Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1261/2024

27 Cdo 1261/2024-478

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně Figurka 64, s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Říčanech, Politických vězňů 1233/40, PSČ 251 01, identifikační číslo osoby 24123889, zastoupené Mgr. Pavlem Vincíkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, PSČ 110 00, proti žalované Ing. Kamile Sušankové, bytem v Říčanech, Šípková 2015/14, PSČ 251 01, zastoupené Mgr. Helenou Martínkovou, advokátkou, se sídlem v Táboře, Palackého 351/6, PSČ 390 01, o zaplacení 367.338,48 Kč, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 12. 2023, č. j. -437, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.196,8 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám její zástupkyně.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 16. 9. 2022, č. j. -381, zamítl žalobu o zaplacení 367.338,48 Kč (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[2] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobkyně do celého rozsahu a žalované do výroku II. rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[3] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále jen „ “), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Otázka nesení důkazního břemene stran jednání v souladu s péčí řádného hospodáře nečiní dovolání přípustným již proto, že na jejím posouzení napadené rozhodnutí nespočívá (srov. ). Soudy nižších stupňů žalobu nezamítly pro neunesení důkazního břemene jedné ze stran.

[5] Taktéž otázku, zda žalovaná v případech vytýkaných žalobkyní postupovala s péčí řádného hospodáře, odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou (a soudy nižších stupňů citovanou) judikaturou Nejvyššího soudu (srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. , a ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. , jakož i judikaturu v nich citovanou).

[6] V projednávané věci soudy posoudily zjištěné okolnosti, za nichž se žalovaná rozhodla uzavřít smlouvu o poskytování právních služeb s jí vybranou advokátní kanceláří, obvyklost sjednané odměny, jakož i potřebu poskytovaných právních služeb (jak se mohla jevit v dané době žalované). Jejich závěru, podle kterého byl postup žalované s ohledem na poměry ve společnosti (dovolatelce) obhajitelný, nelze z tohoto pohledu ničeho vytknout.

[7] Řečené platí bez ohledu na to, že část vytýkaných jednání žalovaná činila až poté, kdy byla z funkce jednatelky odvolána (neb své odvolání považovala za nicotné); srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2017, sp. zn. .

[8] Poukazuje-li dovolatelka na to, že například spor o ochranu dobré pověsti dovolatelky vedený proti druhé společnici dovolatelka prohrála (neb byla žaloba shledána nedůvodnou), pomíjí, že výsledek konkrétního řízení sám o sobě ničeho nevypovídá o účelnosti a potřebě poskytnutých právních služeb (srov. obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. ). Ad absurdum by takový závěr znamenal, že taktéž náklady, jež dovolatelka vynaložila na spor v projednávané věci, byly bez dalšího vynaloženy neúčelně.

[9] Ostatně uzavřel-li odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně), že právní služby poskytnuté dovolatelce byly v dané době a za daných okolností účelné a potřebné (nešlo o službu pro společnost zcela nepotřebnou) a jejich cena i rozsah byly obvyklé, nevznikla dovolatelce ani žádná škoda. Již sám tento závěr opodstatňuje zamítnutí žaloby (není-li zde škody, není ani co nahrazovat).

[10] S ohledem na řečené pak dovolání nečiní přípustným ani otázka, zda žalovaná při svém jednání překročila své zástupčí oprávnění a zda jí učiněná jednání zavazují dovolatelku. I kdyby dovolatelka při některých jednáních překročila své zástupčí oprávnění (a porušila tak své povinnosti při výkonu funkce – srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. ), pak nevznikla-li dovolatelce v příčinné souvislosti škoda (srov. výše), není tato okolnost pro posouzení důvodnosti žaloby významná.

[11] Navíc dovolatelka přehlíží, že například při uzavření smlouvy o poskytování právních služeb žalovaná své zástupčí oprávnění nepřekročila; tato smlouva nebyla prima facie právním úkonem, jehož peněžitá hodnota překračovala 100.000 Kč, a k jejímu uzavření tudíž nebylo nutné společné jednání dvou jednatelek dovolatelky.

[12] S ohledem na výhradu dovolatelky Nejvyšší soud dodává, že napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, pak se požadavkům kladeným na obsah odůvodnění takového rozhodnutí odvolacího soudu ustanovením nikterak neprotiví, jestliže odvolací soud (byť i v reakci na námitky odvolatele) omezí své závěry na prosté přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. ).

[13] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 25. 2. 2025

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu