Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3279/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti obchodní korporace Zemědělské družstvo MORAVAN, sídlem Domamyslická 204/126, Prostějov, zastoupené JUDr. Alešem Klechem, LL.M., advokátem, sídlem Poděbradova 2738/16, Ostrava, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. září 2021 č. j. -105, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podle písm. d)y (dále jen "") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, a to pro tvrzené porušení a d.

2. V záhlaví označeným usnesením Krajský soud v Brně (dále jen "krajský soud") rozhodl, že soudce Okresního soudu v Prostějově (dále jen "okresní soud") Mgr. et Mgr. Věroslav Řezáč (dále jen "soudce") není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u okresního soudu pod sp. zn. , o náhradu mzdy, v níž stěžovatelka vystupuje jako žalovaná. Takto krajský soud rozhodl zejména proto, že postup soudce v jiných řízeních není sám o sobě důvodem jeho vyloučení.

3. Stěžovatelka v ústavní stížnosti zejména namítá, že soudce měl být z projednávání a rozhodnutí věci v řízení o náhradu mzdy vyloučen, neboť předtím rozhodoval v řízení o neplatnosti výpovědi. Rozhodnutí o neplatnosti dané výpovědi tvoří předpoklad pro následné řízení o náhradu mzdy, vedené mezi týmiž účastníky. Proto měla stěžovatelka za to, že tentýž soudce nemůže být vzhledem ke stěžovatelčině argumentaci v řízení o náhradě mzdy nestranný, pročež vznesla námitku jeho podjatosti.

4. Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat hodnocením věci samé, musel posoudit splnění procesních předpokladů řízení. Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas, oprávněnou stěžovatelkou, která se účastnila řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, a Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je také zastoupena v souladu s až 31 , o Ústavním soudu (dále jen ""). Ústavní stížnost je však nepřípustná.

5. Podle je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba podle písm. d)y, tvrdí-li, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně práva poskytuje ( téhož zákona).

6. V uvedených zákonných ustanoveních má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne pravidlo minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti orgánů veřejné moci. Ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně ústavně zaručených základních práv nastupujícím až tehdy, není-li náprava před ostatními orgány již možná.

7. V posuzované věci byla ústavní stížnost podána za situace, kdy v řízení nebylo dosud vydáno konečné rozhodnutí ve věci. Posuzovaná věc se nyní nachází ve fázi řízení před okresním soudem poté, co rozhodující soudce nebyl vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci. V daném stadiu civilního řízení není Ústavní soud v rámci svéu a stanovené pravomoci, jíž musí pečlivě dbát, povolán k námitkám předestřeným stěžovatelkou v ústavní stížnosti vyvozovat žádné závěry. Námitku podjatosti rozhodujícího soudce lze uplatnit v opravných prostředcích proti meritorním rozhodnutím, jimiž se dané řízení končí. Za splnění zákonných podmínek může rovněž účastník řízení využít institutu žaloby pro zmatečnost. Proto by rozhodnutí o meritu ústavní stížnosti v době, kdy řízení nadále pokračuje, bylo protichůdné se zásadou subsidiarity ústavní stížnosti (obdobně např. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 1. 2019

sp. zn.

, ze dne 19. 4. 2018

sp. zn.

, ze dne 20. 2. 2018

sp. zn.

a další).

8. Ústavní soud k námitce stěžovatelky zvážil též možnost výjimky z požadavku předchozího vyčerpání dostupných opravných prostředků, která je upravena v . Podle tohoto ustanovení Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, ačkoli není splněna podmínka podle předchozího odstavce, přesahuje-li stížnost svým významem podstatně vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo. Stěžovatelka však podle obsahu ústavní stížnosti tuto mimořádnou okolnost spatřuje toliko ve skutečnosti, že v případě pokračování řízení před okresním soudem bude ve věci rozhodovat nevyloučený soudce, který je podle stěžovatelky podjatý a který již dříve rozhodoval v jiné její věci. Z uvedeného je patrné, že z tohoto důvodu ústavní stížnost svým významem podstatně vlastní zájmy stěžovatelky nepřesahuje, naopak je spojena pouze s konkrétním řízením; stěžovatelka toliko namítá, že podle jejího názoru měl být soudce z projednání a rozhodnutí věci vyloučen. Své námitky může stěžovatelka uplatnit v opravných řízeních proti meritornímu rozhodnutí ve věci, jak bylo zmíněno výše, a je tak na místě plné uplatnění zásady subsidiarity ústavní stížnosti.

9. Pro výše uvedené soudce zpravodaj ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. ledna 2022

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.

soudce zpravodaj