Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Nd 406/2024

26 Nd 406/2024-82

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň JUDr. Jitky Dýškové a Mgr. Lucie Jackwerthové v právní věci žalobkyně Richter + Frenzel s.r.o., se sídlem v Praze 9, U Technoplynu 1572/1, IČO 61852325, zastoupené JUDr. Jaroslavou Vodáčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Příkop 843/4, proti žalované PK building & engineering s.r.o., se sídlem v Brně, Lidická 700/19, IČO 07378505, zastoupené Mgr. Davidem Novákem, advokátem se sídlem v Brně, Šumavská 525/33, o zaplacení 175.530 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o návrhu žalované na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:

se nepřikazuje

k projednání a rozhodnutí Městskému soudu v Brně.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 175.530 Kč s úroky z prodlení. Městský soud v Brně usnesením ze dne 30. 1. 2023, č. j. -50 (ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. 5. 2024, č. j. -63), vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Obvodnímu soudu pro Prahu 9 jako soudu místně příslušnému podle dohody účastníků o výlučné prorogaci ve smyslu , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “).

2. Podáním ze dne 6. 8. 2024 žalovaná navrhla, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Městskému soudu v Brně. Návrh odůvodnila tím, že zástupci obou účastníků mají své sídlo v Brně, jednání před soudem v Praze by znamenalo zbytečné zvýšení nákladů a větší časovou zátěž. Projednání věci Městským soudem v Brně by bylo efektivnější i z hlediska provádění důkazů, v Brně mají bydliště i žalobkyní navržení (případně i případní další) svědci či zaměstnanci klíčoví pro objasnění sporu, nachází se tam i většina dokumentů a fyzických důkazů. Rovněž sama žalobkyně (i přes existenci prorogační doložky) podala žalobu u tohoto soudu, přikázáním věci by tak byla respektována její svobodná volba, předešlo by se zbytečným nákladům a zajistil se efektivnější průběh řízení, což je v souladu se zásadou procesní ekonomie.

3. Žalobkyně s delegací Městskému soudu v Brně nesouhlasila, návrh považovala pouze za procesní obstrukci (byť připustila, že v obecné rovině lze s projednáváním věci u Městského soudu v Brně souhlasit) a navrhla proto, aby Obvodní soud pro Prahu 9 nepřekládal věc k rozhodnutí Nejvyššímu soudu, ale aby sám návrh na přikázání věci zamítl (odkázala přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Zdůraznila také, že podle judikatury skutečnosti uváděné žalovanou nelze považovat za důvody pro přikázání věci jinému soudu.

4. Podle může být věc přikázána jinému soudu téhož stupně též z důvodu vhodnosti. Podle věty první o přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána.

5. Důvody vhodnosti podle mohou být různé – v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Především jde o takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně. Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 odst. 1 d). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srovnej např. nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. , uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

6. V nyní projednávané věci podmínky pro takový mimořádný postup splněny nejsou. Skutečnost, že některý z účastníků řízení či jeho zástupce nemá sídlo v obvodu věcně a místně příslušného soudu a musí proto překonat mezi svým sídlem a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost nebo že cesta k příslušnému soudu je pro něj spojena s organizačními, finančními a jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přesvědčivě odůvodnit přikázání věci jinému soudu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2009, sp. zn. ). Ani sama skutečnost, že v řízení může být nutné provést výslech svědků, jež bydlí či sídlí mimo obvod (místně příslušného) soudu, rovněž není důvodem pro přikázání věci soudu, v jehož obvodu svědci žijí či mají sídlo (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. , či ze dne 7. 7. 2016, sp. zn. ), tím spíše za situace, kdy žalobkyně s přikázáním věci Městskému soudu v Brně nesouhlasí. Ostatně případný výslech svědků může být proveden též s využitím videokonferenčního zařízení nebo prostřednictvím dožádaného soudu ( ve spojení s ).

7. Závěrem je třeba zdůraznit, že místní příslušnost Obvodního soudu pro Prahu 9 založili sami účastníci (při znalosti svých poměrů) sjednáním prorogační doložky.

8. Nejvyšší soud (jako nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a tomu, jemuž má být věc přikázána) proto dospěl k závěru, že zákonné podmínky pro přikázání věci jinému soudu splněny nejsou, a návrhu na přikázání věci Městskému soudu v Brně podle nevyhověl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 1. 2025

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu