Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Tdo 354/2025

-362

USNESENÍ

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem

Okresního soudu v Berouně

ze dne 26. 8. 2024, č. j. -252, byl obviněný uznán vinným přečinem ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 tr. zákoníku a odsouzen za to k trestu odnětí svobody na 7 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu v délce 15 měsíců, a dále k trestu zákazu řízení motorových vozidel všech druhů v trvání 15 měsíců. Přečinu se dle skutkových zjištění prvostupňového soudu dopustil zjednodušeně řečeno tím, že dne 21. 10. 2023 kolem 12:40 hod. řídil automobil Volkswagen Touran po vedlejší komunikaci, nerespektoval svislé dopravní značení „Stůj, dej přednost v jízdě!“ a zapříčinil střet pravé přední části svého vozidla s pravou boční částí motocyklu přijíždějícího zleva po hlavní komunikaci a řízeného poškozeným P. K., který vlivem nárazu upadl na vozovku a utrpěl zlomeninu pravé klíční kosti, do jejíhož zhojení byl poškozený po dobu 5 týdnů omezen v obvyklém způsobu života. V podrobnostech k popisu skutku se odkazuje na prvostupňový rozsudek.

2. Proti němu podal obviněný odvolání, které

Krajský soud v Praze

usnesením ze dne 12. 11. 2024, č. j. -340, zamítl podle § 256 tr. ř.

II. Dovolání a vyjádření k němu

3. Proti citovanému usnesení odvolacího soudu podal

obviněný

prostřednictvím svého obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Své výhrady výslovně nepřiřadil k jednotlivým alternativám uplatněného dovolacího důvodu, ale agregoval je v poměrně obtížně graficky i obsahově srozumitelném pojednání, v němž si stýskal zejména na to, že soudy pracovaly se zadokumentováním dopravní nehody ze strany policie, přestože obviněný v odvolacím řízení zpracoval vlastní fotodokumentaci místa nehody, včetně stavu komunikací, dopravního značení a stavu pozemků v bezprostředním okolí předmětné křižovatky. Z ní vyplynulo, že skutečných viníků nehody bylo hned několik a obviněný i poškozený byli ve skutečnosti jejich oběťmi. Obviněný v tomto ohledu poukázal na své dřívější podání jednak ze dne 23. 8. 2024 adresované prvostupňovému soudu a jednak ze dne 21. 10. 2024 adresované soudu odvolacímu.

4. V návaznosti na to obviněný označil několik okruhů sporných skutkových zjištění. V prvém upozornil, že ulice XY (po níž projížděl poškozený) není osazena příslušným dopravním značením jako silnice hlavní, a zároveň příkazová značka „Stůj, dej přednost v jízdě!“ v ulici XY (po níž přijížděl obviněný) je utopena příliš hluboko před křižovatkou. Není tedy jasné, zda je XY ulice silnicí hlavní či nikoliv. V druhém okruhu pojmenoval překážky, které mu měly bránit ve výhledu směrem vlevo při výjezdu z ulice XY. Pod třetí okruh podřadil „neviditelnost provozu“ v odrazovém zrcadle. A konečně pod čtvrtý okruh sumarizoval nesprávný postup policie při mapování a zaznamenání místa dopravní nehody. Namítl, že odvolací soud se s těmito okruhy nevypořádal, neboť svůj přezkum zaměřil na zcela odlišný předmět – odvolání totiž nerozporovalo otázku hodnocení důkazů, které byly prvostupňovým soudem provedeny, ale odvoláním byla napadena skutečnost, že důkazy nebyly zjištěny způsobem, který zachytil realitu existující na místě nehody.

5. V další části svého dovolání obviněný rozvedl obecný teoretický výklad k principu omezené důvěry v dopravě, k porušení důležité povinnosti a k nepřiměřené rychlosti.

