Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2231/2023

29 Cdo 2231/2023-391

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce PETRONEL spol. s r. o., se sídlem v Desné, Riedlova 919, PSČ 468 61, identifikační číslo osoby 25 00 51 38, zastoupeného Mgr. Michalem Mlezivou, LL.M., advokátem, se sídlem v Mostě, Vítězslava Nezvala 2498/17, PSČ 434 01, proti žalovanému P. Ř., zastoupenému JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem, se sídlem v Liberci, Měsíčná 256/2, PSČ 460 07, o zaplacení částky 107.498,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. března 2023, č. j. -345, takto:

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne 16. listopadu 2022, č. j. -292, uložil žalovanému (P. Ř.), aby zaplatil žalobci (PETRONEL spol. s r. o.) částku 107.498,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 4. května 2021 do zaplacení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výroky II. a III.).

Městský soud v Praze k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 30. března 2023, č. j. -345, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Odvolací soud – vycházeje z , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), a , , a 2 a , , a odkazuje na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. února 2012, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 67/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 67/2012“) – shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že:

a) Kupní smlouva ze dne 20. prosince 2002 uzavřená mezi žalobcem a Národní stavební společností a. s. (dále jen „společnost N“), podle níž žalobce nabyl vlastnické právo k (označeným) nemovitostem (dále jen „nemovitosti“), je platná, když sjednaná kupní cena, ač nebyla určena posudkem znalce jmenovaného soudem, byla cenou obvyklou.

b) Skutečnost, že žaloba o vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty společnosti N byla (v době před vydáním R 67/2012) zamítnuta, nic nemění na tom, že žalobce měl k výtěžku zpeněžení nemovitostí (v rozsahu žalované částky) lepší právo, než žalovaný, jemuž byl výtěžek zpeněžení v konkursním řízení společnosti N vyplacen.

c) Žalovanému, který se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, vznikla povinnost vydat toto obohacení žalobci.

d) Jelikož společnost N nebyla vlastníkem nemovitostí, nesvědčil žalovanému žádný spravedlivý důvod k tomu, aby si mohl podíl na výtěžku zpeněžení nemovitostí ponechat; nelze mít za spravedlivé, aby pohledávka žalovaného za společností N byla uspokojena z majetku žalobce. Případná dobrá víra žalovaného by mohla mít význam pouze tehdy, kdyby nebylo možné vydat předmět bezdůvodného obohacení; to se ale netýká finančních prostředků.

e) Jde-li o výklad § 196a odst. 3 obch. zák., ke změně judikatury Nejvyššího soudu (viz R 67/2012) došlo sice až v průběhu konkursního řízení na majetek společnosti N, avšak řadu let před zahájením řízení v projednávané věci. Nesprávné přesvědčení žalovaného o spravedlivém nabytí výtěžku zpeněžení nemohlo být důvodem pro zamítnutí žaloby. Žalobci nelze klást k tíži ani to, v jakém rozsahu byla uspokojena pohledávka žalovaného v konkursním řízení společnosti N; nelze dovodit ani „žádný nepoctivý úmysl či nepoctivé jednání“ žalobce v souvislosti s kupní smlouvou.

Dovolání žalovaného proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které mohlo být přípustné jen podle , (dále jen „ “), Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné ( a 2 ).

Učinil tak proto, že rozhodnutí odvolacího soudu je z pohledu dovolatelem vymezeného důvodu přípustnosti dovolání a dovolacích důvodů v souladu:

1) V řešení otázky předpokladů pro úspěch žaloby z tzv. lepšího práva (a jejich splnění v poměrech dané věci) se závěry formulovanými Nejvyšším soudem v R 67/2012 a (ve vazbě na povahu vylučovací žaloby podle , o konkursu a vyrovnání, a jejího neúspěchu) v rozsudku ze dne 29. července 2004, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 81/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a v rozsudku ze dne 25. února 2009, sp. zn. .

2) V posouzení a hodnocení důkazů ohledně obvyklé ceny nemovitostí se závěry obsaženými v rozsudku ze dne 17. července 2014, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 109/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i s judikaturními závěry shrnutými např. v důvodech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2020, sp. zn. .

Současně nelze přehlédnout, že:

a) Dovolateli byla vyplacena (příslušná část) výtěžku zpeněžení nemovitostí v konkursním řízení společnosti N až v době po změně judikatury Nejvyššího soudu (viz rozvrhové usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. března 2019, č. j. -1478, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 17. prosince 2019, č. j. -1522).

b) Dovolatel nepřípustně zpochybňuje (i) správnost skutkových zjištění soudů nižších stupňů, včetně hodnocení provedených důkazů; současně polemizuje s právním posouzením věci vycházeje z jiného, než soudy zjištěného skutkového stavu (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. , jakož i nález Ústavního soudu ze dne 26. září 2017, sp. zn. ). Přitom skutkový závěr ohledně výše obvyklé ceny neshledává Nejvyšší soud ani zjevně nepřiměřeným. Vzhledem k rozdílům ve skutkovém stavu hodnotí Nejvyšší soud jako nepřiléhavé i poukazy dovolatele na (označenou) judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu.

c) V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. [ve věci žalobce proti tamnímu žalovanému (GENOR Finance s. r. o.) o zaplacení částky 506.220,- Kč z titulu tzv. lepšího práva k části výtěžku zpeněžení nemovitostí] dospěly soudy všech stupňů k závěru o platnosti kupní smlouvy ze dne 20. prosince 2002, majíce za to, že sjednaná kupní cena byla cenou obvyklou; srov. důvody rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 3. ledna 2023, č. j. -162, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. května 2023, č. j. -206, a s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2024, č. j. -254.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn , a , když dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Ty v dané věci sestávají z mimosoudní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 7. července 2023), která podle bodu 5, a , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), ve znění účinném k datu podání vyjádření, činí (z tarifní hodnoty 107.498,- Kč) 5.420,- Kč, z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ( a 3 ); celkem činí 6.921,20 Kč.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce (výkonu rozhodnutí).

V Brně dne 29. 1. 2025

JUDr. Petr Gemmel předseda senátu