Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3376/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem o ústavní stížnosti, jež podala SMS - súkromná montážna spoločnosť, a.s., se sídlem v Nižné Olšavě 101, Slovenská republika, zastoupená stejnojmennou organizační složkou se sídlem v Brně, Veveří 9, právně zastoupená Lukášem Duffkem, advokátem se sídlem v Praze 4 - Nusle, Na Pankráci 1683/127, proti usnesení státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci č. j. 1 VZT 35/2020-202 ze dne 19. 10. 2021 a usnesení státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně č. j. 2 KZV 24/2019-217 ze dne 17. 8. 2021, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která splňuje formální náležitosti ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení, jimiž mělo dojít zejména k porušení , , a d.

Ústavní soud se podanou ústavní stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek její věcné projednatelnosti, tedy zda vyhovuje požadavkům na takový návrh kladeným, a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.

Z napadeného rozhodnutí státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ústavní soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto o postoupení blíže označené trestní věci stěžovatelky Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s tím, že výsledky přípravného řízení ukázaly na skutečnost, že v případě stíhaného jednání nejde o trestný čin, ale mohlo by se jednat o skutek, jenž by mohl být zmíněným správním orgánem posouzen jako přestupek.

Ústavní soudnictví je vybudováno na přezkumu věcí pravomocně skončených, kdy protiústavnost nejde napravit jiným způsobem. Podle představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který má subsidiární povahu. Ochrana ústavnosti není úkolem jen Ústavního soudu, ale všech orgánů veřejné moci a řízení před Ústavním soudem nastupuje teprve po (marném) vyčerpání všech ostatních procesních prostředků, jež stěžovateli právní řád poskytuje, tj. v situaci, kdy ostatní orgány veřejné moci již nejsou schopny (či ochotny) tvrzený protiústavní stav napravit.

Z výše uvedeného je tak zřejmé, že byla-li původně trestní věc stěžovatelky postoupena správnímu orgánu, otevírá se tím stěžovatelce nový procesní prostor, v jehož rámci může uplatnit všechny argumenty, jež vznáší proti napadeným usnesením státních zástupců. Právě správnímu orgánu tedy přísluší posoudit jak otázku, zda jde vskutku o jednání protiprávní (vykazující všechny znaky přestupku), tak i otázku, s jakým subjektem má být řízení vedeno, tvrdí-li stěžovatelka nedostatek právní osobnosti její organizační složky, proti níž měla nyní rozporovaná rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení směřovat. Nelze totiž v obecné rovině vyloučit, že stěžovatelka může být se svojí argumentací ve správním řízení nakonec úspěšná. Z tohoto pohledu je nutno uzavřít, že stěžovatelka prozatím nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých práv, pročež je na její ústavní stížnost nutno hledět jako na návrh předčasný (obdobně viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 18. 11. 2008, veřejně dostupné na adrese http://nalus.usoud.cz).

Ve světle řečeného tudíž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dle jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. ledna 2022

Tomáš Lichovník v. r.

soudce zpravodaj