.

6. Z uvedených důvodů soudce zpravodaj podle a odst. l písm. e) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítl (obdobně např. usnesení ze dne 30. 7. 2019

sp. zn.

a ze dne 3. 11. 2020

sp. zn.

). Vzhledem k výsledku řízení o ústavní stížnosti nepovažoval Ústavní soud za hospodárné, aby vyzýval stěžovatele, resp. jeho právního zástupce, k odstranění vady podání, kterou je nepředložení plné moci.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. března 2022

Josef Fiala v. r.

soudce zpravodaj