Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 566/2025

-225

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudců JUDr. Romana Šebka, Ph.D., a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobkyně WaShine s.r.o., se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Boženy Němcové 1881/5, IČO 01486101, zastoupené Mgr. Norbertem Ostrčilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, proti žalované SILMET Příbram a.s., se sídlem v Příbrami III 168, IČO 26210428, zastoupené Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka 153, o 551 950 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. 10. 2024, č. j. -199, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů dovolacího řízení 13 297,90 Kč k rukám Mgr. Norberta Ostrčila, advokáta se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 551 950 Kč s příslušenstvím (v podobě zákonného úroku z prodlení). Uvedla, že částka 195 000 Kč představuje kauci, již jako podnájemkyně složila v souvislosti s uzavřenou podnájemní smlouvou, která zanikla, a žalovaná (nájemkyně) jí kauci doposud nevrátila, ač k tomu byla povinna, a částka 356 950 Kč představuje jednorázovou úhradu nákladů (právní služby, správní poplatky, ohlášení a povolovací řízení) zaplacenou rovněž v rámci podnájemního vztahu, již se žalovaná v případě nerealizace sjednaného účelu podnájmu zavázala vrátit.

2. Okresní soud v Příbrami (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 23. 5. 2024, č. j. -167, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 551 950 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % p. a. od 13. 8. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastnic (výrok II).

3. Na základě odvolání žalované Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 23. 10. 2024, č. j. -199, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil tak, že žalobu co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 195 000 Kč od 13. 8. 2023 do 25. 9. 2024 zamítl, jinak jej v tomto výroku a ve výroku II potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení účastnic (výrok II).

4. Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání podané proti rozsudku odvolacího soudu žalovanou (dovolatelkou) - a to výslovně v celém rozsahu, bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( , , ve znění pozdějších předpisů; dále též jen „“), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), se zabýval otázkou jeho přípustnosti, z posléze uvedených důvodů jej však přípustným neshledal.

5. Zkoumání, zda je dovolání přípustné objektivně, předchází – ve smyslu , a - posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání.

6. V dané věci je dovoláním napaden rozsudek odvolacího soudu výslovně v celém rozsahu, tedy včetně jeho výroku I v té části, jíž byl (zčásti) změněn výrok I rozsudku soudu prvního stupně tak, že byla zamítnuta žaloba co do požadavku na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 195 000 Kč od 13. 8. 2023 do 25. 9. 2024. V tomto rozsahu však dovolání žalované není (subjektivně) přípustné.

7. Je tomu tak proto, že k podání dovolání je oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma (jakkoli nepatrná) odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , ze dne 21. 8. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. 38/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněného pod č. 45/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

8. Ve shora uvedeném rozsahu však rozsudek odvolacího soudu nepůsobí újmu na právech dovolatelky a neukládá jí žádné povinnosti. Odvolací soud v tomto rozsahu žalované neuložil žádnou povinnost, rozhodnutí se netýkalo ani jejího procesního postavení, neboť byla žaloba podaná vůči ní o zaplacení peněžité částky s příslušenstvím ve výše uvedeném rozsahu zamítnuta.

9. Ani ve zbylém rozsahu dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud neshledal (objektivně) přípustným.

10. Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání přípustnosti dovolání dle může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

11. Právní závěr odvolacího soudu, že mohl zohlednit skutečnost skončení podnájemní smlouvy – v důsledku uplynutí doby, na niž byla sjednána, v průběhu odvolacího řízení, neboť (též) pro rozsudek odvolacího soudu je rozhodující stav v době jeho vyhlášení, je totiž v souladu s judikaturou dovolacího soudu, od níž není důvodu se odchýlit.

12. Soud při zjišťování skutkového stavu věci bere v úvahu nejen skutečnosti, které tu byly před zahájením řízení a v době jeho zahájení, ale přihlíží také ke všemu, co nastalo za řízení až do vyhlášení rozsudku (srov. ). Tato zásada platí i pro odvolací řízení (srov. ). K tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2008, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 24/2009, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 25/2003, a ze dne 26. 8. 2015. sp. zn. .

13. Dovolatelkou odkazované rozhodnutí na danou věc nedopadá, neboť v ní nejde o odepření práva (jeho soudní ochrany) účastníku již dříve před vyhlášením rozsudku založeného určitou právní skutečností; jinými slovy nejde o samo „popření“ hmotněprávních účinků určité dříve nastalé právní skutečnosti, ale o současné „zohlednění“ účinků další (odlišné) právní skutečnosti, jež nastaly ke dni vyhlášení rozsudku (a představují ve svém důsledku zánik předmětného podnájemního vztahu v důsledku uplynutí sjednané doby). I odkazované rozhodnutí vyslovuje závěr, že „lze při rozhodování věci vzít v úvahu pouze skutková zjištění, která mají význam z hlediska hmotněprávního posouzení věci“ - a takové skutkové zjištění přitom zjištění o uplynutí sjednané doby trvání podnájemní smlouvy v průběhu odvolacího řízení představuje.

14. Podala-li dovolatelka dovolání též vůči té části výroku I rozsudku odvolacího soudu, jíž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I ohledně povinnosti zaplacení částky 356 950 Kč (jednorázové úhrady nákladů zaplacené žalobkyní v průběhu trvání podnájemní smlouvy), neobsahuje v této části dovolání údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( - ), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. ), a není v něm řádně vymezen dovolací důvod podle ; v dovolacím řízení by nebylo možno pro tyto vady pokračovat. Splnění této náležitosti dovolání přitom nelze dovodit ani jinak z obsahu podání ( ).

15. K tomu lze doplnit, že dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody, včetně jejich obsahového vymezení, a z jiných než dovolatelem uplatněných důvodů napadené rozhodnutí přezkoumat nemůže (srov. větu první a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. , uveřejněného pod č. 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

16. Dovolatelka výslovně svým dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu i v jeho nákladovém výroku (domáhá se jeho změny). Zde však platí, že podle není dovolání proti této části rozhodnutí odvolacího soudu (objektivně) přípustné.

17. Ze shora uvedených důvodů proto Nejvyšší soud dovolání dovolatelky proti rozsudku odvolacího soudu podle , 2 odmítl.

18. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno ( věta druhá ); proto se výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení neodůvodňuje.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 27. 5. 2025

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu