Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

24 Nd 176/2025

24 Nd 176/2025-765

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Romana Fialy a soudců JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně ČEZ Distribuce, a. s., se sídlem v Děčíně, Teplická č. 874/8, IČO 24729035, zastoupené Mgr. Vladimírem Uhdem, advokátem se sídlem v Praze 1, Klimentská č. 1207/10, za účasti ŠKO-ENERGO, s.r.o., se sídlem v Mladé Boleslavi, Tř. Václava Klementa č. 869, IČO 61675938, zastoupené Mgr. Petrem Fojtkem, advokátem se sídlem v Praze 2, Štěpánská č. 540/7, a za účasti vedlejší účastnice na straně žalobkyně OTE, a.s., se sídlem v Praze 8, Sokolovská č. 192/79, IČO 26463318, zastoupené Mgr. Zdeňkem Labským, advokátem se sídlem v Praze 10, Krátká č. 1148/32, o nahrazení rozhodnutí správního úřadu, o zaplacení 113 275 817,85 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mladé Boleslavi pod sp. zn. , ve věci dovolání účastníka řízení ŠKO-ENERGO, s.r.o., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. srpna 2024, č. j. -644, vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., LL.M., takto:

Odůvodnění:

1. Podáním doručeným Nejvyššímu soudu dne 18. 3. 2025 účastnice ŠKO-ENERGO, s.r.o., vznesla námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., LL.M., kteří mají podle rozvrhu práce rozhodovat o dovolání účastnice proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2024, č. j. -644, vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. . Návrh odůvodnila tvrzením, že „senát v personálně zcela shodném obsazení“ rozhodl rozsudkem ze dne 17. 4. 2024, č. j. -534, o dovolání účastnice proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2022, č. j. -422, a to tak, že rozhodnutí Krajského soudu v Praze zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení, že poté Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 8. 2024, č. j. -644, znovu rozhodl v neprospěch účastnice, která uvedený rozsudek odvolacího soudu napadla dovoláním ze dne 8. 11. 2024, které je u Nejvyššího soudu vedeno pod předmětnou sp. zn. . Vzhledem k tomu, že předpoklad přípustnosti dovolání účastnice shledává v tom, že otázky hmotného práva, na kterých závisí dovoláním napadené rozhodnutí Krajského soudu v Praze, jsou dovolacím soudem rozhodovány rozdílně, poukazuje-li na právní závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 8. 2019, č. j. -354, na který se následně plně odvolal v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2020, č. j. -188, dle nichž „mezi výrobcem a provozovatelem distribuční soustavy musel existovat příslušný právní vztah, který provozovateli distribuční soustavy umožňoval účtovat výrobci cenu za distribuci elektřiny“, a že takovým vztahem „byla smlouva o distribuci elektřiny podle § 50 odst. 6 energetického zákona“, s tím, že ohledně předmětné otázky hmotného práva, jakož i otázky zaplacení složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny ve smyslu § 28 odst. 1 zákona o POZE, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 1. 10. 2013, dospěl Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 17. 4. 2024, č. j. -534 (v personálně zcela shodném obsazení jako v předmětném dovolacím řízení), k rozdílnému závěru, že příslušný soukromoprávní smluvní vztah mezi provozovatelem regionální distribuční soustavy a výrobcem elektřiny „mohl být založen i netypickou smlouvou uzavřenou mezi těmito účastníky trhu s elektřinou řešící jejich vztahy související se samotným provozem tohoto připojeného zařízení“. Důvod podjatosti označených soudců tedy účastnice řízení shledává v tom, že tito soudci mají v předmětném řízení posuzovat, „zda se ve svém předchozím rozhodnutí ze dne 17. 4. 2024, č. j. -534, ve stejné věci a mezi týmiž účastníky odchýlili od dovolatelkou uvedené judikatury Nejvyššího soudu“, tj. mají „rozhodovat sami o sobě ve vztahu ke svému dřívějšímu rozhodnutí“.

2. JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M., k námitce podjatosti uvedl, že nemá vztah k projednávané věci, k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, který by zakládal důvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Také uvedl, že má za to, že skutečnost, že byl členem senátu ve věci projednávané u Nejvyššího soudu pod sp. zn. s ohledem na takový důvod nezakládá.

3. Mgr. Jiří Němec sdělil, že k účastníkům řízení, jejich zástupcům, ani k věci samotné nemá žádný vztah, jež by zakládal důvod pochybovat o jeho nepodjatosti, s tím, že skutečnost, že v uvedené věci již rozhodoval jako člen senátu v předchozím zrušujícím rozsudku Nejvyššího soudu neshledává s ohledem na jako důvod pro pochybnost o jeho nepodjatosti.

4. JUDr. Pavel Tůma, Ph.D., LL.M., se k námitce podjatosti vyjádřil tak, že nemá žádný vztah k věci ani účastníkům řízení či jejich zástupcům, a že neshledává důvody svého vyloučení z jejího projednání a rozhodnutí.

5. Podle ustanovení soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.

6. Podle ustanovení důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

7. Podle ustanovení věta druhá o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

8. V souladu s rozvrhem práce Nejvyššího soudu pro rok 2025 byla věc o vyloučení jmenovaných soudců z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. předložena senátu 24 Cdo.

9. Z vyjádření soudců JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., Mgr. Jiřího Němce, a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., LL.M., ani z obsahu spisu nevyplývají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudců senátu 23 Cdo Nejvyššího soudu, a účastnice řízení ani neuvádí žádné relevantní skutečnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na existenci zákonem předvídaných důvodů vylučujících toho kterého soudce z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

10. K tomu si Nejvyšší soud dovoluje poznamenat, že podle jeho ustálené rozhodovací praxe soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 85, ročník 2012, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2019, sp. zn. ).

11. Dále - a to především - Nejvyšší soud poukazuje na skutečnost, že podle výslovné dikce ustanovení důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Výše uvedené námitky uplatněné účastnicí řízení proto nejsou způsobilé vést k vyloučení soudce Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., ani JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., LL.M., z projednávané věci.

12. Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci ( d). Vzhledem k tomu, že soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě, a protože zákonné důvody k vyloučení soudců senátu 23 Cdo Nejvyššího soudu Mgr. Jiřího Němce, JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., a JUDr. Pavla Tůmy, Ph.D., LL.M., z projednávání a rozhodování věci ve smyslu ustanovení nebyly zjištěny a účastnicí řízení uváděné důvody týkající se postupu označených soudců v řízení o projednávané věci nejsou dle ustanovení důvodem k vyloučení soudce, Nejvyšší soud rozhodl tak, že soudci Nejvyššího soudu Mgr. Jiří Němec, JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M., a JUDr. Pavel Tůma, Ph.D., LL.M., nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 17. 4. 2025

JUDr. Roman Fiala předseda senátu