Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3235/21

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Davida Uhlíře a soudců Ludvíka Davida (soudce zpravodaj) a Jaromíra Jirsy ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Zdeňky Šillerové, zastoupené Mgr. et Mgr. Simonou Pavlicovou, advokátkou se sídlem 8. pěšího pluku 2380, Frýdek-Místek, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2021 č. j. -197, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 12. 2020 č. j. -174 a usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 27. 5. 2020 č. j. -161, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Výše označená stěžovatelka podala prostřednictvím advokátky ústavní stížnost, v níž tvrdila, že rozhodnutím obecných soudů bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces ve smyslu a d (dále jen " "). V ústavní stížnosti navrhovala, aby Ústavní soud svým nálezem zrušil shora označená usnesení Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

2. Z ústavní stížnosti a napadených usnesení se podává, že stěžovatelka brojí ústavní stížností proti postupu obecných soudů v rámci posouzení předpokladů přípustnosti podání dovolání proti napadenému usnesení Krajského soudu v Ostravě, a to konkrétně v případě podání žaloby na obnovu řízení vedeného u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. pro zaplacení částky 11 799,24 Kč.

3. Soud prvního stupně žalobu na obnovu řízení zamítl, přičemž jeho závěry potvrdil v napadeném usnesení i odvolací soud, který stěžovatelku poučil o tom, že "proti tomuto usnesení není dovolání přípustné". Stěžovatelka přesto proti napadenému usnesení odvolacího soudu podala dovolání, které bylo Nejvyšším soudem odmítnuto jako nepřípustné. Učinil tak s odkazem na , v němž jsou stanoveny zákonné výjimky z přípustnosti dovolání podle . Nejvyšší soud přitom odkázal též na judikaturu vztahující se na případy žalob na obnovu řízení - i v takovém případě se uplatní peněžní limit stanovený v pro plnění nepřevyšující 50 000 Kč.

4. Stěžovatelka své nesourodé námitky uplatňované v ústavní stížnosti směřuje proti postupu soudu prvního stupně, který podle stěžovatelky měl sám rozhodnout o nepřípustnosti stěžovatelkou podaného dovolání. Dále však uvádí, že v situaci, kdy by soud dovolání považoval za "včasné", měl stěžovatelku vyzvat k doplnění povinného zastoupení. V dalším textu naopak stěžovatelka tvrdí, že poučení odvolacího soudu o nepřípustnosti dovolání, je nesprávné a zdůrazňuje "oprávněnost podat tuto ústavní stížnost".

5. Ústavní soud vždy dříve, než přistoupí k věcnému projednání ústavní stížnosti, posuzuje, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené náležitosti a zda jsou dány podmínky meritorního projednání ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatelka v nyní posuzované věci brojí proti usnesení Nejvyššího soudu, kterým bylo podané dovolání odmítnuto jako nepřípustné v souladu s . Z poučení odvolacího soudu však zřetelně vyplývá nepřípustnost dovolání k Nejvyššímu soudu. Jestliže stěžovatelka podala dovolání, ačkoliv není podle přípustné, je zapotřebí ústavní stížnost směřující proti usnesení Nejvyššího soudu posoudit jako zjevně neopodstatněnou podle .

6. Ústavní stížnost směřující proti napadeným usnesením Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu ve Frýdku-Místku je vzhledem k uvedeným závěrům Ústavního soudu podána po lhůtě stanovené zákonem. Podle lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Za poslední prostředek k ochraně práva stěžovatele však nelze v daném případě považovat podání ze zákona nepřípustného dovolání. Ústavní soud si v této souvislosti dovoluje též poznamenat, že stěžovatelka již v minulosti brojila proti napadeným usnesením soudu prvního stupně a soudu odvolacího v rámci ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn.

. V uvedeném řízení, v rámci ústavní stížnosti, však stěžovatelka nebrojila proti podle ní (nyní) nesprávnému poučení odvolacího soudu o nepřípustnosti mimořádného opravného prostředku - dovolání. Její argumentace stran "oprávněnosti podání ústavní stížnosti" z důvodu nesprávného poučení odvolacího soudu se tak ve světle uvedených skutečností jeví jako účelová; to ostatně platí i o dalších tvrzeních obsažených v ústavní stížnosti.

7. S ohledem na výše uvedené závěry Ústavní soud nyní odmítl ústavní stížnost směřující proti napadenému usnesení Krajského soudu v Ostravě a usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem podle . Ve vztahu k napadenému usnesení Nejvyššího soudu byla ústavní stížnost stěžovatelky mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný ve smyslu .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2022

David Uhlíř, v. r.

předseda senátu