Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3475/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Tomáše Lichovníka a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatele K. S., zastoupeného JUDr. Tomášem Těmínem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 559/28, proti usnesením Nejvyššího soudu č. j. -314 ze dne 6. října 2021, Krajského soudu v Praze č. j. -275 ze dne 13. dubna 2021 a rozsudku Okresního soudu v Mělníku č. j. -254 ze dne 29. ledna 2021, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Mělníku, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Krajského státního zastupitelství v Praze a Okresního státního zastupitelství v Mělníku, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soudu v Mělníku (dále jen "nalézací soud") rozsudkem č. j. -223 ze dne 24. srpna 2020 zprostil stěžovatele obžaloby, neboť označený skutek není trestným činem. K odvolání státního zástupce Krajský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") usnesením sp. zn. ze dne 6. října 2020 napadený rozsudek zrušil. Následně nalézací soud shora uvedeným rozsudkem uznal stěžovatele vinným ze spáchání přečinu pojistného podvodu podle , uložil mu peněžitý trest 25 000 Kč, určil splátkový kalendář a uložil mu rovněž povinnost uhradit poškozené pojišťovně způsobenou škodu 58 126 Kč. Odvolání proti rozsudku citovaným usnesením Krajský soud v Praze zamítl; dovolání stěžovatele odmítl Nejvyšší soud jako zjevně neopodstatněné.

2. Řádně zastoupený stěžovatel ve své včas podané ústavní stížnosti splňující požadavky , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), tvrdí, že obecné soudy v jeho věci postupovaly nesprávně a svými rozhodnutími porušily jeho ústavně zaručená práva zakotvená v a 40 odst. 2 d (dále jen " "), jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

3. Z předložených podkladů se podává, že stěžovatel pojišťovně (telefonicky) nahlásil pojistnou událost a vzhledem k tomu, že škoda na jeho automobilu měla vzniknout v době odstavení na parkovišti kontaktem s nezjištěným vozidlem, nahlásil tuto dopravní nehodu i policii. Pojišťovna následně opravu proplatila. Při šetření znalec na základě fotografií pořízených policií (vozidlo v té době bylo již opraveno) dospěl k závěru, že vozidlo bylo poškozeno, když se pohybovalo při střetu s nezjištěnou pevnou překážkou. Uvedení nepravdivého popisu vzniku škody při uplatnění pojistného bylo vyhodnoceno jako pojistný podvod.

4. Stěžovatel opakovaně popsal, jak měla podle jeho přesvědčení škoda na vozidle vzniknout; obecným soudů vytýká, že neprovedly důkaz přehráním telefonního ohlášení pojistné události - s tím, že ohlásil nejpravděpodobnější verzi (viz například unesení Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 30. března 2006) a záznam provedl pracovník pojišťovny, k jehož zápisu je třeba přistupovat obezřetně [viz nález

sp. zn.

ze dne 17. dubna 2009 (N 88/53 SbNU 117)]. V řízení tak měly existovat pochybnosti a měla být aplikována zásada in dubio pro reo. V řízení nebyla prokázána ani možná motivace stěžovatele a nesprávně byla určena i výše škody. Obecné soudy měly škodu dovodit jen na základě nepodložené úvahy.

5. Z odůvodnění napadených rozhodnutí je patrné, že stěžovatel v ústavní stížnosti předložil shodné námitky, jimiž se obecné soudy zabývaly a s nimiž se již vypořádaly. Soudy srozumitelně popsaly, na základě jakých úvah dospěly k závěru o výši škody, a nejde jen o jejich nepodložené úvahy. Úkolem obecných soudů je zkoumat a posoudit naplnění podmínek pro aplikaci toho či onoho právního institutu a tyto úvahy zákonem stanoveným postupem odůvodnit. Ústavní soud neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním - zasáhne jen v případě nejzávažnějších pochybení, jsou-li závěry obecných soudů hrubě nepřiléhavé a vykazují-li znaky svévole.

6. Právo na přístup k soudu ( y) ani právo na spravedlivý proces ( Úmluvy) nezaručuje účastníkovi řízení výsledek odpovídající jeho očekávání, ale postup podle předem zákonem stanovených pravidel, což se v tomto případě stalo. Pozdější relativizace či vymýšlení alternativ vzniku škody stěžovatelem neznamená, že byla porušena zásada in dubio pro reo nebo presumpce neviny ( y a 6 odst. 2 Úmluvy). Stěžovatel neuvedl žádnou okolnost, která by svědčila o tom, že postupem obecných soudů byla porušena jeho základní práva, jeho argumentace je jen opakováním předchozích námitek a projevem nespokojenosti se závěry obecných soudů.

7. Na základě výše uvedených důvodů proto Ústavní soud odmítl stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu