Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3095/24

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové jako soudkyně zpravodajky, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti J. K., zastoupeného Mgr. Daliborem Lípou, advokátem, se sídlem Jugoslávská 856/2, Karlovy Vary, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. září 2024, č. j. -32, a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 10. října 2023, č. j. -148, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Plzni, jako účastníků řízení, a Vězeňské služby České republiky, Věznice Ostrov nad Ohří, sídlem Vykmanov 22, Ostrov, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Skutkové okolnosti a obsah napadených rozhodnutí

1. Napadeným rozsudkem krajský soud zamítl žalobu stěžovatele na ochranu před nezákonným zásahem, kterého se vedlejší účastnice měla dopustit tím, že stěžovateli od 13. 10. 2018 do jeho propuštění z výkonu trestu odnětí svobody neposkytovala léčebnou výživu diety D2. Podle krajského soudu vedlejší účastnice odebrala stěžovateli dietu D2 a nahradila ji nedráždivou stravou v souladu s předpisy, neboť se zdravotní stav stěžovatele zlepšil. Nejvyšší správní soud se s posouzením krajského soudu ztotožnil a kasační stížnost stěžovatele zamítl.

II.

Argumentace stěžovatele

2. Stěžovatel podává proti shora označeným rozhodnutím ústavní stížnost, neboť podle něj porušují jeho základní práva podle y, , d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

3. Dietu D2 nařídil ošetřující lékař stěžovateli trvale. Tato dieta mu pomáhala s chronickými problémy a zabraňovala recidivě a dalšímu zhoršování jeho zdravotního stavu. Vedlejší účastnice ji stěžovateli odebrala bez jeho vědomí, a aniž by jej vyšetřila. Tak učinila za situace, kdy její kapacity poskytování diety D2 nebránily. Svým postupem nenaplnila veřejné subjektivní právo stěžovatele coby osoby ve výkonu trestu odnětí svobody na poskytování stravy nejvhodnější z hlediska jeho zdravotního stavu. Stěžovatel se proti odebrání diety intenzivně bránil, avšak neúspěšně. Nacházel se přitom v obtížné důkazní situaci a nezbylo mu než navrhnout důkaz svým účastnickým výslechem nebo vyjádřením. Tento důkaz však obecné soudy bezdůvodně neprovedly. Stěžovatelovo svědectví bylo důležité z hlediska popsání dalšího vývoje onemocnění po odebrání diety a okolností, za kterých mu byla dieta předepsána a odebrána.

III.

Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti

4. Stěžovatelova argumentace je ve své podstatě polemikou se skutkovými závěry obecných soudů. Ústavní soud však nemůže libovolně přehodnocovat důkazy, ledaže se obecné soudy dopustí neústavního pochybení (nález

sp. zn.

, bod 19). Žádné takové pochybení přitom Ústavní soud v projednávané věci neshledal.

5. Oba obecné soudy stěžovateli srozumitelně vysvětlily, že mu lékař sice původně předepsal trvalou dietu D2, ale následně se jeho zdravotní stav natolik zlepšil, že již tato dieta podle lékařských zpráv nebyla potřeba a postačovala strava nedráždivá (bod 41 rozsudku krajského soudu, bod 29 rozsudku Nejvyššího správního soudu). Tato strava se podle lékařů běžně doporučuje pro zklidnění akutních problémů a stabilizaci zažívacího traktu (bod 27 rozsudku Nejvyššího správního soudu). Neplatí tedy, že by pacienti, kterým byla dříve předepsána dieta D2, ji museli mít navždy. Ačkoliv by bylo vhodnější, aby byl stěžovatel před odebráním diety vyšetřen, hodnoceno zpětně stěžovatel v době odebrání diety D2 tuto dietu nepotřeboval, tento závěr je v souladu s lékařskými zprávami, a vedlejší účastnice mu začala poskytovat nedráždivou stravu v souladu s jeho zdravotním stavem.

6. Neprovedení důkazu výslechem stěžovatele krajský soud řádně odůvodnil (bod 27 rozsudku krajského soudu). Výpověď stěžovatele by skutečně na odborném posouzení lékařů nemohla ničeho změnit.

IV.

Závěr

7. S ohledem na uvedené Ústavní soud neshledal, že by obecné soudy svými rozhodnutími porušily ústavně zaručená práva stěžovatele, a ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. prosince 2024

Daniela Zemanová v. r.

předsedkyně senátu