Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 42/21

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudkyně a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje), Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka o návrhu Mgr. Zdeňka Černého, zastoupeného JUDr. Richardem Novákem, advokátem, sídlem Dvořákova 588/13, Brno, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 11. 2021 sp. zn. Vol. 102/2021 a návrhu na vyslovení neplatnosti a opakování voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu v Jihomoravském kraji, původně konaných 6., 7., 8. a 9. října 2021 a o jejich zrušení a přepočtu preferenčních hlasů udělených voliči nevyloučenému kandidátu č. 16 koalice SPOLU, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí

1. Navrhovatel byl po splnění všech zákonných podmínek navržen Občanskou demokratickou stranou (dále jen "ODS") a následně schválen koalicí SPOLU na 16. místo kandidátní y koalice SPOLU pro volby do Poslanecké sněmovny, konané ve dnech 6. - 9. 10. 2021 v Jihomoravském kraji. Dne 6. října 2021 byl stěžovatel podáním volebního zmocněnce koalice SPOLU Mgr. Janem Kočím z kandidátní y odvolán. Své odvolání považoval navrhovatel za bezdůvodné a protizákonné. Z toho důvodu podal k Nejvyššímu správnímu soudu volební stížnost, neboť měl za to, že odvolání zmocněncem bylo učiněno opožděně. Okamžik zahájení voleb nastal dne 6. 10. 2021 v 8:00 hod., přičemž k podání volebního zmocněnce došlo až v odpoledních hodinách téhož dne.

2. Navrhovatel se v řízení před Nejvyšším správním soudem domáhal vyslovení neplatnosti volby vyjmenovaných kandidátů koalice SPOLU, jež kandidovali do Poslanecké sněmovny ve volbách v Jihomoravském kraji ve dnech 6. 10. až 9. 10. 2021. Dále se domáhal vyslovení neplatnosti svého odvolání z kandidátní y koalice SPOLU a provedení přepočtu preferenčních hlasů udělených kandidátům uvedené koalice.

3. Napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu bylo rozhodnuto tak, že návrh na vyslovení neplatnosti volby blíže určených kandidátů koalice SPOLU se zamítá (výrok I.). Současně bylo výrokem II. stanoveno, kdo je náhradníkem kandidátů koalice SPOLU ve volbách v Jihomoravském kraji, přičemž stěžovatel byl uveden na sedmém místě. Výroky III. a IV. bylo rozhodnuto o nákladech řízení.

II.

Argumentace navrhovatele

4. V posuzované věci je navrhovatel toho názoru, že nezákonný stav byl způsoben nedodržením lhůty pro odvolání kandidáta, k němuž mohlo dojít nejpozději 48 hodin přede dnem voleb. Tím, že došlo k rozšíření termínu voleb, kdy voliči nacházející se v karanténě mohli volit již od 6. 10. 2021 od 8:00 hod., měla lhůta k možnému odvolání kandidátů skončit již 4. 10. 2021 v 8:00 hod. Jelikož Státní volební komise toto ve své činnosti nezohlednila, došlo podle navrhovatele k hrubému ovlivnění volby kandidátů a rovněž k zásahu do práva kandidáta být zvolen. Napadeným usnesením Nejvyššího správního soudu byl sice navrhovatel zařazen zpět na 16. místo kandidátní y koalice SPOLU a byl současně označen za 7. náhradníka, nicméně nebylo konstatováno hrubé porušení volebního práva a nebylo ani nařízeno přepočítání preferenčních hlasů, jehož se domáhal. Napadené rozhodnutí je podle navrhovatele nepřezkoumatelné a nenapravuje stav nezákonnosti.

III.

Posouzení návrhu Ústavním soudem

5. V souvislosti s posuzovanou věcí je Ústavní soud toho názoru, že na něj v plném rozsahu dopadají závěry obsažené v usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2022 sp. zn.

.

6. Předně je nutno konstatovat, že navrhovatel formuloval své podání jako ústavní stížnost, přičemž Ústavní soud ve shora uvedeném usnesení konstatoval, že tento typ podání není účinným prostředkem k právní ochraně řádného složení komor zákonodárného sboru a současně nemůže být v této věci ani účinným prostředkem ochrany subjektivního veřejného práva. Institut ústavní stížnosti nemůže splnit to, co se očekává od řízení ve věcech volebního soudnictví. Je tomu tak proto, že ve volbách, na rozdíl od obecného soudnictví, se nerozhoduje o subjektivních ústavně zaručených právech a svobodách, ale o legitimování zákonodárného sboru jako výrazu sebeorganizace nositele moci ve formě ustanovování reprezentace lidu ( y).

7. To však ještě neznamená, že by v obdobných případech byl ústavněprávní přezkum voleb vyloučen. Ústavní pořádek totiž nesvěřuje Ústavnímu soudu kompetenci rozhodovat o opravném prostředku pouze "o ověření volby poslance nebo senátora", nýbrž o opravném prostředku "ve věci" ověření této volby, tzn. o celém volebním procesu upraveným objektivním volebním právem, který vrcholí jeho ověřením. To znamená, že Ústavní soud by se musel návrhem na přezkum voleb zabývat i v případě, kdy by navrhovatel, který je aktivně legitimován k podání návrhu podle , , nebyl formálně právně aktivně legitimován k podání návrhu podle . To celé však za předpokladu, že by došlo k zachování lhůty k podání takového návrhu podle .

8. V posuzované věci byl návrh stěžovatele podán k Ústavnímu soudu dne 1. 12. 2021, přičemž jak bylo vysvětleno v usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, desetidenní lhůta k podání návrhu dle se počítá od usnesení Poslanecké sněmovny o ověření voleb, tj. zda jednotliví poslanci a náhradníci byli platně zvoleni [ , o jednacím řádu Poslanecké sněmovny]. To znamená, že v předmětném případě počala lhůta běžet dne 11. 11. 2021 a skončila nejbližším pracovním dnem, tj. 22. 11. 2021.

9. Na základě shora uvedených důvodů proto Ústavní soud podání navrhovatele označené jako ústavní stížnost odmítl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako návrh podaný po lhůtě stanovené tímto zákonem.

10. O návrhu bylo rozhodnuto podle čl. 1 odst. 2 písm. a) ve spojení s čl. 1 odst. 1 písm. c) rozhodnutí pléna Ústavního soudu ze dne 25. 3. 2014 č. Org. 24/14, o atrahování působnosti, publikovaného jako sdělení Ústavního soudu č. 52/2014 Sb., podle něhož si plénum Ústavního soudu vyhrazuje rozhodování o opravném prostředku ve věci ověření volby poslance nebo senátora podle písm. e) y.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2022

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu