Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 Tul 1/2025

-12

USNESENÍ

Nejvyšší soud v trestní věci obviněného

M. M.

I. Podle , o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, se návrh obviněného na určení lhůty Nejvyššímu soudu k provedení procesního úkonu v trestní věci vedené pod sp. zn. ,

zamítá

.

II. Navrhovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

1.

Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2020, sp. zn. , byl obviněný M. M. uznán vinným pokračujícím zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, za použití § 116 tr. zákoníku, spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, za což mu byl podle § 240 odst. 3 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání osmi roků, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen podle § 80 odst. 1, 2 tr. zákoníku trest vyhoštění z území České republiky na dobu deseti roků a podle § 70 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to částky 16 445 euro. Oproti tomu byl obviněný M. M. podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. 2. 2019, sp. zn. 1 KZV 215/2016, pro skutek, jímž se měl dopustit dílčího útoku pokračujícího zločinu zkráceně daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku.

2. Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 10. 2023, sp. zn. rozhodl tak, že odvolání obviněného M. M. podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

3. Shora citovaný rozsudek odvolacího soudu napadl obviněný M. M. dovoláním. Usnesením ze dne 12. 3. 2025, sp. zn. , Nejvyšší soud dovolání obviněného M. M. v neveřejném zasedání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř.

4. Podáním ze dne 17. 4. 2025 označeným jako „Žádost o odstranění zbytečných průtahů ve vyhlášení rozhodnutí“ seobviněný M. M. domáhal odstranění průtahů ohledně vyhlášení rozhodnutí Nejvyššího soudu s tím, že ačkoliv na oficiální internetové stránce ke zveřejnění informací o rozhodnutí soudů je uvedeno datum 12. 3. 2025, nebylo rozhodnutí soudu vyhlášeno. Žádal proto o sdělení informací a odstranění průtahů spojených s vyhlášením rozhodnutí o dovolání.5. K této žádosti bylo obviněnému předsedou senátu Nejvyššího soudu Mgr. Pavlem Göthem přípisem ze dne 23. 4. 2025 sděleno, že pokud dohledal v elektronické databázi datum rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 12. 3. 2025, znamená to, že uvedeného dne bylo ve věci i rozhodnuto, a to v neveřejném zasedání. Nelze tedy „odstraňovat průtahy, neboť rozhodnutí nebylo vyhlášeno“. Momentálně je po rozhodnutí spis zpracováván a bude odeslán soudu prvního stupně, který následně rozhodnutí o dovolání doručuje stranám.6. I přes uvedené sdělení se obviněný dalším podáním datovaným dnem 27. 4. 2025, označeným jako „Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu“ opětovně dožadoval vyhlášení rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci jeho dovolání vedené pod sp. zn. s tím, že toto nebylo doposud vyhlášeno ani oznámeno, ačkoliv doba trvání dovolacího řízení je nepřiměřeně dlouhá a je zatížena nedůvodnými průtahy. V tom obviněný spatřoval nezákonný zásah do jeho základních práv a svobod a porušení ústavních práv dle a y a Úmluvy. 7. V reakci na toto podání předseda senátu ve sdělení obviněnému ze dne 29. 4. 2025 a s odkazem na přípis ze dne 23. 4. 2025 uvedl, že Nejvyšší soud ve věci již rozhodl, a to v neveřejném zasedání konaném dne 12. 3. 2025. V takovém případě se rozhodnutí vyhlašuje, avšak logicky nikoli v přítomnosti stran, neboť tyto v neveřejném zasedání nejsou přítomny; následně se rozhodnutí v opise doručí mj. i osobě, jíž se bezprostředně týká, nebo osobě, která k rozhodnutí dala podnět, tedy i obviněnému ( a 265r odst. 1 tr. ř., , tr. ř.). 8. Dále ve smyslu zákona soudech a soudcích obviněného informoval, že úkon, jehož se domáhá, byl dovolacím soudem učiněn již předtím, než byl podán návrh na určení lhůty k jeho provedení. Dále uvedl, že po provedení úkonů souvisejících bude spis vrácen soudu prvního stupně, jehož prostřednictvím bude písemné vyhotovení rozhodnutí dovolacího soudu doručeno stranám, tedy i obviněnému. Proto se podle téhož ustanovení k návrhu na určení lhůty dále nepřihlíží, ledaže navrhovatel výslovně ve lhůtě 3 dnů ode dne, kdy se o provedení úkonu dozví, prohlásí, že na návrhu trvá. Současně byl obviněný vyrozuměn, že pokud na návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, který již byl proveden dne 12. 3. 2025 bude trvat, má tuto skutečnost oznámit v uvedené lhůtě 3 dnů ode dne doručení tohoto vyrozumění.9. Následně obviněný M. M. v dalším podání ze dne 12. 5. 2025, označeném jako „Určení lhůty k procesnímu úkonu“ uvedl, že obdržel sdělení Nejvyššího soudu, že procesní úkon, vyhlášení rozhodnutí byl soudem učiněn dne 12. 3. 2025, ale nebyla stanovena lhůta pro oznámení a doručení osobám oprávněným. Protože, jak konstatoval, jsou známy případy, kdy osobám bylo rozhodnutí v opisu doručeno až po několika měsících, setrval na tom, aby soud určil lhůtu pro oznámení doručení opisu rozhodnutí o dovolání, kdy je toto obviněnému neznámé.10. Z obsahu spisu Nejvyššího soudu sp. zn. bylo dále zjištěno, že dne 28. 4. 2025 bylo Městskému soudu v Praze spolu se spisem sp. zn. rozhodnutí Nejvyššího soudu v předmětné trestní věci zasláno s tím, že je třeba je doručit všem oprávněným osobám.11. Nejvyšší soud, který je příslušný k projednání návrhu podle , části věty před středníkem, zákona o soudech a soudcích, po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl k závěru, že návrh obviněného M. M. na určení lhůty k provedení procesního úkonu Nejvyšším soudem, není důvodný.

12.

Podle ustanovení § 174a odst. 1 zákona o soudech a soudcích platí, že má-li účastník nebo ten, kdo je stranou řízení, za to, že v tomto řízení dochází k průtahům, může podat návrh soudu, aby určil lhůtu pro provedení procesního úkonu, u kterého podle jeho názoru dochází k průtahům v řízení (dále jen „návrh na určení lhůty“). Z návrhu musí být patrno, kdo jej podává (dále jen „navrhovatel“), o jakou věc a jaký procesní úkon se jedná, v čem jsou podle navrhovatele spatřovány průtahy v řízení a čeho se navrhovatel domáhá; dále musí návrh obsahovat označení soudu, vůči němuž směřuje, musí být podepsán a datován (§ 174a odst. 2 věta druhá zákona o soudech a soudcích).

13.

Příslušný soud rozhoduje o návrhu na určení lhůty usnesením. Návrh odmítne, byl-li podán někým, kdo není k jeho podání oprávněn, anebo jestliže navrhovatel neopravil nebo nedoplnil řádně návrh v určené lhůtě, jinak o něm rozhodne bez jednání do dvaceti pracovních dnů ode dne, kdy mu byla věc předložena nebo kdy byl návrh řádně opraven nebo doplněn (§ 174a odst. 6 zákona o soudech a soudcích). Pokud soud, vůči němuž návrh na určení lhůty směřuje, již procesní úkon, u kterého jsou v návrhu namítány průtahy v řízení, učinil, příslušný soud návrh zamítne; stejně tak postupuje, dospěje-li k závěru, že k průtahům v řízení nedochází (§ 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích).

14.

V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že řízení o návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu, upravené v ustanovení zákona o soudech a soudcích, představuje promítnutí zásad spravedlivého procesu z hlediska naplnění práva účastníka nebo jiné strany řízení na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů, jež je zakotveno zejména v ustanovení d, do řízení probíhajícího před soudem. Nejedná se přitom o občanské soudní řízení, o trestní řízení soudní nebo o soudní řízení správní, nýbrž o řízení tzv.

sui generis

, jehož smysl spočívá v tom, že příslušný soud nařídí na návrh účastníka (toho, kdo je stranou řízení) soudu, vůči němuž tento návrh směřuje, aby ve stanovené lhůtě provedl procesní úkon, u něhož dochází v řízení k průtahům, čímž bude současně zabráněno dalším průtahům, k nimž by mohlo ve vztahu k tomuto procesnímu úkonu v rámci vedeného řízení dojít.

15.

Současně je třeba vzít v úvahu skutečnost, že soudnictví v České republice vykonávají nezávislé soudy, přičemž soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí (srov. a y a zákona o soudech a soudcích). Za tohoto stavu tak mimo jiné platí, že nikdo nesmí, nestanoví-li zákon jinak, zasahovat do nezávislé rozhodovací činnosti soudů a soudců, což platí i ve vztazích mezi soudy a soudci při projednávání a rozhodování jednotlivých sporů a jiných právních věcí.

16.

