Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Td 49/2024

7 Td 49/2024-9

USNESENÍ

J. L.

Podle § 25 tr. ř. se věc Městskému soudu v Praze

neodnímá

.

Odůvodnění:

1. Obviněný J. L. je na základě obžaloby státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze trestně stíhán pro dva zločiny úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku. Věc je vedena u Městského soudu v Praze pod sp. zn. . Městský soud v Praze po provedeném hlavním líčení ve věci rozhodl dne 4. 7. 2024 rozsudkem tak, že uznal obviněného vinným dvěma zločiny úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, odst. 6 písm. a) tr. zákoníku a uložil mu jednak úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání osmi let se zařazením obviněného do věznice s ostrahou, jednak trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu obchodních korporací a družstev na dobu osmi let.

2. Obviněný J. L. dne 3. 7. 2024 v rámci své závěrečné řeči v hlavním líčení předložil soudu písemný návrh na odnětí a přikázání věci, konkrétně navrhl, aby věc byla odňata Městskému soudu v Praze a přikázána Krajskému soudu v Brně. Návrh odůvodnil tím, že celý Městský soud v Praze je podjatý ve vztahu k věci, není schopen rozhodovat nezávisle, objektivně a spravedlivě podle práva. Připomněl, že pro vyslovení podjatosti stačí pouhá pravděpodobnost, že by soud mohl být podjatý. Městský soud v Praze již opakovaně rozhodoval v případech M. s. d. a soudci se na obviněné dívají prizmatem dřívějších rozhodnutí a jsou pod tlakem Vrchního státního zastupitelství v Praze. Jako důkaz zmínil údajná pochybení Městského soudu v Praze ve věci sp. zn. , bez bližší souvislosti zmínil některé zprošťující rozsudky v jiných věcech, vytkl, že soud v rozporu se zákonem o znalcích použil jako důkaz znalecký posudek společnosti Česká znalecká, který vypracoval znalec bez příslušného oprávnění, zpochybnil určení výše škody na základě soudem provedených znaleckých posudků a dodal, že podobných skutečností je mnohem více. Vytkl i další pochybení v projednávané věci, zejména že nebylo zjišťováno splácení úvěru a že nebyly provedeny důkazy obhajobou navrhované.

3. Nejvyšší soud shledal, že nejsou splněny zákonné podmínky pro odnětí a přikázání věci.

4. Podle § 25 tr. ř. může být věc z důležitých důvodů příslušnému soudu odňata a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně; o odnětí a přikázání rozhoduje soud, který je oběma soudům nejblíže společně nadřízen.

5. Odnětí a přikázání věci (tzv. delegace věci) představuje prolomení ústavně stanovené zásady, že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon, jak je uvedeno v d. Z ústavního zakotvení této zásady vyplývá, že odnětí věci soudu, jehož příslušnost vyplývá ze zákona, se musí zakládat na skutečně závažných důvodech. Jde o to, zda je zásadním způsobem zpochybněna možnost příslušného soudu věc řádně projednat za dodržení základních zásad trestního řízení. V posuzované věci se o nic takového nejedná.

6. Obviněný důležité důvody pro postup podle § 25 tr. ř. odůvodňuje zejména svým subjektivním přesvědčením o neschopnosti všech soudců Městského soudu v Praze nestranně v jeho věci rozhodovat. Návrh na delegaci je postaven obecně na nespokojenosti se způsobem rozhodování Městského soudu v Praze ve věcech M. s. d. a na vedení řízení v této věci.

7. V trestním řízení se lze domáhat vyloučení jen těch konkrétních soudců, kteří jako zákonní soudci jsou určeni rozvrhem práce příslušného soudu k projednání a rozhodnutí předmětné věci. Teprve pro případ, že by došlo k rozhodnutí o jejich vyloučení z projednávání a rozhodování věci (popř. k vyloučení některého z nich), by přicházelo v úvahu zabývat se povahou a důvody, pro které zákonný soudce příslušného soudu je vyloučen z rozhodování, a zda tyto důvody se případně nevztahují i na další zákonné soudce tohoto soudu. Námitky směřující k vyloučení orgánů činných v trestním řízení z vykonávání úkonů trestního řízení lze tedy vznášet jen proti konkrétním osobám, které se na provádění těchto úkonů skutečně podílejí, nikoli proti neurčitým osobám. Městský soud v Praze podání obviněného ze dne 3. 7. 2024 vyhodnotil také jako námitku podjatosti proti předsedovi a členům senátu a rozhodl o ní usnesením ze dne 4. 7. 2024 (předcházejícím vyhlášení rozsudku) podle § 31 odst. 1 tr. ř. tak, že předseda senátu ani členové senátu nejsou podle § 30 odst. 1 tr. ř. vyloučeni z vykonávání úkonů trestního řízení v této věci, nemají poměr k věci ani k osobám na řízení zúčastněným, který by zakládal jejich podjatost, s tím, že dalšími námitkami obviněného se bude soud zabývat ve svém rozsudku.

8. Nejvyšší soud konstatuje, že obviněný návrh na delegaci neodůvodnil žádnými takovými konkrétními skutečnostmi, které by mohly založit podjatost a tedy vyloučení soudců ve věci rozhodujících, natož všech soudců Městského soudu v Praze. Neuvedl ani jiné důležité důvody, na základě kterých by bylo nutno učinit závěr o vhodnosti delegace věci jinému soudu. Zmíněné námitky obviněného nemohou být předmětem řízení o návrhu na odnětí a přikázání věci, nýbrž mohou být řešeny příslušnými soudy v rámci řízení o řádných a mimořádných opravných prostředcích. Obviněný v návrhu na delegaci neuvedl žádné závažné argumenty, které by byly natolik zřetelné a zřejmé, že by jednoznačně potvrzovaly jeho důvodnost, a ani Nejvyšší soud žádné takové důvody neshledal.

9. Dále je podstatné, že v době rozhodování Nejvyššího soudu o návrhu obviněného na delegaci bylo již Městským soudem ve věci meritorně rozhodnuto, takže by rozhodnutí o delegaci postrádalo smysl. Obviněný bude moci všechny své námitky, které v návrhu uvedl, uplatnit v řízení o odvolání.

10. Nejvyšší soud proto rozhodl, že se věc Městskému soudu v Praze neodnímá.

11. Zbývá dodat, že o návrhu obviněného Nejvyšší soud rozhodl za situace, kdy mu byl spis předložen dne 9. 12. 2024, tedy poté, co Městský soud v Praze mezitím ve věci meritorně rozhodl rozsudkem ze dne 4. 7. 2024 a co obviněný podal odvolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Obecně je soud povinen před meritorním rozhodnutím nejprve předložit spis nadřízenému soudu s návrhem na delegaci, pokud je takový návrh podán. V daném případě však postup Městského soudu v Praze spočívající v tom, že spis předložil Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o návrhu na delegaci až po vydání rozsudku, nebyl chybný. Obviněný totiž návrh na delegaci načasoval tak, že o něm nemohlo být rozhodnuto před vyhlášením rozsudku, aniž by to přineslo neodůvodněný průtah v řízení. Takový postup obviněného v daném případě lze charakterizovat jako obstrukční. Navíc Městský soud v Praze na podání obviněného správně reagoval rozhodnutím podle § 31 odst. 1 tr. ř., jímž byla otázka nepodjatosti senátu, byť nepravomocně, vyřešena.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 11. 12. 2024

JUDr. Josef Mazák

předseda senátu