Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Td 48/2024

-1912

USNESENÍ

Odůvodnění:

1. Předseda senátu Nejvyššího soudu JUDr. Josef Mazák podal ve věci vedené pod sp. zn. návrh na své vyloučení z rozhodování předmětné trestní věci, který odůvodnil tím, že z obsahu spisu shledal, že obviněný L. J. stíhaný pro zločin pojistného podvodu podle § 210 odst. 1 písm. b), c), odst. 5 písm. c) tr. zákoníku dílem dokonaný, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, spočívající v neoprávněném uplatnění nároku na pojistné plnění v důsledku úrazu, je mimo jiné usvědčován lékařskou zprávou lékařky M. R., která je švagrovou JUDr. Josefa Mazáka. Předseda senátu JUDr. Josef Mazák se sice subjektivně necítí být podjatý a s uvedenou svědkyní o věci nikdy nehovořil, avšak spatřuje v uvedené skutečnosti možný důvod pochybností o jeho nepodjatosti ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. Uvedený návrh tedy podal proto, aby předešel pochybnostem o své způsobilosti a schopnosti ve věci nestranně rozhodnout.

2. Tento návrh byl dne 27. 11. 2024 předložen senátu č. 8, aby o něm rozhodl.

3. Nejvyšší soud k návrhu JUDr. Josefa Mazáka, předsedy senátu č. 7 Nejvyššího soudu, z obsahu spisu shledal, že spis Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. byl dne 31. 10. 2024 předložen Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o dovolání obviněného L. J. Tato věc byla v souladu s Rozvrhem práce platným pro rok 2024 přidělena do senátu č. 7, jehož členy jsou soudci JUDr. Josef Mazák (předseda senátu v posuzované věci), JUDr. Roman Vicherek, Ph.D. a JUDr. Radek Doležel, a je vedena pod sp. zn. .

4. Podle § 30 odst. 1 tr. ř. je z vykonávání úkonů trestního řízení vyloučen soudce nebo přísedící, státní zástupce, policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům, opatrovníkům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat. Úkony, které byly činěny vyloučenými osobami, nemohou být podkladem pro rozhodnutí v trestním řízení. Podle § 31 odst. 1 věta třetí tr. ř. o vyloučení soudce Nejvyššího soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu.

5. Poměr k projednávané věci může záležet např. v tom, že dotčený orgán sám nebo osoba mu blízká byly poškozeny projednávanou trestnou činností, může jít též např. o orgán policie, který byl svědkem trestného činu (srov. rozhodnutí č. rozh. tr.), nebo ten, kdo ve věci vystupoval jako tlumočník (srov. rozhodnutí č. 10/1990-II. Sb. rozh. tr.). Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že projednávanou věcí se rozumí skutek a všechny faktické okolnosti s ním související, přičemž poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter. Pochybnosti o nestrannosti soudce tudíž musejí vyplývat z faktických a zřejmých okolností svědčících o jeho neobjektivním přístupu. Za podjatost soudce pro poměr k věci nemůže být považována každá skutečnost dovozovaná jen ze subjektivních názorů obviněného či jiných ničím nepodložených předpokladů a domněnek. Na podjatost lze usuzovat jen tehdy, pokud existují skutečné a konkrétní okolnosti svědčící o tom, že soudce není schopen spravedlivě a nestranně rozhodovat. Poměr k projednávané věci se může projevit různým způsobem, a to i mimo vedené trestní řízení. Pochybnosti o nestrannosti a objektivitě soudce může vyvolat např. uveřejnění článku v denním tisku, ve kterém se soudce odvolacího soudu před rozhodnutím o opravném prostředku vyjadřuje v tom smyslu, zda jím napadený rozsudek je či není správný, a to bez ohledu na to, zda publikovaný text je přímou citací nebo jen volnou parafrází prohlášení soudce (srov. rozhodnutí č. rozh. tr.). Dále by se mohlo jednat např. o soudce, který inicioval trestní stíhání znalce pro trestný čin křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, byť tak učinil až po pravomocném skončení trestního stíhání, v němž znalec podal znalecký posudek. Odlišný právní názor soudce nelze považovat za poměr k projednávané věci podle tr. ř. a nelze za něj považovat ani poměr abstraktního rázu, který se promítá v právním názoru a z něj vycházejícím přístupu k projednávané věci, protože nejde o osobní poměr k věci samé, ale toliko o odlišný názor na právní posouzení skutku. Poměr vyloučené osoby k věci musí mít zcela konkrétní podobu a osobní charakter, aby mohl být dostatečně pádným důvodem, podmiňujícím vznik pochybnosti o schopnosti soudce nestranně přistupovat k věci a k úkonům jí se týkajícím. Jak Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí vyslovil, tzv. subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání, samo rozhodování o této otázce se však musí dít na základě hlediska objektivního (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2012, sp. zn. ).

6. Předsedou senátu JUDr. Josefem Mazákem zmíněný příbuzenský poměr k jedné ze svědkyň podávajících výpověď v hlavním líčení před soudem prvního stupně v posuzované trestní věci „poměr k projednávané věci“ ve smyslu § 30 odst. 1 tr. ř. nemůže založit, neboť jej lze zásadně shledat vůči osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v tomto řízení, a vyloučený orgán je k uvedeným osobám zejména v poměru příbuzenském, švagrovském, druha a družky, popř. ve vztahu úzce osobně přátelském, anebo naopak osobně nepřátelském. Pro vyloučení soudce nebo přísedícího z vykonávání úkonů trestního řízení musí být splněny zákonné důvody uvedené v § 30 tr. ř., které mohou být důsledkem jen osobního vztahu konkrétního soudce nebo přísedícího k určitým osobám zúčastněným na trestním řízení, k věci samotné anebo výsledkem jeho osobního podílu na rozhodování v předchozích stadiích trestního řízení. Příbuzenský vztah k jednomu ze svědků nemůže vést k obecné pochybnosti o možnosti soudce nestranně rozhodnout o opravném prostředku proti rozhodnutí, jež bylo výsledkem řízení, v němž taková spřízněná osoba v minulosti v řízení před soudy nižších stupňů vystupovala v procesním postavení svědka, aniž by šlo o jediný usvědčující důkaz proti obviněnému. Pochybnosti o možnosti soudců nestranně rozhodnout v obdobných případech může vzbudit jedině velice blízký osobní poměr k dříve rozhodujícímu soudci či jinému orgánu činnému v trestním řízení nebo jiné osobě přímo zúčastněné a zainteresované na výsledku řízení (srov. rozhodnutí č. 30/2007 Sb. rozh. tr.). Je nezbytnou součástí profesionality soudce, aby byl schopen nestranně rozhodovat i ve věcech, v nichž vystupují osoby, ke kterým má uvedený vztah (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněné v Souboru trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu roč. 2001, sv. 10 pod č. T 267; ŠÁMAL, P. a kol. Trestní řád I. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 373 až 376). Podstatným je přitom fakt, že nejde toliko o subjektivní přesvědčení soudce či účastníků řízení o podjatosti či nepodjatosti, ale též o objektivní zdání nestrannosti, tj. to, jak by se rozhodování jevilo vnějšímu pozorovateli (viz nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. ).

7. Nejvyšší soud z těchto hledisek dospěl k závěru, že v dané trestní věci nejsou podle § 30 odst. 1 tr. ř. a contrario dány důvody pro vyloučení JUDr. Josefa Mazáka z vykonávání úkonů v rámci řízení o dovolání vedeného u Nejvyššího soudu pod sp. zn. , neboť nejsou zřejmé žádné konkrétní důvody, které by jeho vyloučení opodstatňovaly, a nevyplynuly ani z žádných skutečností, které se podávají z obsahu spisu Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. . Objektivní skutečnosti pro vyloučení dány nejsou. Z návrhu dotčeného soudce přitom vyplývá, že i jeho subjektivní postoj svědčí o jeho schopnosti nestranně rozhodnout.

8. Jeho návrh je tak třeba považovat za ryze formální, učiněný ve snaze předejít případným pochybnostem.

9. V daném případě tak nebyly zjištěny skutečnosti, které by svědčily o tom, že JUDr. Josef Mazák z hlediska ustanovení § 30 odst. 1 tr. ř. by nemohl v předmětné věci nestranně rozhodovat, a proto senát č. 8 v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 věta třetí tr. ř. rozhodl, že jmenovaný soudce není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení ve věci Nejvyššího soudu sp. zn. .

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná (§ 31 odst. 2 tr. ř.).

V Brně dne 17.12.2024

JUDr. Milada Šámalová

předsedkyně senátu