Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2831/2024

20 Cdo 2831/2024-118

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněného M. U.,zastoupeného Mgr. Milanem Lukendou, advokátem se sídlem v Praze, Hybernská 1009/24, proti povinnému DŘEVODÍLO Rousínov, výrobní družstvo, se sídlem v Rousínově, Lípová 1242/2b, identifikační číslo osoby 00030597, zastoupenému JUDr. Petrem Hromkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradská 34/30, pro nepeněžité plnění, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. června 2024, č. j. -82, takto:

Odůvodnění:

1/ Ve shora označené věci Okresní soud ve Vyškově (dále „soud prvního stupně“ či „okresní soud“) usnesením ze dne 2. 4. 2024, č. j. -59, zastavil exekuci vedenou pověřeným soudním exekutorem JUDr. Lukášem Jíchou, Exekutorský úřad Přerov, pod sp. zn. 203 EX 37819/23, k vymožení povinnosti povinného odstranit betonové piloty umístěné na pozemcích parc. č. XY a parc. č. XY, které leží v katastrálním území XY (dále též „zatížené pozemky“), a zdržet se umísťování obdobných překážek na tyto pozemky, a to podle vykonatelného usnesení okresního soudu ze dne 21. 6. 2021, č. j. -29, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně (dále „odvolací soud“) ze dne 30. 9. 2022, č. j. -108 (dále „exekuční titul“ - viz výrok I), a současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II) a nákladů exekuce (výrok III).

2/ Soud prvního stupně dospěl k závěru, že ukládá-li exekuční titul povinnému pouze povinnost odstranit z označených pozemků betonové piloty a zdržet se umisťování obdobných překážek, pak na jeho základě nelze vymoci povinnost odstranit dopravní značení, které v souladu s dopravními předpisy a po oznámení příslušnému dopravnímu správnímu orgánu povinný instaloval v rámci svého areálu, v němž se nachází (v jeho výlučném vlastnictví) neveřejné účelové pozemní komunikace. K takovému státně mocenskému zásahu prostřednictvím exekuce podkladové rozhodnutí neopravňuje, a exekuci je proto namístě podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále „ “), zastavit. Mezi účastníky přitom bylo nesporné, že samotné betonové piloty povinný odstranil již v době před podáním exekučního návrhu.

3/ Odvolací soud k odvolání oprávněného usnesením ze dne 13. 6. 2024, č. j. -82, rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se exekuce nezastavuje (výrokem I), a současně zrušil výroky usnesení soudu prvního stupně o nákladech řízení, resp. exekuce (výrokem II).

4/ Při aprobaci skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně dospěl odvolací soud k závěru, že dopravní značky, jakož i betonové piloty, tj. hmotné překážky umístněné na zatížených pozemcích, oprávněnému znemožňují a znesnadňují vykonávat jeho práva plynoucí ze služebností jemu svědčících pro výkon podnikatelské činnosti. Jednání povinného směřuje spíše ke snaze opět vztahy mezi účastníky znepřehlednit, a nikoli je konsolidovat. Nejen betonové překážky, patníky, ale také jakékoliv dopravní značení umístěné v daném místě fakticky v libovůli a v plné režii povinného, kdy dopravní značení ukazuje kupř. přikázaný směr jízdy napravo nebo nalevo, ačkoliv je z povahy věci zřejmé, že silnice končí stavbou a rovně prostě pokračovat v jízdě nelze, takovou „obdobnou překážku“ označenou exekučním titulem představuje.

5/ Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jehož přípustnost ve smyslu vymezil tvrzením, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu přijaté k zajištění práva na spravedlivý proces, zejména pak od usnesení ze dne 5. prosince 2017, sp. zn. , a to konkrétně při řešení otázek:

a/ zda odvolací exekuční soud bez opory v textu odůvodnění vykonávaného rozhodnutí (tedy vytrhnutím jeho výroku z kontextu celého rozhodnutí) může svým výkladem, jenž je navíc postaven na (mezi účastníky) sporných skutkových zjištěních, ke kterým odvolací soud neprovedl procesní dokazování ( ), rozšiřovat rozsah uložené povinnosti - zde konkrétně, aby se povinný zdržel umisťování obdobných překážek na své (ve vykonávaném rozhodnutí vymezené pozemky), jakými byly povinným instalované a následně i podle vykonávaného rozhodnutí jím dobrovolně odstraněné betonové piloty, jejichž instalace povinným podle závěrů vykonávaného rozhodnutí narušila pokojný stav držby práva žalobce (pozn. oprávněného) věcných břemen chůze a jízdy přes povinné pozemky k pozemkům oprávněného - a to i na umístění svislých dopravních značek, které jednak podléhá veřejnoprávní regulaci podle , o provozu na pozemních komunikacích, a druhak i podle tvrzení samotného oprávněného ztěžuje, tzn. slovy vykonávaného rozhodnutí může narušovat pokojný stav držby práva věcných břemen, ovšem pouze v části „stání“, která zahrnuje parkování vozidel a případně těž jejich nakládku a vykládku, o kterém však ani ve výrokové části vykonávaného rozhodnutí, ani v textu jeho odůvodnění není žádné zmínky, jelikož tehdy oprávněným uplatněný požadavek (na odstranění betonových pilotů) zjevně směřoval k odstranění překážek ztěžujících průjezd vozidel (a nikoli jejich parkování, nakládku, vykládku apod.),

a b/ zda vlastník neveřejně přístupné účelové komunikace - jakým je povinný ve vztahu k povinným pozemkům, na kterých instaloval ony předmětné 3ks svislých dopravních značek - může umístěním této místní a přechodné úpravy provozu, prostřednictvím které stanovuje / modifikuje pravidla silničního provozu v souladu s obecnou úpravou provozu na pozemních komunikacích danou zákonem, aniž toto umístění koliduje s výkonem práv plynoucích z předmětných věcných břemen, tj. chůze a jízdy, narušovat (jakýmkoli způsobem) pokojný stav držby práva těchto věcných břemen, natož v rozsahu a intenzitě obdobných, jakými byl pokojný stav držby těchto práv narušen instalací co do skutkové i právní povahy zcela odlišných betonových pilotů, to vše přitom za dalšího nezbytného (a obecného) předpokladu, totiž, že takováto místní a přechodná regulace nenaplňuje znaky zneužití výkonu tohoto práva ze strany vlastníka neveřejně přístupné účelové komunikace a/nebo jednání in fraudem legis (jak tento závěr odvolací soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí naznačuje - ovšem opět zcela bez opory v objektivních skutečnostech, natož aby tuto skutkovou hypotézu ověřil předepsaným procesním postupem podle - a nakonec jej ani náležitě, tedy přesvědčivě a přezkoumatelně neodůvodnil.

6/ Dovolatel rovněž namítá, že odvolací soud rozhodl ve věci bez jednání, ačkoli tak podle učinit měl, a tedy v rozporu s usneseními Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sp. zn. , ze dne 26. října 2021, sp. zn. , ze dne 18. října 2017, sp. zn. , či ze dne 20. září 2016, sp. zn. . Jestliže totiž rozhodné skutkové okolnosti byly mezi účastníky sporné nebo pochybné, bylo třeba podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2004, sp. zn. , v řízení před odvolacím soudem nařídit jednání. Umístění dopravních značek, pro něž má povinný skutečný a ospravedlnitelný důvod regulace provozu v areálu, může sice pro oprávněného představovat jisté ztížení pro výkon věcného břemene stání (parkování), ovšem nikoli břemene chůze či jízdy, do oblasti jejichž ochrany naopak výlučně směřoval účel exekučního titulu.

7/ Oprávněný ve svém vyjádření k dovolání podotkl, že nařizovat jednání nebylo třeba, šlo by o postup neúčelný, nehospodárný a jen by se tím navyšovaly náklady řízení. V exekučním návrhu není uvedeno, že by se měl týkat jen ochrany práv oprávněného z práv průjezdu a jízdy. Naopak, z žaloby na ochranu rušené držby, na jejímž základě byl vydán exekuční titul, je zřejmé, že se oprávněný domáhal ochrany všech svých práv ze služebností, a taková ochrana mu byla soudem poskytnuta. Povinný dopravní značky na pozemky umístil bez jakéhokoliv povolení či oznámení, a tedy v rozporu se zákonem.

8/ Nejvyšší soud jako soud dovolací (viz ) rozhodl o dovolání povinného podle ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále opět „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovaným účastníkem exekučního řízení (viz , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl bez jednání ( věta první ) k závěru, že dovolání je v otázce povinnosti odvolacího soudu nařídit ve smyslu věta za středníkem jednání v řízení o zastavení exekuce podle přípustné (hlediskem odchýlení se od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu - viz , zároveň hlediskem porušení práva na spravedlivý proces - viz např. nález Ústavního soudu ze dne 6. prosince 2016, sp. zn. , srov. dále např. usnesení Ústavního soudu ze dne 28. března 2013, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. prosince 2017, sp. zn. ), a současně i opodstatněné.

9/ Podle výkon rozhodnutí je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat.

10/ Podle soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon.

11/ Podle k projednání odvolání není třeba nařizovat jednání také tehdy, jestliže se v odvolacím řízení neprovádí šetření nebo dokazování nebo jestliže soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem bez nařízení jednání; to neplatí, bylo-li odvolání podáno proti usnesení soudu prvního stupně vydanému ve věci zastavení výkonu rozhodnutí podle a h).

12/ Podle ex. řádu nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení .

13/ Podstata řízení o návrhu na zastavení exekuce pro vymožení nepeněžitého plnění podle spočívá v posouzení obsahu a rozsahu povinnosti uložené exekučním titulem a dále ve zjištění, zda svoji povinnost povinný řádným způsobem a v souladu s výrokem a odůvodněním exekučního titulu splnil. V nyní posuzované věci z exekučního titulu mj. vyplývá povinnost zdržet se umísťování překážek obdobných betonovým pilotům umístěným na zatížených pozemcích, na nichž bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy (ve prospěch panujících pozemků ve vlastnictví oprávněného). Oprávněný podle soudu prvního stupně zahájil exekuční řízení z důvodu, že povinný „umístil dopravní značky na pozemku p. č. XY v katastrálním území XY“.

14/ Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ve vykonávacím řízení zásadně platí, že soud nařídí jednání, jen považuje-li to za nutné nebo stanoví-li to zákon (srov. ). Jestliže však soud rozhoduje o návrhu na zastavení exekuce podle nebo h) , rozhoduje zpravidla po předchozím jednání, což se týká i jednání před odvolacím soudem (srov. ). O zastavení exekuce podle nebo h) lze rozhodnout bez nařízení jednání jen tehdy, pakliže tvrzení účastníků, v nichž soud spatřuje důvod pro zastavení exekuce, jsou shodná (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 1997, sp. zn. ); jsou-li však rozhodné skutkové okolnosti mezi účastníky sporné nebo pochybné, je třeba jednání nařídit (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2004, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč., či dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. prosince 2017, sp. zn. ).

15/ V projednávané věci odvolací soud svá skutková zjištění primárně čerpal z jediné - k návrhu přiložené - fotografie, čímž rezignoval na zjišťování rozhodných okolností případu z vlastního dokazování. Nadto, neučinil-li tak při zákonem vyžadovaném ústním projednání věci, nerespektoval mimo jiné právo povinného být slyšen (srov. d). Lze sice do jisté míry pochopit jeho závěr, že není možno vyžadovat, aby exekuční titul vyjmenovával všechny teoreticky představitelné překážky způsobilé narušit či omezit věcné břemeno chůze a jízdy svědčící oprávněnému (právě z tohoto důvodu exekuční titul pracuje s termínem „umísťování obdobných překážek“), uvedenou argumentací nicméně nelze zhojit nedostatek ústního projednání věci a chybějící rozhodná (a mezi účastníky zjevně sporná a podstatou skutková) zjištění, kdy a za jakých okolností došlo k umístění dopravních značek (z hlediska doby vydání exekučního titulu, jakož i z pohledu předpisů správního práva), zda tyto značky svojí přítomností skutečně brání oprávněnému ve výkonu práv z označených věcných břemen ve smyslu exekučního titulu, případně zda nejde o důvody omluvitelné či racionálně překlenutelné.

16/ S odkazem na vyslovené důvody Nejvyšší soud napadené usnesení podle a 2 věta první ruší a věc vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení, v němž bude soud právním názorem dovolacího soudu vázán ( část věty první za středníkem ve spojení s ). V novém rozhodnutí o věci soud nařídí jednání za účelem zjištění pro rozhodnutí podstatných skutečností. Vzhledem k tomu, že prozatím není zřejmé, jaká skutková zjištění budou učiněna, nebylo možné (bylo by předčasné) zabývat se věcnými námitkami dovolatele.

17/ Se zřetelem k výsledku dovolacího řízení a k Ústavním soudem akceptované přiměřené lhůtě pro rozhodnutí dovolacího soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. ) není návrh dovolatele na odklad právní moci či vykonatelnosti napadeného usnesení ( ) důvodný, přičemž Nejvyšší soud v tomto případě zvláštní zamítavé rozhodnutí nevydává (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2005, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2017, sp. zn. ).

18/ O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud (soudní exekutor) rozhodne v novém rozhodnutí o věci ( věta druhá ), případně o těchto nákladech bude rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 1. 2025

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu