Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3031/2024

20 Cdo 3031/2024-122

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Aleše Zezuly v právní věci žalobce M. Z., zastoupeného Mgr. Martou Vyškovskou, advokátkou se sídlem v Brně, Moravské náměstí č. 690/15, proti žalovanému B. L. S., zastoupenému JUDr. Janem Juračkou, advokátem se sídlem ve Znojmě, Tovární č. 7, pro 950 609 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost, vedené u Okresního soudu ve Znojmě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24. dubna 2024, č. j. , takto:

I. Dovolání žalovaného se odmítá.

Odůvodnění:

Žalovaný se žalobou pro zmatečnost domáhal zrušení platebního rozkazu Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. listopadu 2023, č. j. -51 (dále též jen „platební rozkaz“). Žalovaný jako důvod zmatečnosti uvedl, že mu byla odňata možnost jednat před soudem, vyjádřit se ke všem skutečnostem a činit návrhy.

Okresní soud ve Znojmě (dále též jen „okresní soud“ nebo „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 12. března 2024, č. j. -81, odmítl žalobu pro zmatečnost (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.). Soud prvního stupně konstatoval, že žalovaný ani na výzvu nedoplnil, v jakém konkrétním protiprávním stavu nebo postupu soudu spatřuje důvod zmatečnosti, toliko odkázal na , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Pouhý odkaz na ustanovení zákona s prostým konstatováním, že žalovanému byla odňata možnost jednat před soudem, aniž by doplnil, jakým konkrétním nesprávným postupem mu soud znemožnil jednat, samo o sobě nečiní žalobu pro zmatečnost projednatelnou, proto bylo podání podle “ odmítnuto.

Krajský soud v Brně (dále též jen „odvolací soud“) k odvolání žalovaného usnesením ze dne 24. dubna 2024, č. j. , potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že z podání žalovaného není dostatečně zřejmé, v čem konkrétně spatřuje nesprávný postup soudu ve smyslu , a dodal, že důvod zmatečnosti spočívající v odnětí možnosti žalovanému jednat před soudem nelze spatřovat v tom, že žalovaný nebyl soudem vyzván k doplnění elektronicky podaného odporu bez uznávaného elektronického podpisu. Podal-li totiž žalovaný odpor vůči platebnímu rozkazu prostřednictvím prostého emailu, bylo na něm, aby podání následně doplnil v souladu s , tj. předložením originálu či písemného podání shodného znění v listinné podobě. Za této situace nebylo povinností soudu prvního stupně vyzývat žalovaného k doplnění podání, neboť tuto povinnost soudu neukládá. Jelikož k doplnění podání řádně a včas nedošlo, soud prvního stupně k podání nemohl přihlížet a platební rozkaz nabyl uplynutím stanovené patnáctidenní lhůty bez dalšího právní moci. Odvolací soud uzavřel, že v uvedeném postupu soudu prvního stupně nelze spatřovat zmatečnost podle

Usnesení odvolacího soudu napadl žalovaný dovoláním, v němž namítl, že odvolací soud se odchýlil od nálezu Ústavního soudu ze dne 16. ledna 2018, sp. zn. , podle něhož účelem právní úpravy formalit a podmínek řízení, které musejí být dodrženy při podání návrhu soudu, je zajistit řádný chod spravedlnosti a zejména respektování právní jistoty, avšak uplatněná zákonná omezení a jejich výklad nesmějí omezit přístup jednotlivce k soudům takovým způsobem nebo v takové míře, že by uvedené právo bylo zasaženo v samé své podstatě. Soud prvního stupně, jenž vydal platební rozkaz, dovolatele řádně nepoučil podle , že jím podaný odpor proti platebnímu rozkazu nemá patřičné náležitosti. Neshledal-li odvolací soud v uvedeném postupu zmatečnost, porušil právo dovolatele na spravedlivý proces podle d. Dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 1. ledna 2022 (srov. část první čl. II bod 1 ), a dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle písemné podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telefaxem nebo v elektronické podobě je třeba nejpozději do 3 dnů doplnit předložením jeho originálu, případně písemným podáním shodného znění. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to předseda senátu, je účastník povinen soudu předložit originál (písemné podání shodného znění) i jiných podání učiněných telefaxem.

V posuzované věci se ze spisu podává, že platebním rozkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 2. listopadu 2023, č. j. -51, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci do 15 dnů částku 950 609 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 950 609 Kč od 22. září 2023 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 92 688,20 Kč. Žalovaný dne 6. prosince 2023 elektronickým podáním podal odpor proti uvedenému platebnímu rozkazu. Jednalo se o prostou e-mailovou zprávu, k níž nebyl připojen elektronický podpis. Předmětné podání nebylo ve lhůtě 3 dnů doplněno předložením jeho originálu ani písemným podáním shodného znění.

Nejvyšší soud předně konstatuje, že dovolatelem předestřený nález Ústavního soudu ze dne 16. ledna 2018, sp. zn. , není v projednávané věci přiléhavý. Ústavní soud zde uzavřel, že doručí-li účastník řízení na elektronickou podatelnu soudu podání obsahující neplatný elektronický zaručený podpis, má soud povinnost účastníka řízení o neplatnosti podpisu informovat. Oproti tomu v projednávané věci dovolatel doručil soudu podání prostřednictvím prostého emailu, ve kterém elektronický zaručený podpis vůbec nebyl obsažen. Nejvyšší soud přitom ve stanovisku pléna ze dne 5. ledna 2017, Plsn 1/2015 (uveřejněné pod číslem 1/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), uvedl, že předložením originálu nebo písemného podání shodného znění ve smyslu věty první je třeba rozumět jejich doručení buď v listinné podobě podepsané vlastnoručním podpisem (případně i úředně ověřeným, pokud se to vyžaduje), anebo doručení originálu nebo písemného podání shodného znění v elektronické podobě s uznávaným elektronickým podpisem nebo prostřednictvím ISDS. Není-li podání obsahující návrh ve věci samé ve lhůtě 3 dnů doplněno způsobem stanoveným zákonem, pak se k němu podle zákona nepřihlíží, tedy hledí se na ně, jako kdyby vůbec nebylo učiněno, a nezpůsobí proto zamýšlené procesní důsledky. Vzhledem k zákonem stanovenému důsledku „nepřihlédnutí“ ve smyslu věty druhé nelze uvažovat o výzvě k odstranění vad podání obsahujícího návrh ve věci samé podle Kdyby bylo řádné „doplnění“ učiněno po zákonem stanovené lhůtě, k původnímu (včas nedoplněnému) podání by stejně nebylo možné přihlédnout a podmínky, za nichž je možné projednat ono „doplnění“, by (především z hlediska včasnosti) bylo nutno zkoumat jen ve vztahu k onomu „doplnění“, jako by zde původní podání vůbec nebylo.

Z výše uvedeného vyplývá, že závěr odvolacího soudu, podle kterého nelze shledat zmatečným postup soudu prvního stupně, jenž nevyzval žalovaného k doplnění podaného odporu proti platebnímu rozkazu podle , je správný a v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Nejvyšší soud rovněž konstatuje, že napadeným rozhodnutím nebylo porušeno právo na spravedlivý proces ani jiné ústavně zaručené právo dovolatele.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů dovolání žalovaného podle ustanovení jako nepřípustné odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. 11. 2024

JUDr. Zbyněk Poledna předseda senátu