Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Td 2/2025

6 Td 2/2025-11502

USNESENÍ

F. Š.

a

M. V.

vedené u Nejvyššího soudu v dovolacím řízení pod sp. zn. , o návrhu na vyloučení soudců, takto:

Podle § 30 odst. 1 tr. ř.

nejsou soudci

JUDr. Blanka Roušalová, JUDr. Bohuslav Horký a JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D.,

vyloučeni

z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

1. Senátu č. 6, který je podle rozvrhu práce Nejvyššího soudu určen k rozhodování o vyloučení soudců senátu č. 5, byl předložen návrh obviněných F. Š. a M. V. (dále „obvinění“) na vyloučení soudců senátu č. 5, JUDr. Blanky Roušalové, JUDr. Bohuslava Horkého a JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., z rozhodování v trestní věci obviněných, která je u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. . Stejný senát, tedy senát č. 5, rozhodoval i v předcházejícím dovolacím řízení vedeným v téže trestní věci pod sp. zn. . I v rámci tohoto předcházejícího dovolacího řízení vystupovali F. Š. a M. V. v postavení obviněných.

2. Obvinění ve svém návrhu na rozhodnutí o vyloučení výše zmíněných soudců uvedli, a to s odkazem na relevantní judikaturu, že v předkládané věci dochází k vyvolání oprávněných pohybností o nestrannosti soudců v rámci objektivního náhledu na rozhodování tohoto senátu v dané trestní věci, tím spíše za situace, kdy se tento senát již v minulosti podílel na rozhodování o dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce (u Nejvyššího soudu vedeno pod sp. zn. ). Danou situaci podle obviněných umocňuje i skutečnost, že proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2021, č. j. -11049, tedy proti rozhodnutí senátu č. 5 v předcházejícím dovolacím řízení, podala obhajoba dne 23. 2. 2022 ústavní stížnost k Ústavnímu soudu.

3. K návrhu obviněných se vyjádřili soudci senátu č. 5, kteří byli řádně určeni rozvrhem práce, tedy JUDr. Bohuslav Horký, JUDr. Blanka Roušalová a JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D.

4. JUDr. Bohuslav Horký uvedl, že nemá žádný poměr k projednávané věci nebo osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, a dále nemá ani žádný poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, pro který by ve věci nemohl nestranně rozhodovat, přičemž neexistují ani žádné jiné skutečnosti, pro které by byl vyloučen z rozhodování v předmětné věci ve smyslu § 30 odst. 2, 3 tr. ř. Okolností, která by jej měla vyloučit z projednávání předmětné věci, podle něj nemůže být to, že se podílel na rozhodování v předchozím dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. .

5. JUDr. Blanka Roušalová se vyjádřila v tom smyslu, že návrh obviněných považuje za nedůvodný, neboť neodpovídá zákonným podmínkám stanoveným v § 30 odst. 1 tr. ř. Samotné rozhodování v dovolacím řízení, které skončilo kasačním výrokem, po němž bylo pokračováno v řízení před soudy nižších stupňů, nevylučuje příslušné členy rozhodujícího senátu dovolacího soudu z účasti na opětovném projednání dovolání v téže trestní věci. Podle platného rozvrhu práce byla posuzovaná trestní věc řádně přidělena senátu č. 5, z důvodu specializace i jeho předsedkyni. JUDr. Roušalová dodala, že z těchto skutečností nevyplývá žádný poměr k osobám obviněných, jejich obhájcům, dalším osobám či orgánům činným v trestním řízení, pro které by mohly vyvstat jakékoli pochybnosti o nestrannosti rozhodujícího senátu č. 5, resp. k její osobě v aktuálním dovolacím řízení. V posuzované trestní věci navíc nejsou naplněny ani další skutečnosti, pro které by mohla být vyloučena z rozhodování v předmětné věci ve smyslu § 30 odst. 2 a 3 tr. ř.

6. JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., připomněl, že již v předcházejícím dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. , byl vyloučen z rozhodování v této trestní věci, a to usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. , přičemž má za to, že s ohledem na formulaci výroku tohoto usnesení by se mělo jeho vyloučení vztahovat i na všechna další řízení o opravných prostředcích podaných v tomto trestním řízení.

7. Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly činěny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Podle § 31 odst. 1 věta třetí tr. ř. o vyloučení soudce Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu.

8. Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že dotčený orgán sám nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností. Obdobný poměr může mít též např. orgán policie, který byl svědkem trestného činu (srov. rozhodnutí č. rozh. tr.), nebo ten, kdo ve věci vystupoval jako tlumočník (srov. rozhodnutí č. 10/1990-II. Sb. rozh. tr.). Z dikce tr. ř. vyplývá, že projednávanou věcí se rozumí skutek a všechny faktické okolnosti s ním související, přičemž poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter. Pochybnosti o nestrannosti soudce tudíž musejí vyplývat z faktických a zřejmých okolností svědčících o jeho neobjektivním přístupu. Za podjatost soudce pro poměr k věci nemůže být považována každá skutečnost dovozovaná jen ze subjektivních názorů obviněného či jiných ničím nepodložených předpokladů a domněnek. Na podjatost lze usuzovat jen tehdy, pokud existují skutečné a konkrétní okolnosti svědčící o tom, že soudce není schopen spravedlivě a nestranně rozhodovat. Poměr k projednávané věci se může projevit různým způsobem, a to i mimo vedené trestní řízení. Pochybnosti o nestrannosti a objektivitě soudce může vyvolat např. uveřejnění článku v denním tisku, ve kterém se soudce odvolacího soudu před rozhodnutím o opravném prostředku vyjadřuje v tom smyslu, zda jím napadený rozsudek je či není správný, a to bez ohledu na to, zda publikovaný text je přímou citací nebo jen volnou parafrází prohlášení soudce (srov. rozhodnutí č. rozh. tr.). Dále by se mohlo jednat např. o soudce, který inicioval trestní stíhání znalce pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, byť tak učinil až po pravomocném skončení trestního stíhání, v němž znalec podal znalecký posudek. Naproti tomu odlišný právní názor soudce nelze považovat za poměr k projednávané věci podle tr. ř. a nelze za něj považovat ani poměr abstraktního rázu, který se promítá v právním názoru a z něj vycházejícího přístupu k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci samé, ale toliko o odlišný názor na právní posouzení skutku.

Poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem, podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce nestranně přistupovat k věci a k úkonům jí se týkajícím. Jak Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí vyslovil, tzv. subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, samo rozhodování o této otázce se však musí dít na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. ).

9. Senát č. 6, jemuž byla věc přidělena k rozhodnutí o návrhu obviněných F. Š. a M. V. na vyloučení soudců senátu č. 5, JUDr. Blanky Roušalové, JUDr. Bohuslava Horkého a JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., z rozhodování v trestní věci obviněných, zjistil, že rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 10. 2023, č. j. -11402, byli obvinění F. Š. a M. V. uznání vinnými zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 10. 2020, spáchaným ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, a dále zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 10. 2020, spáchaným ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku. Uvedený rozsudek napadli obvinění svými odvoláními, o nichž rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 6. 2024, sp. zn. , tak, že je podle § 256 tr. ř. zamítl.

10. Ve stejné věci byli již dříve rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 2. 2022, č. j. -11224 (jednalo se o nové rozhodnutí ve věci po kasaci ze strany Nejvyššího soudu, a to v řízení o dovolání vedeném pod sp. zn. ), uznáni vinnými zločinem dotačního podvodu podle § 212 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 10. 2020, a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku ve znění účinném od 1. 10. 2020, oba spáchanými ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, M. S., nar. XY, V. H., nar. XY, a P. D., nar. XY. O již zmíněném dovolání, které podali obvinění S., H. a D., jakož i o dovolání nejvyššího státního zástupce v dané věci, rozhodoval Nejvyšší soud v dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. . Obhajobu obviněného M. S. přitom vykonával (a jeho dovolání i zpracoval) prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D., který je blízkým přítelem soudce senátu č. 5, JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D. Z tohoto důvodu tak JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., v této předcházející věci sám předložil návrh na své vyloučení z rozhodování v trestní věci, která byla u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. .

11. Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému rozhodl usnesením ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. , o tom, že je soudce JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného M. S., a to v řízení o dovolání vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn. v trestní věci Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako soudu prvního stupně, vedené pod sp. zn. .

12. Soudce JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., tedy sice byl podle § 30 odst. 1 tr. ř. vyloučen pro v minulosti vedené dovolací řízení (sp. zn. ), avšak o vyloučení bylo rozhodnuto pro jeho poměr k osobě obhájce obviněného M. S., nikoliv pro poměr k projednávané věci. V současném dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. , již obviněný M. S., a tedy ani jeho obhájce prof. JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D., nefigurují. Původní důvod pro vyloučení tedy pominul a poměr soudce JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. tak v předkládané věci není dán.

13. Senát č. 6 pak dodává, že podle jeho názoru z výroku usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. , neplyne, že by se mělo vyloučení JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., vztahovat na všechna řízení o opravných prostředcích podaných v této trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. , neboť výrok uvedeného usnesení hovoří o vyloučení „z vykonávání úkonů trestního řízení v trestní věci obviněného M. S., a to

v řízení o dovolání vedeném u Nejvyššího soudu pod sp. zn.

v trestní věci Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako soudu prvního stupně, vedené pod sp. zn. “.

14. Nad uvedené je třeba poznamenat, že návrh obviněných F. Š. a M. V. na vyloučení soudců senátu č. 5 z rozhodování v trestní věci vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , který obvinění odůvodnili tím, že stejný senát rozhodoval i v předcházejícím dovolacím řízení vedeným v téže trestní věci pod sp. zn. , ve své podstatě ani nesměřuje k vyloučení JUDr. Bc. Jiřího Říhy, Ph.D., neboť uvedený soudce v tomto předcházejícím dovolacím řízení vedeném pod sp. zn. , nerozhodoval, a to v důsledku, výše popsaného, vyloučení z rozhodování.

15. Pokud jde o ostatní soudce téhož senátu, tedy o JUDr. Blanku Roušalovou a JUDr. Bohuslava Horkého, Nejvyšší soud na základě hledisek uvedených v bodě 8. tohoto rozhodnutí dospěl k závěru, že v dané trestní věci nejsou podle § 30 odst. 1 tr. ř.

a contrario

dány důvody pro jejich vyloučení z vykonávání úkonů v rámci řízení o dovolání vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , neboť nejsou zřejmé žádné důvody, které by jejich vyloučení opodstatňovaly, a nevyplynuly ani z žádných skutečností, které se podávají z obsahu spisu Krajského soudu v Českých Budějovicích sp. zn. . Samotné rozhodování v dovolacím řízení, které skončilo kasačním výrokem, nevylučuje příslušné členy senátu dovolacího soudu z účasti na opětovném projednání dovolání v téže trestní věci. Stejně tak neexistují důvody pro jejich vyloučení ani podle § 30 odst. 2, 3 tr. ř. Ostatně námitky v tomto směru obvinění ani nevznesli.

16. Z důvodů výše uvedených senát č. 6 rozhodl, že JUDr. Blanka Roušalová, JUDr. Bohuslav Horký a JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D., nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 4. 2. 2025

JUDr. Vladimír Veselý

předseda senátu