Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3278/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Svatoněm o ústavní stížnosti stěžovatele Eduarda Hubla, zastoupeného Mgr. Michalem Bernáškem, advokátem, sídlem nám. Republiky 204/30, Plzeň, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 18. listopadu 2024 sp. zn. , za účasti Krajského soudu v Plzni, jako účastníka řízení, a soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., sídlem Evropská 663/132, Praha 6 - Dejvice, a České průmyslové zdravotní pojišťovny, sídlem Jeremenkova 161/11, Ostrava, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení napadeného usnesení, neboť tvrdí, že jím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu a d.

2. Z ústavní stížnosti a napadeného rozhodnutí plyne, že stěžovatel napadá rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, kterým bylo zrušeno usnesení soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., ze dne 6. 5. 2014 č. j. 067 EX 158/24-48, a věc vrácena soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.

3. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené , o Ústavním soudu (dále jen " "). Ústavní soud zjistil, že ústavní stížnost stěžovatele je návrhem nepřípustným.

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( téhož zákona). Řízení o ústavní stížnosti ovládá zásada subsidiarity ústavní stížnosti jako procesního prostředku ochrany základních práv a svobod. Ta se mimo jiné projevuje v tom, že ústavní stížností lze brojit pouze proti rozhodnutí či zásahu orgánu veřejné moci, k jehož nápravě není již příslušný žádný jiný orgán. Ústavní stížnost tedy představuje prostředek ultima ratio (viz např. nález

sp. zn.

) a je nástrojem ochrany základních práv, nastupujícím po vyčerpání všech dostupných efektivních prostředků k ochraně práv uplatnitelných ve shodě se zákonem v systému orgánů veřejné moci.

5. V souladu s vyjádřenou zásadou subsidiarity řízení o ústavní stížnosti může ústavní stížnost směřovat jen proti rozhodnutím "konečným", tedy rozhodnutím o posledním takovém prostředku. Úkolem Ústavního soudu totiž není měnit či napravovat případná, ať již tvrzená, či skutečná pochybení obecných soudů v dosud neskončeném řízení. Je zásadně povolán k posouzení, zda po pravomocném skončení věci obstojí řízení jako celek a jeho výsledek v rovině ústavněprávní.

6. V nyní posuzované věci stěžovatel brojí proti rozhodnutí, kterým Krajský soud v Plzni zrušil rozhodnutí soudního exekutora a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Věc se proto nalézá opět ve stadiu řízení před soudním exekutorem, v němž stěžovatel může bránit svá práva. Stěžovatel proto dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje (obdobně srov. např. usnesení

sp. zn.

či sp. zn.

).

7. Za dané situace je ústavní stížnost stěžovatele předčasná, resp. směřuje proti rozhodnutí, které není způsobilé být předmětem samostatného ústavního přezkumu podle . Nutno také podotknout, že stěžovatel se v ústavní stížnosti nedovolává postupu podle . Ani Ústavní soud výjimečné okolnosti odůvodňující prolomení zásady subsidiarity ústavní stížnosti podle uvedeného ustanovení v nyní posuzované věci neshledal.

8. Z výše vyložených důvodů proto Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k důvodnosti ústavní stížnosti, musel předložený návrh odmítnout podle . Návrh stěžovatele, aby Ústavní soud uložil Krajskému soudu v Plzni povinnost nahradit mu náklady řízení, jakožto návrh akcesorický, sdílí osud ústavní stížnosti, a proto byl taktéž odmítnut.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. prosince 2024

Jan Svatoň v. r.

soudce zpravodaj