Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3282/21

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti K. I., zastoupené advokátem Mgr. Markem Lhotským, sídlem Lesnická 787/10, Brno, proti usnesení státního zástupce Městského státního zastupitelství v Brně ze dne 8. října 2021 č. j. 1 ZN 1012/2021-36, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Posuzovanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí, neboť tvrdí, že jím došlo k porušení jejích práv zaručených d.

Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí, usnesením Policie České republiky, Městského ředitelství policie Brno, 2. oddělení hospodářské kriminality č. j. KRPB-234986-51/TČ-2020-060282 ze dne 21. 7. 2021 byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu podvodu.

Stěžovatelce (vystupující jako poškozená) bylo usnesení policejního orgánu doručeno dne 12. 8. 2021. Dne 16. 8. 2021 proti němu podala stížnost, v níž uvedla, že ji následně odůvodní. Dne 8. 10. 2021 rozhodl státní zástupce ústavní stížností napadeným usnesením tak, že se stížnost zamítá, neboť usnesení policejního orgánu je řádně odůvodněno, přičemž se závěrem, že v daném případě nejde o podezření z trestného činu, se státní zástupce ztotožnil.

V ústavní stížnosti stěžovatelka namítá, že byla v legitimním očekávání, že bude ve smyslu § 59 odst. 3 trestního řádu vyzvána k doplnění stížnosti. Podle stěžovatelky totiž z předmětného ustanovení plyne, že jde-li o opravný prostředek, který nesplňuje všechny náležitosti uvedené v § 59 trestního řádu a tento obsahuje alespoň označení napadeného rozhodnutí a toho, kdo jej činí, což podání stěžovatelky splňovalo, je příslušný orgán povinen vyzvat podatele k jeho doplnění spolu se stanovením lhůty k odstranění vad.

Dle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

Řízení dle písm. d) y o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv je vybudováno na principu přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž se nelze domáhat ochrany jiným způsobem, tedy na zásadě subsidiarity ústavních stížností. Ústavní soud se tak nemůže věcně zabývat ústavní stížností, pokud stěžovatelé předtím, než se obrátili na něj, neumožnili příslušným orgánům veřejné moci způsobem k tomu stanoveným napravit všechna jimi pociťovaná porušení svých ústavně zaručených práv.

Tak tomu je i ve věci stěžovatelky, která netvrdí ani neprokazuje, že by podala podnět k výkonu dohledu dle § 12d zákona o státním zastupitelství, přičemž ani z obsahu její ústavní stížnosti nevyplývá, že by se tak stalo. Ústavní soud přitom dlouhodobě zastává právní názor, že podnět k výkonu dohledu dle zákona o státním zastupitelství je třeba považovat za účinný právní prostředek ve smyslu [srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 8. 2014 (U 14/74 SbNU 623); nález

sp. zn.

ze dne 24. 5. 2016 (N 91/81 SbNU 485), bod 27.; či nález

sp. zn.

ze dne 2. 3. 2015 (N 51/76 SbNU 691)].

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle jako nepřípustnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. ledna 2022

Milada Tomková v. r.

soudkyně zpravodajka