Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 40/2025

-61

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci žalobce Podkrušnohorské bytové družstvo se sídlem v Teplicích, Duchcovská č. 412/88C, IČO 25027981, zastoupeného JUDr. Michalem Vihanem, advokátem se sídlem v Teplicích, Školní č. 349/2, proti žalovanému J. H., o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. prosince 2021, č. j. -624, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. května 2024, č. j. -25, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 12. 1. 2024, č. j. -18, odmítl žalobu pro zmatečnost podanou žalovaným proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 8. 12. 2021, č. j. -624, (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).

2. K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. 5. 2024, č. j. -25, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).

3. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný, jenž nebyl zastoupen advokátem ani netvrdil, že má právnické vzdělání, včasné dovolání (zároveň i žalobu pro zmatečnost a žalobu na obnovu řízení).

4. Krajský soud v Hradci Králové předložil věc k rozhodnutí dovolacímu soudu, aniž žalovaného vyzval k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který žalovaný nezaplatil.

5. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

6. Podáním dovolání vznikla dovolateli povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“)] a tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný (srov. větu první zákona o soudních poplatcích).

7. Podle § 9 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání či kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží (odstavec 1). Zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem (odstavec 2). Soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen (odstavec 3).

8. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu má zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání přednost před zastavením řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.).

9. Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 11. 3. 2025, č. j. -56, které bylo žalovanému doručeno dne 18. 3. 2025, vyzval žalovaného, aby do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 5. 2024, č. j. -25, který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč, a zároveň ho poučil, že nebude-li uvedený soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno.

10. Protože dovolatel přes poučení o následcích jeho nečinnosti soudní poplatek za dovolání nezaplatil ani poté, co k tomu byl dovolacím soudem vyzván, dovolací soud řízení o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 5. 2024, č. j. -25, podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil. Právní mocí usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení poplatku poplatková povinnost zaniká (§ 9 odst. 7 zákona o soudních poplatcích).

11. K žádostem žalovaného o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení, obsaženým v podáních doručených Nejvyššímu soudu dne 12. 2. 2025 a dne 10. 4. 2025, Nejvyšší soud nepřihlížel. Z obsahu spisu totiž zjistil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové, ze dne 8. 12. 2021, č. j. -624, proti němuž směřovala žaloba pro zmatečnost, jejíž odmítnutí bylo napadeným rozhodnutím odvolacího soudu potvrzeno, Krajský soud v Hradci Králové potvrdil usnesení ze dne 26. 10. 2021, č. j. -614, kterým Okresní soud v Jičíně již dříve zamítl návrh žalovaného na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 4. 2021, č. j. -587. Řízení o dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo zastaveno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2022, č. j. -657. Je tedy nepochybné, že záměrem dovolatele při jeho procesních úkonech v navazujících fázích řízení není ochrana jeho tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní postup dovolatele nemůže ve smyslu a 6 požívat právní ochrany (srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. ). Ke zneužívajícímu procesnímu úkonu se proto podle nepřihlíží [srov. LAVICKÝ, Petr a kol. ( až 250l). Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2016, s. 9–10, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ].

12. Nejvyšší soud nepřehlédl, že dovolatel spolu s dovoláním vznesl námitku podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. Jiřího Švehly, JUDr. Michala Mědílka a JUDr. Jany Sedlářové, kteří rozhodovali o jeho odvolání. Protože je z obsahu námitky podjatosti zřejmé, že soudcům vytýká jejich postup v řízení o projednávané věci (napadené usnesení vulgárně označuje za „právní zmetek“), vyhodnotil Nejvyšší soud bez dalšího takovou námitku podjatosti, včetně navazujícího návrhu na přikázání věci jinému soudu, jednak jako nedůvodnou (srov. ), jednak jako obstrukční postup, který s přihlédnutím k nepožívá právní ochrany (srov. obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2018, sen. zn. ).

13. Podáním ze dne 6. 2. 2025, došlým Nejvyššímu soudu dne 12. 2. 2025, dovolatel v návaznosti na informaci o složení senátu, který je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu příslušný o dovolání v této věci rozhodnout, vznesl námitku podjatosti také proti soudcům Nejvyššího soudu Mgr. Miroslavu Hromadovi, Ph.D., JUDr. Marku Cigánkovi a JUDr. Jiřímu Doležílkovi, odůvodněnou tím, že „se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, když bylo a je objekt. A nevyvratitelně prokazatelné, že nejen v této věci byly/jsou vědomě páchány a kryty velmi závažné zločiny, proto objekt. důvodné bylo a je i řádné vyvození kárné/trestní/hmotněprávní odpovědnosti, k jejímuž konečně řádnému vyvození i tímto podáváme objektivně důvodný podnět, a když právě objektivně vědomě nezákonnými, protiústavními a zjevně účelovými/zákeřnými dosud vzájemně krytými postupy a rozhodnutími soudců nejen zdejšího soudu objektivně byly a jsou níže podepsaným ,údajnýmʻ povinným a jejich blízkým v příčinném důsledku způsobeny škody a újmy velkého rozsahu, jejichž náhrad se budou dále domáhat a důvodné je i řádné vyvození kárné/trestní/hmotněprávní odpovědnosti, ke které byly a jsou podány příslušné důvodné podněty a i tímto se také podávají, neboť opět reálně hrozí, že i v této věci vědomě páchaný zločin bude (stejně jako ve všech předchozích) vědomě kryt dovolacím soudem a tak vědomě dokonán.“ Podáním datovaným dnem 2. 4. 2025 a doručeným Nejvyššímu soudu dne 10. 4. 2025 pak dovolatel v návaznosti na doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku za dovolání znovu vznesl námitku podjatosti předsedy senátu Mgr. Miroslava Hromady, Ph.D., kterou odůvodnil obdobně jako námitku předešlou. Dovolatelem takto vznesené námitky podjatosti neobsahují žádná konkrétní tvrzení o okolnostech, z nichž by bylo možno seznat, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti dotčených osob, tj. konkrétní tvrzení o jejich poměru k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, nikoliv pouze zcela vágní formulace o „vědomém páchání a krytí velmi závažných zločinů“. Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jsou nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce, popřípadě neodůvodněná vůbec, není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako procesní obstrukci, která s přihlédnutím k nepožívá právní ochrany [srov. již shora citované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2008, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem roz. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 5. 2021, sp. zn. , ze dne 23. 12. 2022, sp. zn. , ze dne 10 1. 2023, sp. zn. , a ze dne 22. 3. 2023, sp. zn. ]. Důvod předložit věc k rozhodnutí o námitce podjatosti jinému senátu Nejvyššího soudu ( věta druhá ) tak dán není.

14. Nejvyšší soud proto k vzneseným námitkám podjatosti vůči členům senátu odvolacího soudu, kteří rozhodovali napadeným rozhodnutím, a vůči shora uvedeným soudcům Nejvyššího soudu nepřihlížel.

15. Dovolání žalovaného obsahovalo rovněž návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu. Jelikož bylo dovolací řízení zastaveno, Nejvyšší soud o tomto akcesorickém návrhu, který sdílí osud samotného dovolání, již samostatným výrokem nerozhodoval (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. ).

16. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. 5. 2025

Mgr. Miroslav Hromada, Ph.D. předseda senátu