6. Nižším soudům vyčetl, že ignorovaly i z oficiální dokumentace zřejmý odlišný stav v místě nehody, než jaký byl prezentován v obžalobě, a rezignovaly na alternativní skutkové zjištění poskytnuté obhajobou. Navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil druhostupňové i prvostupňové rozhodnutí, a buď jej zprostil viny, anebo věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

7. K dovolání obviněného se vyjádřil

nejvyšší

státní zástupce

prostřednictvím státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství. Upozornil, že obviněný vyjmenoval všechny dovolací důvody i citaci všech tří variant dovolacího důvodu podle tr. ř., aniž by však některou z nich označil jako variantu v předmětné věci naplněnou. Pokud obviněný odkázal na svá dřívější podání, pak státní zástupce připomněl rozhodnutí č. rozh. tr., podle něhož dovolatel nemůže své námitky opírat o odkaz na skutečnosti uplatněné v podáních učiněných v předcházejících stadiích řízení. Sporná skutková fakta obviněný heslovitě vyjmenoval a opět odkázal na svá předchozí podání. V pasáži nadepsané „PRÁVNÍ ARGUMENTACE“ pak dovolatel poukázal na alternativní skutková zjištění, aniž by bylo patrno, co je obsahem této jeho argumentace, a v následném textu obsáhle obecně popsal výklady k principu omezené důvěry v dopravě, porušení důležité povinnosti a nepřiměřené rychlosti.

8. Státní zástupce uzavřel, že dovolací námitky jsou příliš kusé a obecné, než aby je bylo možno přiřadit ke konkrétním variantám konkrétních dovolacích důvodů. A navrhl proto, aby Nejvyšší soud dovolání obviněného odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. S odkazem na § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. státní zástupce vyslovil souhlas s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.

III.Přípustnost dovolání

9. Dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobu oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání splňuje obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.).

IV.Důvodnost dovolání

10. Obviněný založil své dovolání na tvrzení o naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Dovolací soud se proto primárně zaměřil na vyhodnocení toho, zda vznesené námitky obsahově odpovídají uplatněnému důvodu dovolání a poté na posouzení toho, zda jim lze přiznat důvodnost a zda jsou tudíž způsobilé opodstatnit požadovanou kasaci napadeného rozhodnutí.

11. Pro úplnost se připomíná, že k naplnění obviněným označeného dovolacího důvodu dochází podle jeho obsahového vymezení tehdy, když

rozhodná skutková zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu, jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy

.

12. Znění tohoto dovolacího důvodu nemění nic na způsobu rozhodování dovolacího soudu, neboť v řízení o tomto mimořádném opravném prostředku (dovolání) se i nadále neuplatňuje tzv. revizní princip. Z toho plyne, že to je zásadně dovolatel, který svou argumentací vymezuje rozsah přezkumu napadeného rozhodnutí tímto soudem. Pokud již k němu Nejvyšší soud přistoupí (viz § 265i odst. 3 tr. ř.:

Neodmítne-li Nejvyšší soud dovolání podle odstavce 1 …

), činí tak zásadně jen

v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání.

Takový postup aprobuje i Ústavní soud, což lze – a to i ve vztahu s účinností od 1. 1. 2022 zavedenému důvodu dovolání podle písm. g) – doložit např. na jeho usnesení ze dne 18. 1. 2023, sp. zn. , (nověji např. usnesení ze dne 17. 7. 2024, sp. zn. , odkazující na prvně uvedené), podle něhož „není-li z obsahu dovolacích námitek směřujících do oblasti dokazování a zjišťování skutkového stavu

a priori

zjevné, že odpovídají hypotéze § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, není Nejvyšší soud povinen sám aktivisticky prověřovat dokazování provedené nižšími soudy a jejich skutkové závěry nad rámec dovolací argumentace, neboť takový postup by byl v rozporu s § 265i odst. 3 trestního řádu, který nařizuje Nejvyššímu soudu přezkoumávat napadená rozhodnutí pouze v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání.“ Současné znění § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tak z hlediska vlastního obsahu dovolání „vyžaduje podstatně konkrétnější vymezení, kterých rozhodných skutkových zjištění se dovolatelova námitka týká a v čem konkrétně je spatřován jejich zjevný rozpor s provedenými důkazy a proč jsou tato skutková zjištění podstatná, které důkazy nebyly provedeny a proč byly podstatné, či v čem spočívá procesní nepoužitelnost důkazů, z nichž byly skutkové závěry vyvozeny“.

13. Ve vztahu k

první alternativě

tohoto dovolacího důvodu (

zjevný rozpor rozhodných skutkových zjištění, která jsou určující pro naplnění znaků trestného činu s obsahem provedených důkazů

) obviněný nevymezil, která skutková zjištění pokládá za zjevně rozporná s obsahem provedených důkazů, respektive konkrétně s jakým důkazem. Obviněný nabízí – navíc poukazem na svá podání učiněná v dřívějších fázích řízení – jakýsi alternativní dopravně technický výklad poměrů na dané křižovatce a z této platformy chce budovat závěr, že za dopravní nehodu může kdekdo jiný než on. Jeho výklad však nižší soudy nepřijaly. S jeho námitkami se přesvědčivě vypořádaly a obviněný se toliko zdráhá pochopit, že i kdyby (hypoteticky) oni další údajní viníci existovali, nijak by to nedevalvovalo jeho odpovědnost, neboť jeho jednání by i při jejich koexistenci stále zůstávalo významnou příčinou nehodového děje. S nadsázkou řečeno, i kdyby někdo zcela protiprávně parkoval uprostřed vozovky či tam postavil billboard nebo nějakou stavbu, nelegitimizovalo by to obviněného k tomu, aby případný zakrytý výhled řešil tím, že se naslepo vydá do prostoru hrozícího kolizí. Obviněný pouze obecně opakuje svou obhajovací verzi, aniž by nabízel rozumné důvody zakládající trhlinu v logice úvah nižších soudů, či okolnost, kterou soudy nevzaly při hodnocení důkazů v potaz. Vyjádřeno jinak, domáhá se odlišného vyhodnocení důkazů, kdy poptává, aby byla přiznána váha jeho výkladům dopravní situace, které konstruuje bez ohledu na reálné výhledové poměry patrné jednak z fotodokumentace pořízené jak policií (viz zejména fotografie č. 6 na č. l. 8), tak jím samotným (fotografie na č. l. 24 p.v.) a jednak z výpovědi svědka S.

14. Nepodřaditelnost dovolacích výhrad pod prvou alternativu označeného dovolacího důvodu nakonec dobře ilustruje i finální výtka obviněného, kdy nižším soudům vyčítá, že „rezignovaly na

alternativní

skutkové zjištění“ poskytnuté obhajobou. Již z této formulace je patrné, že obviněný se domáhá jiného náhledu na hodnocení důkazů (takového, které by vyústilo v jím prosazovanou alternativu skutkových zjištění), netvrdí však nijak, že skutková zjištění učiněná nižšími soudy (která vyústila v odsuzující rozhodnutí) by byla zbudována nějakou nelogickou úvahovou konstrukcí.

15. Námitky obviněného nelze podřadit ani pod

druhou a třetí alternativu

dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. I zde si obviněný toliko obecně stýská na výsledek řízení, neoznačuje však jednak rozhodná skutková zjištění, která by měla být zasažena důkazním nedostatkem (ať již v druhé či třetí alternativě zmíněného dovolacího důvodu), a jednak ani konkrétní důkaz, který by byl získán procesně nepoužitelně (druhá alternativa dovolacího důvodu), ani chybějící podstatný důkaz, bez něhož by rozhodná skutková zjištění nebylo možno učinit. I v těchto okruzích tak obviněný ustrnul toliko v obecných stescích nad (ne)kvalitou úvah, jimiž nižší soudy nahlížely na opatřené důkazy. Jinak řečeno, obviněný netvrdí, že například konkrétní fotografie je procesně nepoužitelná, popřípadě že zachycuje jiné místo v jiném čase či nějakou jinou virtuální realitu, ale domáhá se toho, aby taková fotografie byla hodnocena optikou jeho přesvědčení o existenci údajných dalších, respektive spíše jiných od něho odlišných viníků dopravní nehody. Stejně tak v dovolání netvrdí, že by absentoval nějaký

významný

důkaz ke konkrétnímu dílčímu skutkovému zjištění nižších soudů, které by identifikoval nejen co do jeho vymezení (o jaké konkrétní zjištění se jedná), ale i co do jeho významu pro naplnění znaků trestného činu (

rozhodné

skutkové zjištění).

16. Dovolatelem rozvedená právní argumentace představuje veskrze obecné pojednání bez jakéhokoliv ukotvení jak k projednávanému případu, tak k uplatněnému dovolacímu důvodu [pod dovolatelem označený důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. evidentně nespadá].

V. Způsob rozhodnutí

17. Z uvedeného hodnocení dovolání obviněného plyne, že ten vznesl námitky, které se s uplatněnými (ale i s ostatními) dovolacími důvody věcně rozešly. Vzhledem k tomu Nejvyšší soud jeho dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť

bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř.

18. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje se na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř. podle něhož

v odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265 tr. ř.).

V Brně dne 14. 5. 2025

JUDr. Petr Šabata

předseda senátu

Vypracoval:

Mgr. Ondřej Vítů