Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2409/24

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Ronovskou o ústavní stížnosti stěžovatelky Zdenky Šillerové, proti usnesení Nejvyššího správního soudu č. j. -48 ze dne 21. 6. 2024, za účasti Nejvyššího správního soudu, jako účastníka řízení, a České advokátní komory, sídlem Národní 118/16, Praha 1, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se před Ústavním soudem domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku, jímž byla odmítnuta její kasační stížnost směřující proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -37 ze dne 15. 11. 2023.

2. Ústavní stížnost stěžovatelky nebylo možno považovat za řádnou, jelikož byla zatížena procesními i obsahovými nedostatky ( ve spojení s , o Ústavním soudu). Stěžovatelka mimo jiné nebyla zastoupena advokátem podle a .

3. Stěžovatelka v podání výslovně uvedla, že si je vědoma povinnosti zastoupení advokátem jako podmínky řízení o ústavní stížnosti a že požádala dne 20. 8. 2024 Českou advokátní komoru o jeho určení. Zároveň Ústavní soud požádala o stanovení lhůty k odstranění vady chybějícího povinného zastoupení do doby, než bude o její žádosti o určení advokáta rozhodnuto.

4. Ústavní soud zvážil, zda má za této situace stěžovatelku opětovně poučit o povinnosti zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem a poskytnout jí dodatečnou lhůtu pro to, aby vady ústavní stížnosti odstranila. Dospěl k závěru, že takový postup by nebyl účelný.

5. Stěžovatelka před Ústavním soudem zahájila přes sto řízení o ústavních stížnostech. V nich byla opakovaně poučena o náležitostech ústavní stížnosti, a to buď prostřednictvím výzvy k odstranění vad podání, nebo usneseními, jimiž dochází k odmítnutí jejích vadných podání.

6. Žádost o určení advokáta adresovaná České advokátní komoře není sama o sobě důvodem pro poskytnutí lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti (usnesení

sp. zn.

ze dne 5. 4. 2024 nebo

sp. zn.

ze dne 23. 4. 2024). Lhůta dvou měsíců stanovená je plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k doplňování či odstraňování vad by mělo být výjimečné, stěžovatelka však o tuto výjimku žádá téměř v každém svém návrhu. Již v dřívějších usneseních Ústavní soud konstatoval, že podání této stěžovatelky mají obstrukční charakter (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 14. 12. 2022 nebo

sp. zn.

ze dne 14. 11. 2022) a bez stanovení lhůty k odstranění vad její ústavní stížnosti odmítl. Lhůtu pro odstranění vad proto nestanovil ani v tomto případě.

7. Přesto Ústavní soud dotazem u České advokátní komory ověřil, že stěžovatelce na základě její žádosti nebyl advokát pro poskytnutí právní služby určen a že toto rozhodnutí nabylo právní moci již dne 25. 9. 2024. Na to však stěžovatelka v řízení před Ústavním soudem nijak nereagovala.

8. Proto soudkyně zpravodajka návrh odmítla pro vady za přiměřeného užití .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. prosince 2024

Kateřina Ronovská v. r.

soudkyně zpravodajka