Pro řízení o návrhu na určení lhůty podle § 174a zákona o soudech a soudcích z toho vyplývá, že příslušný soud sice může soudu, vůči němuž návrh směřuje, stanovit lhůtu k provedení procesního úkonu, avšak nesmí porušit jeho (Ústavou a zákonem zaručenou) nezávislost při rozhodování sporu nebo jiné právní věci tím, že by mu nařídil, jaké procesní úkony má za řízení učinit, a tedy jak má při projednávání a rozhodování jednotlivé věci konkrétně postupovat. Vzhledem k tomu, že smyslem řízení o návrhu na určení lhůty podle § 174a zákona o soudech a soudcích je – jak uvedeno výše – odstranění průtahů v řízení a že nemůže být prostředkem k ovlivnění (předurčení) postupu soudu, vůči němuž návrh směřuje, v řízení a při rozhodování sporu nebo jiné právní věci, může příslušný soud stanovit lhůtu jen ve vztahu k takovým procesním úkonům, o jejichž provedení soud, vůči němuž návrh směřuje, již rozhodl (a je v prodlení s jejich provedením) nebo jejichž potřeba provedení – i když o nich dosud nebylo rozhodnuto – je podle obsahu spisu a s přihlédnutím k povaze věci nepochybná a které ve věci stejně musí být podle zákona učiněny.

17.

Při rozhodování o návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu může příslušný soud stanovit lhůtu jen k provedení takového procesního úkonu, u něhož jsou v návrhu namítány (tvrzeny) průtahy. Uvedený závěr vyplývá z § 174a odst. 2 věty druhé zákona o soudech a soudcích (označení procesního úkonu, u něhož jsou namítány průtahy, je náležitostí návrhu, bez jejíhož splnění nelze v řízení pokračovat) a z § 174a odst. 8 zákona o soudech a soudcích, z něhož vyplývá, že příslušný soud může vyhovět návrhu na určení lhůty k procesnímu úkonu tehdy, jestliže dospěje k závěru, že s ohledem na složitost věci, význam předmětu řízení pro navrhovatele, postup účastníků nebo stran řízení a na dosavadní postup soudu dochází v řízení k průtahům ve vztahu k takovému procesnímu úkonu, u něhož navrhovatel namítá (tvrdí) průtahy.

18.

Nejvyšší soud pak v návaznosti na výše uvedená zákonná východiska a dosavadní průběh řízení přezkoumal všechny relevantní skutečnosti vztahující se k podanému návrhu obviněného a dospěl k závěru, že v rámci postupu příslušného předsedy senátu Nejvyššího soudu k žádným průtahům nedošlo.

19.

Z obsahu předloženého spisového materiálu vyplývá, že Nejvyšší soud o mimořádném opravném prostředku rozhodl v neveřejném zasedání usnesením dne 12. 3. 2025. Rovněž bylo zjištěno, že již dne 28. 4. 2025 byl procesní spis sp. zn. spolu s rozhodnutím Nejvyššího soudu o dovolání zaslán Městskému soudu v Praze, kterým bude předmětné rozhodnutí zúčastněným stranám zasláno. Úkon, jehož se obviněný domáhá, byl tedy dovolacím soudem učiněn již předtím, než byl návrh na určení lhůty k jeho provedení podán. Z těchto důvodů proto nelze obviněným M. M. požadovaný procesní úkon v podobě oznámení a doručení rozhodnutí ze strany Nejvyššího soudu provést. Z pohledu Nejvyššího soudu je tak třeba v tomto řízení učinit závěr, že daný postup je zcela v souladu se zákonem.

20.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Nejvyšší soud podle § 174a odst. 7 zákona o soudech a soudcích

rozhodl tak, že návrh obviněného M. M.

na určení lhůty k provedení procesního úkonu v trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn.

v podobě určení lhůty pro „oznámení a doručení rozhodnutí“ jako nedůvodný zamítl, neboť nebylo shledáno, že by v předmětném řízení docházelo k průtahům, když obviněným požadovaný procesní úkon Nejvyšším soudem navíc ani nelze provést.

21.

Současně bylo rozhodnuto podle ustanovení věty druhé zákona o soudech a soudcích a o náhradě nákladů řízení, a to tak, že obviněný

M. M. jako

navrhovatel nemá ve smyslu ustanovení § 174a odst. 8 věty druhé

a contrario

zákona o soudech a soudcích právo, aby mu stát nahradil náklady, které mu v tomto řízení případně vznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto usnesení není

opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 21. 5. 2025

JUDr. Antonín Draštík

předseda senátu