Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 182/2025

-131

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudců Mgr. Lucie Jackwerthové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., v exekuční věci oprávněných a) V. F., a b) A. M., obou zastoupených JUDr. Karlem Kulhánkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábřeží 139/57, proti povinnému V. H.,zastoupenému Mgr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 8, Křižíkova 52/48c, pro vyklizení nemovitosti, o návrhu povinného na zastavení exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2024, č. j. -53, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) usnesením ze dne 12. 9. 2023, č. j. -33, zamítl návrh povinného ze dne 30. 3. 2023 na zastavení exekuce vedené soudní exekutorkou Mgr. Martinou Havlovou, Exekutorský úřad Praha 10, pod sp. zn. 183 EX 185/23 a tamního soudu pod sp. zn. .

2. K odvolání povinného Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 24. 1. 2024, č. j. -53, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Dospěl k závěru, že povinný měl v pariční lhůtě a dalších cca 8 měsících dostatek času na nerušené splnění exekučně vymáhané povinnosti a že v daném případě nelze podání exekučního návrhu považovat za šikanózní, neboť povinný ani netvrdil okolnosti nasvědčující tomu, že se pokusil již v průběhu tříměsíční lhůty k plnění a v době bezprostředně následující po jejím skončení svůj závazek splnit a že mu v tom zabránily překážky, jejichž vznik lze přičítat oprávněným, tedy že by podání návrhu na nařízení exekuce bylo motivováno jejich snahou zatížit povinného náhradou nákladů exekuce. Návrh povinného tak není z pohledu důvodů podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), důvodný.

3. Nejvyšší soud dovolání povinného proti citovanému usnesení odvolacího soudu projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále opět „“), přičemž dospěl k závěru, že dovolání není přípustné ( ), a to z dále vyložených důvodů.

4. V souvislosti s výkladem dovolací soud opakovaně uvedl, že důvody, pro které je namístě výkon rozhodnutí (exekuci) prohlásit za nepřípustný (nepřípustnou), se typicky spojují s vadami exekučního titulu [pokud nezpůsobují jeho (materiální) nevykonatelnost, jež zakládá důvod zastavení výkonu (exekuce) podle ], s pochybeními při nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), s rušivými okolnostmi při provádění výkonu rozhodnutí (exekuce), případně se specifickým jednáním povinného. Z povahy věci (včetně logického požadavku srovnatelnosti jednotlivých důvodů zastavení exekuce) musí jít o takové okolnosti, pro které další provádění exekuce je způsobilé založit kolizi s procesními zásadami (byť mohou mít podklad v právu hmotném), na nichž je výkon rozhodnutí, resp. exekuce (jakožto procesní institut) vybudován, anebo je protichůdné účelu, který se jím sleduje ( ), totiž zajistit splnění povinnosti vyplývající z vykonávaného (exekučního) titulu. V případech prohlášení nepřípustnosti výkonu rozhodnutí (exekuce) musí jít o okolnosti, které se v uvedených směrech vyznačují odpovídající relevancí, resp. působí intenzivně a v podstatné míře; přirozeným smyslem výkonu totiž je, aby byl proveden, nikoli zastaven. Tomu odpovídá i míra ochrany, jež je poskytována povinnému, a která je (osobně) limitována též tím, že dobrovolně nesplnil to, co mu bylo autoritativním výrokem uloženo (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2000, sp. zn. , či ze dne 29. 7. 2020, sp. zn. ).

5. Judikatura Ústavního soudu, jejíž závěry Nejvyšší soud převzal (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. , nebo ze dne 1. 11. 2016, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 5. 2021, sp. zn. , ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. , ze dne 2. 12. 2020, sp. zn. , ze dne 2. 12. 2020, sp. zn. , či ze dne 24. 6. 2020, sp. zn. ), připouští, že výjimečně může dojít k zastavení exekuce podle i v případě soudního rozhodnutí, jestliže by exekuce vedla ke zjevné nespravedlnosti nebo byla v rozporu s principy právního státu. Prostor pro zastavení exekuce podle se vytváří jen tehdy, když „nespravedlnost“ plnění přisouzeného exekučního titulu je již s ohledem na zcela základní okolnosti případu (k přezkumu všech okolností případu není exekuční soud povolán) natolik zjevná, že je nezbytné zasáhnout z pozic argumentačně mimořádně silných, tj. měl-li by být vykonán exekuční titul, který je svým obsahem v kolizi se základními principy demokratického právního řádu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2018, sp. zn. , ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. , nebo bod 16. nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 1. 2018, sp. zn. ).

6. Rozhodovací praxe dovolacího soudu je ustálena v tom směru, že důvod pro zastavení exekuce podle je dán i v případě specifického jednání oprávněného, které je zneužitím práva a může spočívat v podání tzv. šikanózního exekučního návrhu. Tím se rozumí takový návrh, jehož podání není primárně motivováno snahou domoci se plnění (tj. není respektován esenciální smysl a účel exekuce, oprávněný jím primárně nesleduje ochranu svého subjektivního práva), ale má sloužit k postihu povinného z jiného důvodu, např. zatížit jej náhradou nákladů řízení, jako reakce na legální využití důkazních prostředků k prokázání tvrzení (protiprávního jednání protistrany) v jiném sporu mezi účastníky apod. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 9. 2021, sp. zn. , ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. , ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. , ze dne 2. 5. 2018, sp. zn. , ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. , ze dne 28. 7. 2016, sp. zn. , nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. ). Důvodem pro zastavení exekuce tedy může být jednání či naopak nečinnost oprávněného před zahájením exekuce, pokud v přímém spojení s exekučním návrhem vede nikoliv k prosazení práva stanoveného exekučním titulem, ale sleduje se jím zcela jiný účel, jímž je poškození povinných jiným způsobem než samotnou realizací exekučního titulu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. ).

7. V projednávané věci je exekučním titulem usnesení Obvodního soudu ze dne 19. 10. 2023, č. j. -16, kterým byl schválen smír, dle kterého je žalovaný (zde povinný) povinen vyklidit pozemek prac. č. XY v k.ú. XY, obec XY a ocelovou montovanou halu, která je součástí tohoto pozemku, a vyklizené je předat žalobkyním (zde oprávněným) do tří měsíců od právní moci uvedeného usnesení, které nabylo právní moci dne 8. 11. 2021 a vykonatelnosti dne 9. 2. 2022. Povinný v návrhu na zastavení exekuce a v průběhu exekučního řízení namítal, že ihned započal s vyklízením, avšak oprávněné mu skrze cílené obstrukce znemožnily pozemek ve stanovené lhůtě vyklidit, jelikož odstranily oplocení z uvedeného pozemku a došlo k odcizení několika z jeho uskladněných automobilů a následně nebylo možno pozemek vyklidit, neboť na něj byla navezena vozidla třetích osob, která mu znemožňují využití jediného možného výjezdu z pozemku.

8. Uzavřel-li odvolací soud (ve shodě se soudem prvního stupně), že pokud povinný ani netvrdil okolnosti nasvědčující tomu, že se pokusil již v průběhu tříměsíční lhůty k plnění a v době bezprostředně následující po jejím skončení svůj závazek splnit a že mu v tom zabránily překážky způsobené oprávněnými, nemůže se jednat o šikanózní exekuční návrh a není dán důvod pro zastavení exekuce dle , je jeho rozhodnutí v souladu se shora citovanou judikaturou dovolacího soudu, neboť nebylo prokázáno, že by podání exekučního návrhu bylo motivováno jinak než snahou vymoci pravomocně přisouzené plnění ani že by přisouzené plnění nebylo po právu či bylo natolik zjevně nespravedlivé.

9. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle odmítl.

10. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [ a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 2. 4. 2025

JUDr. Jitka Dýšková

předsedkyně senátu