Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3216/2024

-123

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci žalobců a)E. K., a b) P. K., zastoupených JUDr. Jaroslavem Kozlerem, advokátem se sídlem Domažlice, Mánesova 272, proti žalovaným 1)J. T., a 2) A. T., zastoupených JUDr. Denisou Neumannovou, advokátkou se sídlem Karlovy Vary, Jateční 2121/6, o zaplacení částky 128 676,18 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 6. 2024, č. j. -88, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobci

jsou povinni

zaplatit společně a nerozdílně žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 664 Kč k rukám JUDr. Denisy Neumannové, advokátky se sídlem Karlovy Vary, Jateční 2121/6, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobci (bývalí nájemci „bytové jednotky č. 2, o velikosti 4+1, v domě čp. XY, XY ulici v XY“ – dále jen „byt“) se změněnou žalobou domáhali, aby jim žalovaní (bývalí pronajímatelé bytu) zaplatili částku 142 550 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení). Z toho částku 128 550 Kč požadovali uhradit z titulu pokuty (ve výši 50 Kč denně) podle , ve znění do 31. 12. 2022 (dále jen „“), za prodlení se zasláním řádného vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za léta 2019 a 2020 a za poměrnou část roku 2021 (konkrétně za období od 1. 1. 2021 do 16. 5. 2021), dále též jen „rozhodné období“; přitom prodlení s vyúčtováním služeb za rok 2019 mělo činit 1140 dnů (od 1. 9. 2020 do 16. 10. 2023), za rok 2020 898 dnů (od 1. 5. 2021 do 16. 10. 2023) a za rok 2021 533 dnů (od 1. 5. 2022 do 16. 10. 2023). Zbylou částku 14 000 Kč pak požadovali uhradit z titulu složené kauce, která jim měla být vrácena nejpozději do 30 dnů od skončení nájmu bytu (tj. do 30 dnů od 16. 5. 2021).

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Namítali, že běh smluvní pokuty jim skončil ke dni 30. 8. 2022, kdy žalobcům zaslali vyúčtování služeb z bytu za celé rozhodné období, z něhož vznikly žalobcům nedoplatky. Tyto nedoplatky pak započetli na pohledávky žalobců tak, že na složenou kauci šlo 12 500 Kč (zbylou část kauce v částce 1 500 Kč žalovaní započetli na úhradu nákladů na odborné zapojení nového sporáku v bytě, k němuž museli přistoupit, jelikož „starý“ sporák žalobci z bytu bezdůvodně odstranili) a na pokuty z prodlení zbylých 54 976,18 Kč.

3. Okresní soud v Karlových Varech (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 11. 1. 2024, č. j. -59, uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobcům (do tří dnů od právní moci rozsudku) částku 12 023,82 Kč (výrok I) a zamítl žalobu ohledně zaplacení (zbylých) částek 116 526,18 Kč a 14 000 Kč s příslušenstvím (výrok II). Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III).

4. K odvolání žalobců Krajský soud v Plzni (odvolací soud) rozsudkem ze dne 26. 6. 2024, č. j. -88, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v části výroku II, kterou byla zamítnuta žaloba do částek 116 176,18 Kč a 14 000 Kč s tam uvedeným úrokem z prodlení (dále jen „potvrzující výrok“), a změnil ve zbylé části tohoto výroku tak, že uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobcům (do tří dnů od právní moci rozsudku) částku 350 Kč a dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 309,42 Kč (dále jen „měnící výrok“) [výrok I]. Současně rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (výroky II a III) a o vrácení tam specifikované části zaplaceného soudního poplatku (výrok IV).

5. Dovolání žalobců (dovolatelů) proti rozsudku odvolacího soudu, které podle obsahu směřuje do částky 128 676,18 Kč, Nejvyšší soud odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) – dílem pro vady, jež nebyly v dovolací lhůtě odstraněny, a dílem pro nepřípustnost.

6. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

7. Dovolatelé zpochybňovali obsah zásilky odeslané jim 30. 8. 2022 s tím, že není zcela jasné, zda jím bylo právě Vyúčtování, k této otázce však (kromě citace části textu v úvodu dovolání) nevymezili, které z kritérií přípustnosti dovolání považují za splněné; dovolání je proto v této části vadné.

8. Dovolání není přípustné podle pro řešení otázky doručení Vyúčtování dovolatelům, neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

9. Nejvyšší soud v řadě svých rozhodnutí formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož účinnost adresných právních jednání předpokládá, že projev vůle dojde, resp. je doručen adresátovi, tj. že se dostane do sféry jeho dispozice. Slovním spojením „dostane do sféry jeho dispozice“ je třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného právního jednání adresátem, ale i ty případy, kdy doručením dopisu či telegramu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát právního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem právního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit. S těmito právními názory se Nejvyšší soud ztotožňuje i v poměrech právní úpravy obsažené od 1. 1. 2014 v § 570 odst. 1 o. z. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2024, sp. zn. , a v něm citovanou judikaturu).

10. V posuzované věci bylo Vyúčtování dovolatelům doručováno prostřednictvím držitele poštovní licence (České pošty, s. p.) na adresu jejich trvalého bydliště (XY), jež byla v té době jejich jedinou známou adresou (viz bod 12 odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně). Dovolatelé netvrdili, že by se v době doručování Vyúčtování na uvedené adrese nezdržovali a neuvedli ani žádný relevantní důvod, který by bránil tomu, aby si doručovanou písemnost vyzvedli dříve, než se nevyzvednutá zásilka vrátila dne 19. 9. 2022 zpět odesílateli; okolnost, že žalovaní se nepokusili jim Vyúčtování zaslat opakovaně nebo jim je doručit jinými způsoby, takovým relevantním důvodem není. Jestliže za tohoto stavu dospěl odvolací soud k závěru, že zásilka obsahující Vyúčtování se dostala do jejich dispoziční sféry, tedy byla jim doručena, je jeho rozhodnutí výrazem standardní soudní praxe.

11. Odkaz dovolatelů na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. , ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. , a ze dne 15. 2. 2022, sp. zn. , je v této souvislosti nepřípadný. Citovaná rozhodnutí totiž řeší otázku „zavinění druhé strany“ ve smyslu , které vylučuje, aby poskytovateli či příjemci služeb, jenž nesplnil včas svoji povinnost upravenou tímto zákonem, vznikla povinnost platit protistraně pokutu podle citovaného ustanovení. Za takové zavinění je považována např. skutečnost, že se příjemce služeb na adrese, kterou sdělil poskytovateli služeb, několik let nezdržuje, poštu zde nepřebírá a současně odmítá sdělit, na jakou adresu mu má doručovat, a zavinil tak, že mu vyúčtování služeb nemohlo být doručeno. O takový případ však v projednávané věci nešlo.

12. Dovolání není přípustné podle ani pro řešení otázky, zda Vyúčtování bylo provedeno řádně, neboť i tuto otázku vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

13. V soudní praxi není pochyb o tom, že vyúčtování, které poskytovatel služeb provedl, je řádné (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) jen tehdy, jestliže obsahuje všechny předepsané náležitosti a je v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši; pouze v takovém případě může vyúčtování přivodit splatnost nedoplatku (přeplatku) plynoucího z tohoto vyúčtování a poskytovatel služeb splnit svou povinnost vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby za každé zúčtovací období.

14. Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb obecně upravuje , podle něhož musí vyúčtování služeb obsahovat celkovou výši přijatých měsíčních záloh za služby, skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi. Výčet náležitostí (řádného) vyúčtování služeb uvedený v není úplný (uzavřený), a další „potřebné“ náležitosti jsou stanoveny také v jiných právních předpisech, které musí vyúčtování služeb obsahovat, aby je bylo možné pokládat za řádně provedené. v vymezuje náležitosti vyúčtování nákladů na vytápění a nákladů na poskytování teplé vody příjemcům služeb, které musí poskytovatel služeb uvést ve vyúčtování; u ostatních poskytovaných služeb musí jejich vyúčtování obsahovat minimálně také údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby [ , o účetnictví]. Příjemce služeb tedy musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služeb požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem.

15. Při zjišťování, zda je vyúčtování řádné, soud z úřední povinnosti zejména zkoumá, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti a zda je dostatečně srozumitelné; jinak ho přezkoumává jen na základě konkrétních námitek příjemce služeb (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2024, sp. zn. , a tam citovanou judikaturu).

16. Podle zjištěného skutkového stavu zásilka odeslaná dovolatelům dne 30. 8. 2022 (dále též jen „zásilka“) obsahovala 1) průvodní dopis sepsaný jménem žalovaných jejich (zplnomocněnou) advokátkou, 2) tabulku („celkové shrnutí“), ve které jsou uvedeny v každém roce náklady na jednotlivé položky, žalobci zaplacené zálohy a výsledný rozdíl, 3) vyúčtování spotřeby elektřiny ve společných prostorách za různá období let 2019 až 2021, 4) vyúčtování nákladů na odvoz odpadu za jednotlivá léta rozhodného období, 5) vyúčtování nákladů na vytápění, teplou a studenou vodu za jednotlivá léta rozhodného období, 6) faktury od distributora elektřiny spol. Yello energy a 7) poučení o možnosti nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek v podobě citace textu

17. Průvodní dopis [listina ad) 1] logicky a pochopitelně popisuje jednotlivéy obsažené v zásilce, vymezuje jejich roli jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a společně je uspořádává do jednotného celku, jehož zřejmým nosným účelem bylo provést vyúčtování služeb z bytu příjemcům služeb, jimiž byly dovolatelé jako jeho nájemci, a to za jednotlivá zúčtovací období, po kterou trval jejich nájem bytu. Za této situace se dovolací soud ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, z nějž vycházel i odvolací soud, že sporné Vyúčtování, konkrétně paky uvedené shora ad 1) až 5), je třeba vnímat jako jeden celek [listiny ad 6) jsou zjevně jen podkladem k vyúčtování, ad 7) pak sděluje poučení, jež bylo učiněno nad rámec samotného vyúčtování služeb].

18. Nelze proto za vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu v rozhodném období považovat snad jen samotnouu ad 2), tedy tabulku obsahující „celkové shrnutí“ vyúčtování služeb za rozhodné období, a zbyléy mít za pouhé „přílohy pro kontrolu“, jak to v dovolání formulovali dovolatelé, vůči nimž by se snad měl prosadit judikaturní závěr, že slouží nájemci k tomu, aby mu byla umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování, a nikoli k tomu, aby byly zhojeny případné vady (nedostatky) vyúčtování (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. , na nějž v uvedené souvislosti poukázali dovolatelé).

19. Z uvedeného současně vyplývá, žey obsažené v zásilce nebylo možné vnímat jinak, než v jejich úhrnu jako vyúčtování služeb určené dovolatelům jako příjemcům služeb [ ve spojení s ], a nic na tom nemění, že při jeho provedení byly použity iy původně adresované někomu jinému.

20. Prostřednictvím dovolacích námitek, že spotřeba elektrické energie společných prostor při srovnání s přiloženými podklady Yello Energy neodpovídá částkám uvedeným ve Vyúčtování a že ve vyúčtování nákladů na vytápění, na teplou a studenou vodu (míněno zřejmě vyúčtování daných nákladů za období od 1. 1. 2021 do 16. 5. 2021) je u studené vody uvedena cena 78,28 Kč za m³, přitom ale u nákladu bytové jednotky je cena 89,99 Kč, nelze odvolacímu soudu úspěšně vytýkat, že se nezabýval zkoumáním, zda ve Vyúčtování je uvedena cena provedení služeb ve správné výši. Uvedené námitky totiž dovolatelé podle obsahu spisu uplatnili až v dovolání. Přitom nejde o námitky vztahující se k otázkám, jež má soud při zjišťování, zda je vyúčtování řádné, zkoumat z úřední povinnosti (náležitosti vyúčtování a jeho srozumitelnost).

21. Námitku, že ve vyúčtování nákladů na vytápění, teplou a studenou vodu je škrtáno a přepisováno období tak, aby to odpovídalo trvání nájemního vztahu dovolatelů, sice dovolatelé uplatnili již v řízení před soudy nižších stupňů, avšak okolnost, že ve vyúčtování služeb byl určitý (zpravidla chybný) údaj přeškrtnut a namísto (vedle) něj byl uveden (ručně napsán) údaj jiný (správný), sama o sobě nesprávnost vyúčtování nedokládá.

22. Namítají-li návazně dovolatelé, že Vyúčtování nesplňuje požadavky kladené na účetní doklady , d) a f) , je třeba zdůraznit, že požadavky podle a f) citovaného zákona by muselo Vyúčtování splňovat jen tehdy, pokud by žalovaní jako poskytovatelé služeb byli účetní jednotkou ve smyslu citovaného zákona. Jen účetní jednotky mají totiž povinnost vést účetnictví podle a zachycovat skutečnosti, které jsou předmětem účetnictví (účetní případy), účetními doklady (srov. téhož zákona). Bylo-li tedy v rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. (proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. ) řečeno, že vyúčtování je účetní doklad, a mělo by proto obsahovat i jeho obecné náležitosti, vyplývající z , o účetnictví, stalo se tak pouze proto, že v tam řešené věci bylo poskytovatelem služeb, který vyhotovil vyúčtování, společenství vlastníků jednotek, tedy právnická osoba mající sídlo na území České republiky, jež je vždy účetní jednotkou [ ]. V posuzované věci však jsou poskytovateli služeb fyzické osoby, přičemž z obsahu spisu nevyplývá, že by měli postavení účetní jednotky podle některého z ustanovení až h)

23. Lze tudíž uzavřít, že požadavky stanovené v a f) Vyúčtování splňovat nemuselo. Požadavku stanovenému v téhož zákona, jehož splnění je třeba vyžadovat (per analogiam) i u vyúčtování služeb, jež nejsou účetními doklady (k tomu srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ), pak Vyúčtování (jednotlivé jeho složky) nepochybně vyhovuje.

24. Správnost závěru, že Vyúčtování bylo provedeno řádně, dovolatelé zpochybnili rovněž prostřednictvím skutkových námitek (že vyúčtování neobsahuje údaj započitatelné plochy bytu příjemce služeb v m²), Ve skutečnosti tak nesouhlasí se skutkovými zjištěními odvolacího soudu (soudu prvního stupně) a hodnocením provedeného dokazování a uplatňují jiný dovolací důvod, než který je uveden v Skutková zjištění, k nimž soudy dospěly, však nevykazují jakýkoli významný nesoulad s provedenými důkazy a odpovídají obsahu spisu. Soudy provedly všechny důkazy relevantní pro právní posouzení věci a své závěry odůvodnily. Nejde tedy o tzv. extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a skutkovými zjištěními (viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. , uveřejněné pod č. 460/2017 Sbírky zákonů), ani nebyly opomenuty žádné – pro právní posouzení věci významné – důkazy, které účastníci v řízení označili, a nemohlo být proto ani porušeno jejich právo na spravedlivý proces.

25. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (srov. větu druhou ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li žalobci dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou žalovaní podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 31. 3. 2025

Mgr. Lucie Jackwerthová

předsedkyně senátu