Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2238/2024

26 Cdo 2238/2024-169

USNESENÍ

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5.227,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze 8. 8. 2023, č. j. -119, potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 (soud prvního stupně) ze dne 23. 2. 2023, č. j. -99, kterým uložil žalovanému zaplatit žalobci 72.882,52 Kč s tam specifikovaným smluvním úrokem z prodlení a náklady řízení ve výši 13,370,40 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I); současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

2. Soud prvního stupně rozhodl rozsudkem pro uznání podle , 3 a , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), neboť žalovaný se k podané žalobě vyjádřil až po uplynutí lhůty stanovené ve výzvě soudu podle , 2 , obsažené v (elektronickém) platebním rozkaze.

3. Dovolání žalovaného proti výroku I rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , neboť závěr odvolacího soudu, že v projednávané věci byly naplněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od které není důvod se odchýlit.

4. Ustálená soudní praxe (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 21/2006, a ze dne 16. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 52/2018) dovodila, že má-li se za řízení ve smyslu za to, že žalovaný nárok uplatněný proti němu žalobou uznal, soud rozhodne podle rozsudkem pro uznání, i když se žalovaný ještě před vydáním rozsudku pro uznání ve věci písemně vyjádřil tak, že nárok žalobce zcela neuznává, a i když ve svém opožděném vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji procesní obranu. Jestliže žalovaný podal vyjádření ve věci až po uplynutí lhůty určené v usnesení o výzvě k vyjádření vydaném podle , nenastane fikce uznání nároku uplatněného v žalobě jen tehdy, jestliže žalovaný prokáže, že mu v podání vyjádření bránil vážný důvod, a současně, jestliže takový vážný důvod alespoň sdělil soudu ve lhůtě stanovené pro podání vyjádření nebo jestliže šlo o tak vážný důvod, který mu zabránil v tom, aby soudu byť jen sdělil, že u něj tento vážný důvod nastal ( ).

5. Nelze ani přehlédnout, že byla-li za řízení účastníku stanovena lhůta, v níž má provést stanovený procesní úkon, a spojuje-li zákon s jeho zmeškáním právní následky, není v rozporu s právem na spravedlivý proces ( y práv a základních svobod a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) postup soudu, kterým přijme těmto právním následkům odpovídající opatření. V případě, že za řízení nastala ve smyslu fikce uznání nároku uplatněného proti žalovanému v žalobě, je v souladu s pravidly spravedlivého procesu, jestliže soud z nečinnosti žalovaného vyvodí zákonu odpovídající závěry, tedy jestliže ve věci rozhodne v jeho neprospěch rozsudkem pro uznání (srov. odůvodnění již citovaného rozsudku sp. zn. ).

6. Ústavní soud opakovaně zdůraznil (srov. nález pléna ze dne 31. 5. 2016, sp. zn. , publikovaný ve Sbírce zákonů pod č. 211/2016 Sb., a dále např. nález ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. ), že vydání rozsudku pro uznání na základě fikce předvídané a představuje institut, s nímž je nutné, vzhledem k jeho potenci intenzivně zasáhnout do procesních práv žalovaného, zacházet velmi citlivě, a ačkoli dikce citovaných ustanovení v zásadě neponechává rozhodujícímu soudci prostor pro uvážení při jejich aplikaci, musí být respektována obecná pravidla spravedlivého procesu a ústavní kautely pramenící z d, aby byla nejen zachována rovnost stran soudního sporu, ale též přístup k soudu. Účelem fikce uznání žalobního nároku ve smyslu je zvýšení efektivity a zrychlení soudního řízení v případech, v nichž se žalovaný pokouší o procesní obstrukce nebo je pasivní.

7. V projednávané věci podal dovolatel vyjádření ve věci na základě výzvy ve smyslu po uplynutí soudem stanovené lhůty (byť jen o jeden den), tuto skutečnost ani nezpochybňuje; současně ve lhůtě ani později netvrdil žádný (natož vážný) důvod, který by mu zabránil vyjádřit se včas. Odpor proti (elektronickému) platebnímu rozkazu byl blanketní, proto se nedaly žádné důvody nesouhlasu zjistit ani z jeho obsahu. S ohledem na chování dovolatele, který byl až do uplynutí lhůty stanovené k vyjádření podle procesně nečinný, nejednalo se ze strany soudu prvního stupně o mechanickou aplikaci neslučitelnou se zásadami, na nichž stojí , a tím i s principy spravedlivého procesu.

8. Rozhodl-li tedy soud prvního stupně rozsudkem pro uznání a odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil, postupoval v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu.

9. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného podle věty první odmítl.

10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobce podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 22. 5. 2025

JUDr. Pavlína Brzobohatá předsedkyně senátu