Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 298/2024

27 Cdo 298/2024-114

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce R. L., zastoupeného JUDr. Petrem Bauerem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Jinonická 804/80, PSČ 158 00, proti žalované 1. zemědělské a. s. Chorušice akciové společnosti, se sídlem v Chorušicích č. p. 118, PSČ 277 37, identifikační číslo osoby 46357238, zastoupené Mgr. Miroslavem Faměrou, advokátem, se sídlem v Praze 6, U Stanice 11/4, PSČ 162 00, o uložení povinnosti provést zápis do seznamu akcionářů, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. 10. 2023, č. j. -92, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení 4.114 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze dne 2. 9. 2022 se žalobce domáhá zápisu do seznamu akcionářů žalované s tím, že původní akcionář žalované K. P. se na základě kupních smluv uzavřených dne 2. 2. 2022 zavázal převést akcie na jméno vydané žalovanou na žalobce. Dne 6. 6. 2022 a dne 8. 6. 2022 žalobce požádal v souladu se stanovami žalované představenstvo žalované o udělení souhlasu s převodem akcií. Představenstvo žalované dopisem ze dne 24. 6. 2022 K. P. a žalobci sdělilo, že žádost o souhlas s převodem akcií projednalo na svém zasedání konaném dne 17. 6. 2002 a rozhodlo, že požadovaný souhlas neuděluje. Žalobce má za to, že rozhodnutí představenstva žalované o neudělení souhlasu s převodem akcií není řádné, neboť postrádá odůvodnění. V souladu s , o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též jen „z. o. k.“], tak podle žalobce nastala nevyvratitelná právní domněnka, že souhlas s převodem akcií byl udělen.

[2] Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 2. 2023, č. j. -66, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.).

[3] Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle a 2 , (dále též jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Odvolací soud v projednávané věci uzavřel, že žalobce se nestal akcionářem žalované, neboť k převodu akcií na jeho osobu neudělilo představenstvo žalované stanovami požadovaný souhlas, s tím, že „odůvodnění takto neuděleného souhlasu nutné není, což je zřejmé i z toho, že proti jeho neudělení se nelze zásadně nijak bránit … Jde o projev principu proporcionality, dle něhož soudy mohou zasahovat do vnitřních poměrů korporací jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek“. Tento závěr je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu, z níž se podává, že:

1) Platnost rozhodnutí statutárního orgánu nemůže soud v občanském soudním řízení přezkoumávat (v poměrech akciové společnosti srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2024, sen. zn. , v poměrech společnosti s ručením omezeným srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2019, sp. zn. , a v poměrech družstev srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2024, sp. zn. ).

2) Je tomu tak proto, že toto pojetí odpovídá doktríně „minimalizace zásahů“, podle níž může soud zasahovat do vnitřních poměrů obchodní společnosti jen v zákonem stanovených případech a za zákonem stanovených podmínek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2005, sp. zn. , či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 10/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

[6] Uvedené pak jednoznačně vyplývá též z § 430 odst. 1 z. o. k., podle něhož se lze neplatnosti rozhodnutí jiných orgánů dovolávat pouze tehdy, byla-li tato rozhodnutí činěna v působnosti valné hromady, bylo-li rozhodnuto o vyloučení akcionáře ze společnosti nebo prohlášení akcie či zatímního listu za neplatný.

[7] Rozhodnutí představenstva akciové společnosti o udělení souhlasu či nesouhlasu s převodem akcií na jméno není rozhodnutím učiněným v působnosti valné hromady ani rozhodnutím o záležitostech uvedených v § 430 odst. 1 z. o. k.

[8] Rozhodnutí představenstva žalované ze dne 17. 6. 2022 bylo stranám smluv o převodu akcií řádně oznámeno (což ostatně dovolatel v dovolání nijak nepopřel; k tomu srov. obdobně závěry rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , odst. 56 a 57 odůvodnění). Jeho soulad se zákonem či stanovami nelze podrobit soudní kontrole, t. j. nelze oproti mínění dovolatele dovozovat závěr o jeho neplatnosti odkazem na absenci odůvodnění způsobující jeho nepřezkoumatelnost (srov. též výslovné znění § 45 odst. 4 z. o. k. a závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2019, sp. zn. ), a tudíž o vzniku nevyvratitelné právní domněnky uvedené v § 272 odst. 2 z. o. k. Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že dovolatelem namítaná absence odůvodnění rozhodnutí představenstva žalované nevede k závěru o jeho neurčitosti nebo nesrozumitelnosti, neboť z jeho obsahu je nepochybné, jaké právní následky mělo toto rozhodnutí vyvolat (k výkladu pojmů neurčitosti a nesrozumitelnosti právního jednání srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. ).

[9] Údajné protiprávní jednání členů představenstva žalované a ostatních akcionářů žalované tvrzené dovolatelem v dovolání, jakož i případné nároky akcionáře K. P. z takového jednání vzniklé, tudíž nemají vliv na závěr, podle něhož se žalobce nestal akcionářem žalované, a proto dovolatelem formulovaná otázka založená na těchto námitkách nemůže založit přípustnost podaného dovolání.

[10] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( in fine ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 28. 1. 2025

JUDr. Marek Doležal předseda senátu