Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3489/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Tomáše Lichovníka a Vladimíra Sládečka o ústavní stížnosti stěžovatelů Romana a Marie Holakovských, zastoupených JUDr. Zuzanou Hanušovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Opatovická 1659/4, proti usnesení Krajského soudu v Praze č. j. -42 ze dne 30. 11. 2021 a výroku III usnesení Okresního soudu v Příbrami č. j. -21 ze dne 31. 8. 2021, za účasti Krajského soudu v Praze a Okresního soudu v Příbrami, jako účastníků řízení, a Radima Dvořáka, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelé dali vedlejšímu účastníku neodůvodněnou výpověď nájmu bytu, proti které se vedlejší účastník bránil žalobou podanou u Okresního soudu v Příbrami (dále jen "nalézací soud"). Poté, co se stěžovatelé omluvili z nařízeného jednání a vyjádřili se k žalobě tak, že daná výpověď je pro absenci důvodu zdánlivým právním jednáním, k němuž se nepřihlíží, vzal vedlejší účastník žalobu zpět. Nalézací soud řízení zastavil a výrokem III napadeného usnesení zavázal stěžovatele k náhradě nákladů vedlejšího účastníka ve výši 7 543,40 Kč. Uvedený výrok usnesení nalézacího soudu napadly obě strany odvoláním, Krajský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") neshledal důvodným žádné, přesto napadený výrok změnil - snížil výši přiznané náhrady nákladů vedlejšího účastníka na částku 6 793,40 Kč.

2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelé jako osoby oprávněné a řádně zastoupené advokátem [k podmínkám řízení viz , a , o Ústavním soudu (dále jen " ")], domáhají zrušení napadených rozhodnutí pro porušení d a y.

3. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

4. Porušení svých základních práv dovozují stěžovatelé z uložení povinnosti nahradit vedlejšímu účastníku náklady řízení ve výši necelých 7 000 Kč. Ústavní soud není při nejlepší vůli z obsahu ústavní stížnosti ani napadených rozhodnutí schopen dovodit, že by stěžovatelům uložením uvedené povinnosti vznikla natolik citelná újma, aby byla způsobilá dosáhnout intenzity porušení jejich základních práv.

5. V bagatelních věcech stejně jako v otázce nákladů řízení (v projednávané věci se kumuluje obojí) Ústavní soud a priori shledává ústavní stížnost zjevně neopodstatněnou [srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 25. 8. 2004 (U 43/34 SbNU 421)], leda by byla napadená rozhodnutí stižena elementárními vadami řízení jako např. úplnou absencí odůvodnění, svévolnou interpretací právních předpisů či jiným extrémním vybočením z obecných principů spravedlnosti. Nic podobného zde nezaznamenal a nesouzní ani s tvrzeným nerespektováním judikatury [nález

sp. zn.

ze dne 17. 12. 2008 (N 224/51 SbNU 799)], naopak s ní napadená rozhodnutí shledává plně souladnými. Ustanovení bylo podle popsaného skutkového stavu aplikováno standardně a odůvodněně. Bližší pozornost Ústavního soudu věc nezasluhuje, neprovázejí ji žádné (mimořádné) okolnosti, které by ji činily ústavně významnou [a contrario např. nález

sp. zn.

ze dne 10. 4. 2014 (N 55/73 SbNU 89)].

6. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. ledna 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu