Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3249/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti stěžovatelky NAREX Ždánice, spol. s r.o., sídlem Městečko 250, Ždánice, zastoupené JUDr. Jakubem Hlínou, advokátem, sídlem Havlíčkova 1680/13, Praha 1, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. září 2024 č. j. -1212, za účasti Krajského soudu v Brně, jako účastníka řízení, a IFIS investiční fond, a.s., sídlem Čechyňská 419/14a, Brno, jako vedlejší účastnice řízení takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka ústavní stížností brojí proti v návětí uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen "krajský soud"). Tvrdí, že jím bylo porušeno její základní právo na soudní ochranu zakotvené v d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, právo na rovnost v řízení ve smyslu y, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle y, jakož i principy právního státu ve smyslu y.

2. Z ústavní stížnosti a přiložených dokumentů vyplývá, že krajský soud napadeným usnesením ustanovil znalcem znalecký ústav Ministerstvo vnitra - Kriminalistický ústav a uložil mu, aby podal revizní znalecký posudek.

3. Ústavní stížnost podle písm. d) y představuje procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, jenž je subsidiární, a který je tak možno zásadně využít až po vyčerpání všech právních prostředků, jež zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje. Přímo v ustanovení je vyjádřen formální obsah principu subsidiarity jako jednoho z atributů ústavní stížnosti. Podle citovaného ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ); to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ).

4. Stěžovatelka namítá porušení svých práv za situace, kdy ve věci dosud nebylo rozhodnuto. Ústavní soud připomíná, že podle své konstantní judikatury posuzuje soudní řízení zpravidla jako celek, tj. zásadně až po pravomocném skončení řízení. Jen výjimečně je předmětem jeho přezkumné činnosti řádnost procesu směřujícího k vydání dílčího rozhodnutí obecných soudů, jež pravomocnému skončení řízení předcházejí, či po něm následují, to ovšem jen za podmínky, že současně je jimi přímo a neodčinitelně zasahováno i do jiných ústavně chráněných základních práv nebo svobod. Takovým rozhodnutím není rozhodnutí o ustanovení znalce v civilním řízení. Napadené usnesení představuje typické rozhodnutí, jímž soud upravuje vedení řízení. Ústavní soud na řízení před obecnými soudy zásadně nahlíží jako na celek. Skutečnost, že řízení před obecnými soudy neskončilo ústavní stížností napadeným rozhodnutím, tudíž v daném případě zakládá nepřípustnost podané ústavní stížnosti. Ústavní soud zásadně nemůže ingerovat do probíhajícího řízení před obecnými soudy, a tak ovlivňovat jeho výsledek. Jeho přezkum je namístě až tehdy, kdy je věc z pohledu obecných soudů pravomocně a konečně vyřešena.

5. Ústavní stížnost je proto podle ustanovení nepřípustná (obdobně např. usnesení Ústavního soudu 30. prosince 2016

sp. zn.

).

6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. prosince 2024

Tomáš Langášek v. r.

soudce zpravodaj