Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3297/2024

26 Cdo 3297/2024-66

USNESENÍ

M. K.

, proti žalované

M. K.

, zastoupené JUDr. Radkem Bechyně, advokátem se sídlem v Kolíně, Legerova 148, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Písku pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 18. 6. 2024, č. j. -37, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Okresní soud v Písku (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 7. 2. 2024, č. j. -22, vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost vyklidit do 15 dnů od právní moci rozsudku tam specifikovaný byt – dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“ (výrok I); současně rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).

2. Krajský soud v Českých Budějovicích (odvolací soud) rozsudkem ze dne 18. 6. 2024, č. j. -37, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil vyjma lhůty k plnění stanovené v jeho výroku I, kterou prodloužil na 3 měsíce od právní moci rozsudku (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

3. Dovolání žalované (dovolatelky) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), neboť dovoláním zpochybněnou otázku vzniku (a případně i zrušení a vypořádání) společného nájmu účastnic k předmětnému bytu odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

4. V rozsudku ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. , Nejvyšší soud mimo jiné vyložil, že obsahově je manželství vymezeno v , , ve znění do 31. 12. 2024 (dále jen „ “, resp. „o. z.“), jako trvalý svazek muže a ženy vzniklý způsobem, který stanoví tento zákon, přičemž hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Registrované partnerství pak zákonodárce v zákona o registrovaném partnerství definuje jako trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví vzniklé způsobem stanoveným tímto zákonem. (…) Z dikce zákona je patrné, že zákonodárce neměl v úmyslu, aby byly pojmy „manžel“ a „registrovaný partner“ v kontextu zcela zaměnitelné, naopak formou negativního odkazu v o. z. výslovně vylučuje obdobné užití ustanovení o manželství v části druhé pro registrované partnerství a práva a povinnosti partnerů. (…) Je otázkou politickou, zda se zákonodárce rozhodne nějaké právo či povinnost vtělit do zákona. V tomto případě se ani nejedná o mezeru v zákoně, nýbrž o odkaz (a contrario) ve formě výslovně vylučující použití právní úpravy ve druhé části na vztahy registrovaného partnerství. Nejde tedy o problém analogie, nýbrž odkazu na to, co „obdobně“ lze a co naopak vůbec nelze na tento právní institut použít.

5. Se zřetelem k citovaným právním závěrům nelze na posuzovaný případ, ve kterém jde o vyklizení bývalého (registrovaného) partnera z bytu společně užívaného partnery po zrušení jejich partnerského soužití, ani analogicky aplikovat ustanovení a o. z., na něž v dovolání poukázala dovolatelka, neboť dotčená ustanovení, upravující některé otázky bydlení manželů (včetně jejich bydlení po zániku manželství rozvodem), jsou zařazena do druhé části , kterou na registrované partnerství a práva a povinnosti partnerů použít nelze ( o. z. a contrario). Dovodil-li tak v projednávané věci odvolací soud (soud prvního stupně), že samotná existence registrovaného partnerství účastnic v době uzavření smlouvy o nájmu předmětného bytu, v níž jako nájemkyně vystupovala pouze žalobkyně (a nikoli též žalovaná), nemá žádný právní význam z hlediska možného vzniku společného nájmu bytu účastnic (společný nájem předmětného bytu mohl účastnicím vzniknout, jen pokud by s pronajímatelem uzavřely smlouvu o nájmu tohoto bytu obě dvě, jak s odkazem na ustanovení o. z. ve svém rozhodnutí vysvětlil již soud prvního stupně), neodchýlil se od výše uvedené judikatury; jeho rozhodnutí je naopak výrazem standardní soudní praxe.

6. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle

7. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 1. 2025

Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu