Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2751/21

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jaromíra Jirsy, soudce Vladimíra Sládečka a soudce Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaje) ve věci ústavní stížnosti P. H., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Teplice, zastoupeného Vladimírem Volným, advokátem, sídlem Paroubkova 228, 344 01 Domažlice, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. -184 ze dne 16. 8. 2021, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít zejména k porušení , a d.

Z napadeného usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, jakož i vyžádaného soudního spisu, vedeného u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. , Ústavní soud zjistil, že usnesením č. j. -165 ze dne 6. 4. 2021 Okresní soud v Litoměřicích podle , b) ponechal v platnosti podmíněné odsouzení stěžovatele z trestního příkazu téhož soudu č. j. -121 ze dne 26. 3. 2018, a to za současného prodloužení zkušební doby o dva roky a vyslovení dohledu. Proti tomuto rozhodnutí podala státní zástupkyně stížnost, jíž Krajský soud v Ústí nad Labem v záhlaví uvedeným usnesením vyhověl, napadené rozhodnutí okresního soudu v celém rozsahu zrušil a sám ve věci znovu rozhodl tak, že stěžovatel vykoná souhrnný trest odnětí svobody v trvání 1 roku, který mu byl zmíněným trestním příkazem původně uložen jako trest podmíněný. K výkonu tohoto trestu byl stěžovatel zařazen do věznice s ostrahou.

V ústavní stížnosti stěžovatel namítl, že byla porušena ústavní zásada rovnosti stran a kontradiktornosti řízení. Stěžovatel namítl, že stížnostní soud jej neseznámil se změnou právního názoru, takže na ni nemohl adekvátně reagovat, navrhovat další důkazy, pokusit se argumentačně obhájit právní názor soudu prvního stupně a vyvrátit argumenty státní zástupkyně. Stěžovatel má rovněž za to, že krajský soud se řádně nezabýval zjištěním skutkového stavu, když měl i bez návrhu stran objasňovat stejně pečlivě okolnosti svědčící v jeho prospěch i v neprospěch. Tyto své výhrady stěžovatel v ústavní stížnosti dále rozvedl.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatele i obsah naříkaného soudního rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud v napadeném rozhodnutí žádný exces či jiný ústavně relevantní nedostatek nezjistil. Ústavní soud nesdílí mínění stěžovatele o porušení zásad rovnosti a kontradiktornosti řízení. Stížnost státní zástupkyně proti prvostupňovému rozhodnutí okresního soudu byla stěžovateli řádně doručena, ten s ní seznámil svého obhájce, jenž k němu podal příslušné vyjádření (č. l. 168 - 169 trestního spisu). V něm však nad rámec požadavku na vyžádání rozhodnutí jiného trestního soudu o podmíněném propuštění stěžovatele z výkonu dřívějšího trestu odnětí svobody žádný další návrh na doplnění dokazování nezazněl. Dále se sluší poznamenat, že k projednání stížnosti krajský soud nařídil veřejné zasedání, jehož se zúčastnil jak sám stěžovatel, tak i jeho obhájce. Nikdo z nich přitom ke čteným důkazům neměl žádné připomínky ani návrhy na doplnění dokazování (viz protokol o veřejném zasedání ze dne 16. 8. 2021 na č. l. 181 - 182 trestního spisu). Stěžovateli poskytnutý procesní prostor k případnému zpochybnění argumentace státní zástupkyně tak zůstal nevyčerpán. Přisvědčit nelze ani výtce stěžovatele, že krajský soud měl z vlastní iniciativy vyhledávat důkazy svědčící v jeho prospěch. Důkazní břemeno k prokázání svých tvrzení (o vyživovacích povinnostech, probíhající insolvenci aj.) naopak leží na stěžovateli. Významné přitom je, že stěžovatel taková tvrzení v průběhu řízení o stížnosti vůbec nevznesl.

Stejně tak krajský soud nepochybil, pakliže stranám nezpřístupnil svůj odlišný názor na věc. Stížností soud totiž své rozhodnutí založil na akceptaci týchž argumentů, které ve stížnosti předestřela státní zástupkyně, a nikoli na jiných, pro účastníky překvapivých závěrech. Za této situace nebylo povinností krajského soudu seznamovat strany se svým názorem. Stěžejním vývodem soudu byla absence výjimečných okolností, pro které by mohlo být podmíněné odsouzení stěžovatele k trestu odnětí svobody ponecháno v platnosti, jak má na mysli v ustanovení . Takové odůvodnění není projevem ústavně zapovězené libovůle.

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu