Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 218/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatele M. Z., zastoupeného Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem se sídlem v Praze 10, Leknínová 3033/7, proti usnesením Nejvyššího soudu č. j. -101 ze dne 8. září 2021 a Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích č. j. -81 ze dne 7. dubna 2021 a rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí č. j. -64 ze dne 3. února 2021, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích a Okresního soudu v Ústí nad Orlicí, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové a Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Orlicí, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Ústí nad Orlicí (dále jen "nalézací soud") uznal stěžovatele vinným ze spáchání přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle , za což mu uložil trest odnětí svobody v trvání deseti měsíců podmíněně odložený na zkušební dobu tří let, trest zákazu řízení motorových vozidel na dobu tří let a jako podmínku osvědčení mu uložil omezení zdržet se ve zkušební době požívání omamných a psychotropních látek. Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále jen "odvolací soud") odvolání stěžovatele zamítl. Nejvyšší soud odmítl dovolání jako podané z jiného než dovolacího důvodu.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), namítá, že byla porušena jeho základní práva zakotvená v , 38 odst. 2 a 40 odst. 2 d (dále jen " ") a v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

3. Stěžovatel namítá, že mu je připisováno jednání, kterého se nedopustil (řízení vozidla, jež mu bylo dříve pravomocným rozsudkem zakázáno); obecné soudy podle něj bezdůvodně odmítly jeho obhajobu a vycházely jen z důkazů (svědectví policistů), které jsou nevěrohodné. Při existenci pochybností měla být aplikována zásada in dubio pro reo a stěžovatel měl být obžaloby zproštěn. Vzhledem k tomu, že na jeho námitky nereagoval odvolací soud ani Nejvyšší soud, navrhuje stěžovatel, aby napadená rozhodnutí zrušil Ústavní soud.

4. Z rozhodnutí obecných soudů je patrné, že stěžovatel opakuje svoji dřívější argumentaci, na kterou obecné soudy náležitě reagovaly. Nejvyšší soud hodnotil námitky stěžovatele užité v dovolání i z pohledu možného zásahu do základních práv. Lze proto konstatovat, obdobně jak to učinil i Nejvyšší soud, že argumentace stěžovatele v ústavní stížnosti je jen projevem jeho nesouhlasu se závěry obecných soudů, která není způsobilá založit důvodnost ústavní stížnosti.

5. Právo na přístup k soudu ( y) a na spravedlivý proces ( Úmluvy) zaručuje řízení podle předem zákonem stanovených pravidel, nezaručuje však, že výsledek řízení bude odpovídat očekávání účastníka řízení. Stěžovatel v ústavní stížnosti neuvedl nic, z čeho by mohlo být patrné, jak měla být porušena jeho práva zakotvená v y - předestírá jen svoji verzi "setkání" s policisty, kteří jej zastavili po krátké jízdě, a rozpor ve výpovědích spatřuje v tom, že jejich odhad délky jízdy stěžovatele se liší. Stěžovatel vytýká obecným soudům, že závěr o vině založily i na zjištění, že nejprve využil svého práva nevypovídat a teprve u hlavní líčení tvrdil, že vozidlo neřídil. Jak je přitom z odůvodnění rozsudku patrné, stěžovatel bezprostředně po činu jízdu nerozporoval, s policií spolupracoval, a až později začal zpochybňovat jakoukoliv jízdu v době, kdy mu bylo řízení zakázáno.

6. Ústavní soud není povolán zjišťovat skutkový stav, přehodnocovat závěry obecných soudů a reagovat na každý nesouhlas účastníka řízení; reaguje jen na taková pochybení orgánů veřejné moci, která závažným způsobem zasahují základní práva a svobody, zejména jsou-li závěry obecných soudů hrubě nepřiléhavé či svévolné. V projednávané věci tomu tak nebylo a ani stěžovatel v ústavní stížnosti neuvedl nic, z čeho by takový zásah mohl být dovozen. Obecné soudy v řízení postupovaly v souladu s procesními předpisy a svá rozhodnutí dostatečně odůvodnily.

7. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. února 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu