Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 163/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Václava Veselého, advokáta, sídlem Gutova 3297/4, Praha 10, proti I. výroku rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. září 2021 č. j. -244, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení a Lenky Prokešové, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 19. 1. 2022 napadl stěžovatel v záhlaví uvedené rozhodnutí.

2. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

3. Z obsahu ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že napadeným výrokem rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") byl změněn rozsudek Okresního soudu Praha - západ (dále jen "okresní soud") ze dne 24. 9. 2020 č. j. -169, ve znění opravného usnesení ze dne 24. 2. 2021 č. j. -189 a opravného usnesení ze dne 21. 6. 2021 č. j. -200 tak, že výše nákladů řízení činí 90 303 Kč a lhůta k plnění činí 30 dnů.

4. Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjadřuje svůj nesouhlas s tím, že krajský soud náklady řízení přiznané okresním soudem jeho dnes již zemřelému klientu Josefu Smolíkovi ve výši 170 513,20 Kč snížil na částku 90 3030 Kč. Stěžovatel se domnívá, že přizná-li orgán veřejné moci procesně úspěšnému a advokátem zastoupenému účastníku za kvalifikované právní zastoupení nikoliv plnou výši mimosmluvní odměny, může tím dojít k zásahu do ústavně zaručeného práva na ochranu majetku nejen klienta, ale též jeho právního zástupce, a současně i k zásahu do ústavně zaručeného práva na spravedlivou odměnu za práci advokáta podle d. Stěžovatel je proto přesvědčen, že je oprávněn podat ústavní stížnost proti rozhodnutí orgánu veřejné moci, kterým byla výše jeho mimosmluvní odměny krácena, v této souvislosti odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, která připouští právo soudního exekutora podat ústavní stížnost proti pravomocnému rozhodnutí soudu, jímž byla stanovena jeho odměna ve výši nižší, než v jaké ji soudní exekutor vyčíslil v příkazu k náhradě nákladů exekuce.

5. Ústavní soud se otázkou přípustnosti ústavní stížnosti, v níž advokát jako stěžovatel s obdobnou argumentací namítal zásah do práv advokáta na podnikání a na odměnu za práci, a takový návrh shledal podaný někým zjevně neoprávněným podle .

6. V usnesení ze dne 29. 1. 2014

sp. zn.

(rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz) Ústavní soud uvedl, že nebyl-li advokát účastníkem soudního řízení, nemohla mu být přiznána náhrada nákladů řízení, a proto nemohlo být zasaženo ani do jeho ústavně zaručených práv. V citovaném usnesení Ústavní soud dodal, že náhrada nákladů řízení je zásadně přiznávána a připadá účastníkovi soudního řízení a nikoliv jeho advokátovi. Přiznání či nepřiznání náhrady nákladů řízení přitom není rozhodující pro stanovení odměny advokáta. Odměňování advokáta se totiž ve shodě se , o advokacii, řídí smlouvou o poskytování právních služeb uzavřenou mezi klientem a jeho advokátem, případně mimosmluvní odměnou podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Stanoví-li si potom strany odměnu za poskytování právních služeb na základě úspěchu ve věci nebo ve výši náhrady nákladů řízení, je taková úprava především na odpovědnosti obou smluvních stran, a proto v případě, kdy není přiznána náhrada nákladů řízení, je nutno odmítnout tvrzení o zásahu do ústavně zaručených práv advokáta. Obdobně v usnesení ze dne 4. 1. 2022

sp. zn.

Ústavní soud dospěl k závěru, že zastupoval-li advokát účastníka v řízení, ve kterém bylo vydáno napadené rozhodnutí, pak nebyl účastníkem tohoto řízení, a proto není sám o sobě oprávněn podat proti z něho vyšlému rozhodnutí ústavní stížnost.

7. Ústavní soud neshledal důvodu se od svých výše uvedených závěrů odchýlit. Odkazuje-li stěžovatel na judikaturu Ústavního soudu týkající se práva soudního exekutora podat ústavní stížnost, nelze než uvést, že Ústavní soud se k procesnímu postavení soudního exekutora v exekučním řízení již dříve mnohokrát vyjádřil tak, že soudní exekutor má v průběhu exekuce dvojí postavení a jeho charakter se mění - vždy je třeba odlišovat vlastní exekuční činnost při výkonu pravomocného rozhodnutí, kdy vystupuje jako úřední osoba, od jeho postavení při rozhodování soudu o nákladech řízení, kdy je v postavení účastníka řízení [viz stanovisko pléna sp. zn. ze dne 12. 9. 2006 (ST 23/42 SbNU 545)]. V nyní posuzované věci však stěžovatel účastníkem řízení nebyl a nešlo o jemu v řízení vzniklé náklady (na rozdíl od postavení soudního exekutora).

8. Ústavní soud uzavírá, že námitky, které předložil stěžovatel v ústavní stížnosti, by svědčily pouze účastníku nalézacího řízení, který by mohl namítat, že v důsledku postupu krajského soudu bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv. Vzhledem k tomu, že tento napadeným rozhodnutím dotčený účastník před doručením rozhodnutí krajského soudu zemřel, náleží právo podat ústavní stížnost pouze jeho dědicům, bez jejich projevu vůle se advokát sám o sobě zrušení výroku, jímž byla přiznána jejich právnímu předchůdci náhrada nákladů řízení ve výši 90 303 Kč, domáhat nemůže.

9. Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. února 2022

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj