Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 367/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, bez právního zastoupení, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. prosince 2021 č. j. -31, za účasti Nejvyššího správního soudu jako účastníka řízení, a Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 7. 2. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelky, z jejíhož obsahu lze dovodit, že jí brojí proti v záhlaví uvedenému rozsudku Nejvyššího správního soudu o zamítnutí její kasační stížnosti.

2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti obsahuje náležitosti podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), a zda jsou splněny procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem. Zjistil přitom, že podání stěžovatelky trpí zjevnými vadami. Stěžovatelka především není zastoupena advokátem a její ústavní stížnost postrádá jakékoliv odůvodnění, natož ústavněprávní argumentaci. V ústavní stížnosti pouze uvádí, že za účelem sepisu ústavní stížnosti již požádala o určení advokáta Českou advokátní komoru, která však její žádosti "opakovaně zamítá z důvodu nesplnění podmínek podle zákona o advokacii", čímž je porušováno její právo na právní pomoc v řízení před soudy podle d.

3. Podle a musejí být fyzické osoby jako účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem, a to na základě zvláštní procesní plné moci ( téhož zákona). Účel povinného zastoupení spočívá v tom, aby ústavní stížnost splňovala všechny náležitosti, které zákon stanoví, tj. zejména aby z podání bylo patrno, jaké věci se týká, co sleduje a čeho se navrhovatel domáhá, jakož i označení důkazů k tvrzením obsaženým v návrhu ( ) tak, aby se jí vůbec mohl Ústavní soud zabývat. Především pak musí být z návrhu zjevné, k porušení jakých stěžovatelčiných ústavně zaručených práv a svobod mělo podle ní dojít.

4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranila-li stěžovatelka vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud dospěl již mnohokrát k závěru, že při opakovaném podávání vadných návrhů již není nutnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo téže osobě vždy v každém jednotlivém řízení, stalo-li se tak v předcházejících věcech opakovaně. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat jí zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak je setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení postupem neúčelným a přepjatě formalistickým (viz např. usnesení ze dne 24. 8. 2021

sp. zn.

, ze dne 15. 5. 2019

sp. zn.

nebo ze dne 18. 6. 2021

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou veřejně dostupná na adrese http://nalus.usoud.cz).

5. Z úřední činnosti je Ústavnímu soudu známo, že stěžovatelka se na Ústavní soud obrátila již s více než devadesáti návrhy. Stěžovatelka byla mnohokrát poučena o nezbytnosti právního zastoupení před Ústavním soudem, včetně možnosti návrh odmítnout bez věcného projednání, nebudou-li vady podání odstraněny (např. ve věcech vedených pod

sp. zn.

,

,

,

,

nebo

). Ústavní soud tak nemá pochybnosti o tom, že stěžovatelka již byla řádně seznámena s požadavky kladenými zákonem na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, včetně povinnosti být zastoupena advokátem, a to již při podání ústavní stížnosti (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 23. 9. 2004). Přesto stěžovatelka nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti.

6. Jen pro úplnost Ústavní soud dodává, že důvodem pro poskytnutí lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti není ani sama skutečnost, že stěžovatelka požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta. Takový postup totiž volí stěžovatelka opakovaně, přičemž jak v ústavní stížnosti sama přiznává, její žádost o učení advokáta je opakovaně zamítána pro nesplnění zákonných podmínek.

7. Proto soudce zpravodaj za přiměřeného použití ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl, stejně jako například ve věcech vedených pod

sp. zn.

nebo

.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. února 2022

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.

soudce zpravodaj