Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2134/2023

-158

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudkyň JUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobce: R. T., zastoupený JUDr. Jaromírem Štůskem, LL.M., advokátem se sídlem Jandova 185/6, Praha 9, proti žalovanému: JUDr. František Pavelka, IČO 13136518, se sídlem Píškova 1958, Praha 5, zastoupený JUDr. Michalem Schmidem, advokátem se sídlem Na Souvrati 1009/6, Praha 6, za účasti vedlejší účastnice na straně žalovaného: Generali Česká pojišťovna, a.s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, Praha 1, zastoupená Mgr. Bc. Vladimírem Tabakem, advokátem se sídlem alej Svobody 881/56, Plzeň, o zaplacení 623.891 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 2. 2023, č. j. -129, takto:

I. Dovolání se odmítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejší účastnici na straně žalovaného náhradu nákladů dovolacího řízení 11.120 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám advokáta Mgr. Bc. Vladimíra Tabaka.

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 26. 9. 2022, č. j. -106, zamítl žalobu o zaplacení částky 623.891 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalovaný zastupoval žalobce jako advokát ve sporu vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , v němž žalobce požadoval po své bývalé partnerce 623.891 Kč z titulu nesplacené půjčky. Po předběžném posouzení soudkyní a sdělení jejího názoru o promlčení nároku žalovaný po poradě se žalobcem vzal žalobu zpět. Po výměně advokáta žalobce nyní tuto částku požaduje po žalovaném jako náhradu škody z důvodu nesprávného poskytnutí advokátní služby. Obvodní soud dospěl k závěru, že žalobce byl osobně přítomen na jednání, slyšel předběžný právní názor soudkyně ohledně promlčení a po poradě s advokátem výslovně souhlasil se zpětvzetím žaloby. Co se týče možného posouzení nároku vůči bývalé partnerce jako bezdůvodného obohacení, z finančních transakcí i samotných žalobních tvrzení je zřejmé, že šlo o půjčku. Nedošlo tedy k pochybení žalovaného při výkonu advokacie.

2. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 2. 2023, č. j. -129, rozsudek soudu I. stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil se skutkovým stavem zjištěným obvodním soudem i s jeho posouzením věci po právní stránce a pouze doplnil další skutková zjištění ze spisů Obvodního soudu pro Prahu 10 sp. zn. a sp. zn. . Na jejich základě potvrdil závěr soudu prvního stupně, že v projednávané věci byly finanční prostředky půjčkou původní partnerce žalobce, a tedy nemohlo jít o bezdůvodné obohacení. Odvolací soud podrobně rozvedl, proč neshledal pochybení žalovaného při poskytování právních služeb, a nebyl tedy splněn základní předpoklad odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou výkonem advokacie.

3. Proti rozsudku odvolacího soudu v celém jeho rozsahu podal žalobce dovolání, neboť má za to, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, a to v otázkách principu vázanosti soudu vlastním rozhodnutím, promlčení bezdůvodného obohacení mezi nesezdanými partnery a odpovědnosti advokáta za škodu způsobenou klientovi chybným právním názorem. Dovolatel konkrétně uvedl, že ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. byl v řízení proti své původní partnerce úspěšný v totožné věci z titulu bezdůvodného obohacení a tento právní závěr byl potvrzen i odvolacím soudem pod sp. zn. . Proto se měl tímto svým závěrem odvolací soud řídit i v projednávané věci. V takovém případě by musel dospět k závěru, že nárok uplatněný proti původní žalované v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. by mohl úspěšně uplatnit z titulu bezdůvodného obohacení mezi nesezdanými partnery a nemohl být promlčen. Mohl-li být žalobce úspěšný ve sporu z titulu bezdůvodného obohacení, žalovaný pochybil při poskytování právních služeb, jestliže nárok neuplatnil z tohoto právního titulu. K tomu dovolatel doplnil judikaturu dovolacího soudu, týkající se uvedených závěrů. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudu prvního stupně jakož i soudu odvolacího a věc vrátil k novému projednání.

4. K dovolání žalobce se vyjádřil žalovaný i vedlejší účastnice na straně žalovaného. Žalovaný uvedl, že žalobce se mýlí v podstatě problému, neboť vychází z premisy, že se ve věci vedené u odvolacího soudu pod sp. zn. jednalo o totožnou věc, a tedy mohl být úspěšný v původním řízení proti své bývalé partnerce. Neexistuje povinnost soudu řídit se svým předchozím rozhodnutím v jiné věci, která by popírala zásadu volného hodnocení důkazů. Otázka bezdůvodného obohacení mezi partnery není na danou věc přiléhavá a žádná z dovolatelem předložených otázek není relevantní pro projednávanou věc. Navrhl, aby dovolací soud dovolání zamítl a přiznal žalovanému náhradu nákladů dovolacího řízení.

5. Vedlejší účastnice na straně žalovaného uvedla, že dovolání směřuje i proti nákladovým výrokům, proti nimž je dovolání nepřípustné, že odvolací soud srozumitelně vysvětlil, proč jsou dovolatelem předkládané věci rozdílné a proč v projednávané věci nešlo o bezdůvodné obohacení. Dovolatel zpochybňuje především hodnocení důkazů a skutkový závěr, že nedošlo k porušení povinnosti žalovaného advokáta při výkonu advokacie. Navrhla, aby dovolací soud dovolání odmítl pro nepřípustnost, případně zamítl a uložil dovolateli nahradit náklady dovolacího řízení.

6. Nejvyšší soud shledal, že dovolání žalobce bylo podáno včas, oprávněnou osobou ( ), zastoupenou advokátem ve smyslu a 4 , není však přípustné.

7. Rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na právním závěru, že v původní věci vedené Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. proti bývalé partnerce dovolatele byl podle samotných tvrzení dovolatele i provedených zjištění založen závazkový vztah odpovídající půjčce podle starého ( ve znění účinném do 31. 12 2013) a zápůjčce dle současné právní úpravy (), a nemohl být tedy nárok úspěšně uplatněn z titulu bezdůvodného obohacení. Obsahem dovolání je přesvědčení dovolatele, že jelikož byl v řízení proti své bývalé partnerce vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. pro jiné jejich finanční transakce úspěšný z titulu bezdůvodného obohacení, měl být ze stejného důvodu úspěšný rovněž v původním řízení vedeném u téhož soudu pod sp. zn. , aniž by jakýmkoli způsobem reflektoval skutkovou i právní argumentaci odvolacího soudu (i soudu prvního stupně) ohledně rozdílu v posuzovaných věcech a nemožnosti uspět v původním řízení s nárokem z titulu bezdůvodného obohacení.

8. Odvolací soud přesvědčivě vysvětlil, proč v projednávané věci nebylo možné původní nárok podřadit pod bezdůvodné obohacení. Dovolatel ve svém dovolání k tomuto posouzení v podstatě žádné námitky nevznesl a místo toho se omezil na setrvání na svém názoru o bezdůvodném obohacení. Jelikož ze skutkových zjištění takový závěr nebylo možno učinit a dovolatel ani neuvádí konkrétní námitky zpochybňující právní posouzení odvolacího soudu, nemohou dovolací námitky založit přípustnost dovolání. Rovněž nelze dovoláním napadnout výrok o náhradě nákladů řízení [ ].

9. Jelikož dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je odmítl podle

10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení mezi žalobcem a žalovaným se opírá o ustanovení věty první, a Žalovaný má právo na náhradu nákladů spojených podáním vyjádření k dovolání, sestávajících z odměny advokáta ve výši 10.820 Kč podle , , bodu 6, , a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném ke dni podání vyjádření k dovolání za jeden úkon právní služby a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle a advokátního tarifu, celkem tedy 11.120 Kč.

11. O náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a vedlejší účastnicí rozhodl Nejvyšší soud podle týchž ustanovení procesního předpisu a zavázal žalobce, jehož dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které vznikly vedlejší účastnici, jež v řízení podporovala žalovaného, a to v souvislosti s podáním jejího vyjádření k dovolání.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 2. 2025

JUDr. Robert Waltr předseda senátu